55,45 | 4,23 | 60 962,66 |
Příspěvky nebo odpovědi uživatele FANNY
pkn-+4.23
UNI- PKN ORLEN +3.11
uni777
JIŽ JEDEM NA BUJNÉM OŘI. KDO ZŮSTAL STÁT JIŽ STOJÍ OPODÁL.TAK KOLIK SI TYPNETE DO KONCE SRPNA?????
UNI 777
HER GOTT CO TI AMÍCI DĚLAJ.SNAD JI VYKOLEJIT NEDAJ.
uni 777
TŘÍSTOVKA PADLA DO HROBU DÁNA
SIROTY PO NÍ ZŮSTALY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
uni
400 miliard dolarů
UNI
09:11 | Japonské akcie |
Ceny akcií na burze v Tokiu se dnes prudce zvýšily a hlavní index zaznamenal nejvýraznější vzestup za tři měsíce. Investoři se vrátili k nákupům některých levnějších titulů a zapomněli na chaos, o který se postaralo vyšetřování ve společnosti Livedoor. Index Nikkei 225 si připsal 355,10 bodu a den uzavřel vyšší o 2,31 procenta na 15.696,28 bodu. V předchozích třech dnech ale klesl asi o sedm procent, z toho nejvíce v úterý a ve středu. Hodnota akcií na burze se tím snížila o více než 300 miliard USD. Širší index Topix zpevnil o 2,90 procenta a obchodování zakončil na 1620,29 bodu. |
UNI-PKN
Předpoklad EBITDA pro rok 2009 se zvýšil na 10 mld. PLN
PKN ORLEN dnes zveřejnil svou aktualizovanou strategii na léta 2006–2009. Základem je koncentrace na neorganický vývoj a pokračující programy pro zlepšení efektivity a investice v klíčových oblastech činnosti. K plánům patří i aktivní účast na fúzích a akvizicích a zároveň rozvoj kompetencí v oblasti těžby. Strategie předpokládá rovněž změny v dividendové politice a dosažení vyšších finančních výsledků, než bylo deklarováno v minulém roce: EBITDA – 10 miliard PLN v roce 2009, CAPEX – 3,4 miliardy PLN v ročním průměru.
Strategie PKN ORLEN pro roky 2005–2009, která byla vyhlášena v únoru minulého roku, předpokládala rozvoj vlastní hodnoty na základě zlepšení efektivity a realizace investic s vysokým stupněm návratnosti. Dalším předpokladem bylo posílení přítomnosti v klíčových obchodních oblastech na mateřských trzích a pokračování v restrukturalizaci portfolia aktiv. Za další pilíř strategie považuje PKN ORLEN potenciální možnosti expanze na nových trzích.
Rozvoj
ORLEN hodlá pokračovat v činnostech zaměřených na zvyšování efektivity, přičemž klíčový význam v dalších letech budou mít fúze a akvizice. Koncern chce v této oblasti aktivně působit, i když postupující konsolidace v odvětví zužuje počet potenciálních cílů. Od konkurence se ORLEN odlišuje především silným petrochemickým segmentem a rovněž zkušenostmi z realizovaných integračních projektů.
Součástí strategie je rozvoj těžební činnosti, který má v budoucnosti zajistit vlastní surovinovou základnu. Výsledkem má být dosažení významného nárůstu hodnoty firmy a posílení její pozice na trhu. Program rozvoje segmentu těžební činnosti je rozdělen na dvě fáze: I. do roku 2009 a II. do roku 2015. V první etapě se předpokládá postupné vytváření organizačních struktur, rozvoj kompetencí na základě jednotlivých akvizičních transakcí, a to zvláště v takových zemích, jako je Kazachstán, Irák nebo Rusko.
První dva roky se bude vybírání cílů pro akvizice soustřeďovat na aktiva s nižším rizikem, přičemž ORLEN bude preferovat projekty realizované v rámci joint venture. V této etapě chce ORLEN získávat menšinové podíly s využitím kompetencí partnerů, bez toho aby zastával roli operátora. Ve druhé fázi programu, v případě projektů předpokládajících účast na období cca 5 let, plánuje firma přebírat roli operátora, ale i nadále outsoursovat technické záležitosti. U projektů s delší perspektivou (10 let) se bude koncern více angažovat v přímém vyhledávání a přitom bude rozvíjet své technické dovednosti a budovat organizační struktury z lokálních lidských zdrojů.
