z Neviditelného psa, pes.eunet.cz, 27.2.2002
TUNELOVÁNÍ: Triky hospodářské mafie
Pavel Kuthan
Stanete-li se akcionářem v akciových společnostech v České republice, pak buďte jako majitelé části podniku ostražití a důsledně kontrolujte v daném podniku hospodaření. Zvláště zjistíte-li, že majoritní vlastníci zprivatizovali podnik na dluh.Většinou splácí svůj úvěr poskytnutý na ovládnutí podniku z peněz ostatních akcionářů a dopouští se tím nejrůznějších trestních činů od § 127,128, až po §250, 255 trestního zákona. Snaží se za každou cenu vysát finanční prostředky pomocí nevýhodných smluv za různé konzultace, nepotřebné rady či studie ekologického charakteru .Ve většině případů je zpracovávají společnosti s jejich účastí.
S výrobky či produkty společností ve většině případů obchodují opět společnosti, ve kterých
je účast majoritních vlastníků za cenu nevýhodnou pro výrobní podnik či za cenu méně obvyklou oproti ceně používaných jinými společnostmi s podobnou výrobní náplní.
Pokud zjistíte podobné okrádání majoritním vlastníkem a podáte žalobu u obchodního soudu na valné hromady, kde se schvaluje účetní závěrka za předchozí rok a zjistili jste převody kriminálního charakteru , nejen, že je obránce svého majetku nařčen často soudci, ale mnohdy i politiky chránící zákonnost v našem státě, za vyděrače.
Tuneláři používají všemožné praktiky k odstrašení minoritního akcionáře od podobné činnosti. Od všemožných rafinovaných pomluv u zaměstnavatelů žalobce, vedoucí až ke ztrátě zaměstnání, od zastrašování, až po všemožné podplácení soudních úředníků, kteří zaviní odklad soudního jednání.
Začíná se u mzdové účtárny, kde se příslušná pracovnice, která nedodá do spisu přípis o zaplacení soudního poplatku kupříkladu převodem. Ovlivněný soudce požaduje neustálá doplnění spisu žalující stranou, není mu nikterak nápadné, že žalující strana na jeho výzvy dodává do spisu fotokopie výpisu z účtu a příkazy k úhradě o zaplacení soudního poplatku. Po roce a půl čekání žalovaného na průchod spravedlnosti, v klidu soudní řízení zastaví pro nezaplacení soudního poplatku, aniž by se dotázal účtárny, zda skutečně soudní poplatek nebyl zaplacen.
Po odvolání žalované strany se dospěje k obyčejné úřední chybě, kdy vedoucí účtárny prostě zachybovala. Hodí se omluva a pukrle žalované straně, obnoví se řízení a čeká se další rok a půl, než k soudnímu řízení dojde. Uplynou klidně tři roky a naši mafiáni pilně jako mravenečkové odnášejí majetek nerušeně dále. Po této době dojde k soudnímu řízení, kde jde o taktiku finančního vyčerpání žalující strany za soudní poplatky a právníky. První spor drzý minoritní akcionář prohraje. Podá tedy odvolání k vrchnímu soudu a zaplatí další poplatky.
Po dalším roce a půl dojde k soudnímu řízení , kde pilný mraveneček v podobě majoritního vlastníka zaintervenuje a opět prohra. Žalobce podá dovolání k nejvyššímu soudu, zaplatí další poplatky, přesvědčen o své pravdě. Čeká se další rok, kdy nejvyšší soud dá za pravdu žalobci a celou věc vrátí vrchnímu soudu. Ten se opět po roce zachová šalamounsky a celou věc předá zpět soudu krajskému, odkud celá kauza vyšla. Žalobce opět čeká dva roky a po dvou letech dojde k soudu……. bude se vše opakovat?
Nestačí 8,5 roku k dokonalému vytunelování? O co se pak budete soudit? Jste finančně vyčerpán? Fraška? Nikoli, trpká skutečnost našich občanů v cestě za spravedlností. Náhoda? Možná, poprvé. Opakuje-li se však scénka s nepořádnou účetní na soudech několikráte a u různých kauz podobného charakteru, různých soudů i jiných akcionářů, nelze mluvit o náhodě. A co na to naši soudci? Zálibně se usmívají nad dobře vykonanou prací.
Pavel Kuthan