Ekonomové varují: Evropě hrozí další recese. Dluhy jsou na nových rekordech
byznys.ihned.cz/c1-63038770-ekonomove-varuji-evrop ...
Letošek označovali evropští politici za rok konce evropské ekonomické krize. Z aktuálních údajů Evropského statistického úřadu o zadluženosti evropských zemí vyplývá, že dluhy států eurozóny i celé evropské osmadvacítky dosáhly v letošním prvním pololetí nových rekordů - téměř 93, respektive 87 procent hrubého domácího produktu.
Ani další makroekonomické ukazatele podle týdeníku Ekonom nesvědčí o tom, že by se Evropa s krizí vypořádala úspěšně. Mezikvartální růst HDP byl ve druhém čtvrtletí v eurozóně nulový, meziročně se zvýšil o pouhých půl procenta. V problémech nejsou jen země, které musely být v minulých letech zbytkem unie zachraňovány, tedy Řecko, Portugalsko nebo Kypr. Například čtvrtá největší ekonomika - Itálie - už spadla do recese, na jejím pokraji jsou i dřívější premianti Nizozemsko nebo Finsko.
Evropou obcházejí obavy z deflace. Některé země už jí procházejí, evropský spolek je nebezpečně blízko: index spotřebitelských cen v celé unii v září stoupl o méně než půl procenta.
Hrozí tedy Evropě v příštím roce další recese? Ekonomové se v odhadech pravděpodobnosti tohoto scénáře liší, žádný z nich možnost návratu Evropy k ekonomickému propadu nepovažuje za zcela nepravděpodobnou. I největší optimisté předpovídají pro příští rok v nejlepším případě přešlapování na místě. "Recesi v eurozóně vnímáme jako riziko, nikoli jako základní scénář. Tím je pro zbytek tohoto a celý příští rok slabý růst, který by někdo mohl označovat za stagnaci," konstatuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Recese se obávají i světové ekonomické instituce. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém říjnovém výhledu vývoje světové ekonomiky odhadl riziko návratu recese do Evropy na nezanedbatelných 40 procent. "Je zde riziko, že se oživení v eurozóně zastaví, že poptávka opět zeslábne a že nízká inflace se změní v deflaci," varoval hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard.
Mezi hlavní problémy Evropy patří vedle astronomických dluhů především slabá domácí poptávka, malá ochota bank půjčovat malým a středním firmám, dlouho nejasný stav finančního sektoru nebo absence hlubších reforem, zejména na trhu práce v zemích s vysokou nezaměstnaností.
Pesimismus posiluje i slábnoucí kondice Německa. Ministerstvo hospodářství v Berlíně v polovině října výrazně snížilo odhady vývoje. Pro letošek srazilo prognózu hospodářského růstu z 1,8 na 1,2 procenta, pro rok 2015 očekává 1,3procentní růst. Víra v lepší budoucnost nepanuje ani mezi investory. Německý institut ZEW, který měří důvěru v tamní ekonomiku, se propadl do záporných hodnot, kde byl naposledy v roce 2012.