Co se objemu těžby týče, předpokládá se postupné zvyšování množství suroviny z 0,4 mil. tun v roce 2007 na 4,3 mil. tun v roce 2015. Investiční náklady na uskutečnění programu jsou odhadovány na 130 mil. USD ročně v letech 2007–2009 a v dalších 5 letech 438 mil. USD ročně. Index integrace, představující poměr těžby ke zpracování ropy, bude podle plánů růst od 2,3 % v roce 2007 přes 6,2 % v roce 2010, aby o pět let později dosáhl úrovně 20,6 %.
Finance
Aktualizovaná strategie předpokládá navýšení finančních cílů plánovaných pro rok 2009. Změna plánu zohledňuje vliv takových činitelů, jakými jsou efekty konsolidace Unipetrolu, změny metody konsolidace Basell ORLEN Polyolefins, další restrukturalizační rezervy, efekty plánu rozvoje prodeje a realizace programu těžby, rozvoj společnosti ORLEN Deutschland, programu Optima a vliv ocenění zásob metodou LIFO.
Ověření těchto činitelů, za předpokladu makroekonomických podmínek roku 2004, umožňuje navýšit finanční cíle pro rok 2009 v ukazateli EBITDA z dřívějších 7,9 miliardy PLN na 10 miliard PLN a průměrný roční CAPEX z 1,7 miliardy PLN na 3,4 miliardy PLN. Podle předpokladů bude mít největší podíl na hodnotě EBIDTA rafinerský segment – 43,3%, o trochu méně petrochemický – 36,8%, maloobchodní –12%, chemický – 8,6% a těžební – 2,6%. Ukazatel ROACE by měl být vyšší, než se předpokládalo dříve, minimálně na úrovni 18,5 %. Předpokládaná finanční hybná páka (30–40 %) se nezměnila.
V otázce dividend navrhuje koncern změnu politiky výplat, kdy jejich výše bude závislá na angažovanosti firmy na fúzích a akvizicích a udržení optimální kapitálové struktury. Plánovaným termínem pro implementaci této změny je rok 2007.
Cílem koncernu bude výplata dividendy na úrovni minimálně 50 % FCFE (Free Cash Flow to Equity). V případě významné akvizice bude však prioritou firmy návrat do bezpečných úrovní zadlužení, což podle přístupu založeného na FCFE může být spojeno s omezenou výplatou dividend. Na druhé straně v případě prodeje firmy Polkomtel, pokud se neobjeví jiné investiční závazky, plánuje firma vytvoření speciálního fondu dividend, který bude umožňovat vyšší výplaty v následujících letech.
Dawid Piekarz,
Tiskový mluvčí PKN ORLEN
O společnosti PKN ORLEN:
PKN ORLEN je největší středoevropský ropný koncern se sídlem v Polsku. Akciová společnost, v níž drží 28% podíl polský stát, je jednou z největších firem v nových členských státech EU. Konsolidované tržby koncernu za rok 2004 činily přes 9 mld. EUR, čistý zisk dosáhl výše 573 mil. EUR. Záměrem PKN ORLEN je hrát významnou roli v regionální konsolidaci ropného průmyslu ve střední Evropě. V loňském roce se koncern stal majitelem 63% podílu českého petrochemického holdingu Unipetrol. Skupina ORLEN Group provozuje 2724 čerpacích stanic a sedm ropných rafinérií v regionu. Tržní kapitalizace firmy činí přibližně 6 mld. USD. Její cenné papíry jsou obchodovány na burze ve Varšavě a v Londýně. Kapitálová skupina ORLEN zahrnuje zhruba 90 dceřiných a přidružených společností a celkem zaměstnává okolo 26 tisíc pracovníků.
UNI-něco pro připomenutí -UNI-AGROFERT-PKN
uni- TAK KAM SE AŽ DOSTANEM 777???
290.00 / 10 | 298.00 / 265 | 298.80 / 721 | 300.00 / 1 497 | 500.00 / 16 497 |
uni- TAK KAM SE AŽ DOSTANEM 777???
to prodejce
UNI-ROPA
Irán
Tento další člen OPECu těží v současné době zhruba 4 milióny barelů ropy denně. Jeho zásoby se díky takto nízké těžbě odhadují na 90 let. Problémů s tímto producentem ropy je však opět hned několik. Země je "islámským státem" s averzí vůči všemu západnímu, její závislost na ropě je sice o něco nižší než v Saudské Arábii, ekonomika Iránu však podobně jako saudská trpí absencí zdravé ekonomické základy, populační explozí a skrytou nezaměstnaností. I v této zemi lze proto v příštích letech očekávat určité sociální napětí. Možný je i válečný konflikt s okolními sousedy nebo s USA spojený s aktivitou Iránu v oblasti jaderného výzkumu a následného možného použití jaderných zbraní ve vojenské technice.
Dodávky ropy z Iránu (podobně jako ze Saudské Arábie) budou v příštích letech podléhat určité politické nestabilitě.
Irák
Budoucnost Iráku jako ropného dodavatele má dvě varianty. Buďto tuto zem poničenou 30 let trvající diktaturou nechají Spojené státy "padnout" a následkem toho bude směřovat podobným cílem jako Irán, a nebo se po lednových volbách situace v zemi uklidní a z Iráku se stane vzorný ropný dodavatel "moderního střihu" jako je tomu v případě Kuvajtu.
Při pozitivním vývoji a desítkách miliard investic má tato země potenciál na těžbu ropy v množství 8-12 miliónů barelů denně. V opačném případě se bude její ropná produkce pohybovat na dnešní hranici 3 milióny barelů.
Opět tedy možné riziko spojené s budoucími ropnými dodávkami z této arabské země
Rusko
Co se ropy týče, stane se Rusko v příštích letech pravděpodobně nejspolehlivější zemí z tohoto kvarteta. V současnosti tato země začíná v těžbě ropy předhánět Saudskou Arábii a pasuje se tak do role nového největšího světového ropného producenta (10 milionů barelů denně). I když je politicky tato země mnohem stabilnější než její arabští kolegové, překážky ke zvyšování těžby ropy v příštích letech mohou mít podobu čistě geologickou a finanční.
Ruská ropa je oproti arabské méně kvalitnější a nové naleziště se vyskytují ve špatně dostupných oblastech (Kamčatka). Její těžba je proto poměrně finančně náročná. Dalším problémem jsou i ruské ropné zásoby. Veškeré dnes známe rezervy stačí Rusku podle dostupných zdrojů na maximálně 25 let. Objevit nové zdroje proto bude vyžadovat vysokou finanční injekci do tohoto oboru.
Budoucnost černého zlata
Spojme si tedy nakonec poptávku po ropě s nabídkou této suroviny a pokusme se odhadnout, jaká nás v souvislosti s touto surovinou čeká budoucnost.
Hned na začátku přijdu s poměrně příznivou informací. V horizontu několika nejbližších let (3 roky) nás velmi pravděpodobně nepostihne nějaký drastický ropný šok podobný těm předchozím. Světová poptávka po ropě poroste průměrným ročním tempem 1-2 milióny barelů a nabídka této černé suroviny s mimořádnou energetickou hodnotou bude s poptávkou držet krok. Roční růst čínské spotřeby poklesne vlivem vyšší ceny ropy na průměrných (a přijatelných) 6 procent a dodávky ze Saudské Arábie a Ruska se zvednou na 12-13 miliónů barelů denně.
K cenovým výkyvům (směrem vzhůru) dojde v případě problémů v Iráku a Nigérii a v případě přírodních katastrof v ropných oblastech (Mexický záliv).
K dramatickému růstu cen dojde pouze v případě vojenské konfrontace Iránu s USA a velkou Británií a nebo následkem ropného embarga vyhlášeného Iránem.
Ceny ropy se proto v příštích třech letech budou velmi pravděpodobně pohybovat v poměrně přijatelném mantinelu 40-60 dolarů za barel. K menším výkyvům (na 70 dolarů) by mohlo dojít v některém extrémně chladném zimním období. S cenou ropy pod 30 dolarů nelze počítat.
V delším časovém období je cenová předpověď mnohem složitější. Pokud by jsme předpokládali, že bude v příštích desetiletích panovat v ropných oblastech období politického a vojenského klidu, situace by se vyvíjela následovně:
1. Světová spotřeba ropy by rostla až někam do roku 2020 (na 110-120 mil. barelů denně) a poté by následoval její ústup z výsluní. Její cena by v této době byla už tak vysoká (nad 100 dolarů), že by se pomalu začalo přecházet na levnější zdroje energie (vodík, elektřina vyrobená v jaderných elektrárnách novou technologií, alkohol, metyl ester řepkového oleje, palivové články...). Přechod k jiným zdrojům energie by ještě urychlilo vysychání ropných vrtů v Rusku, Kuvajtu a Nigérii. Těžba ropy v USA, Norsku a Spojených arabských emirátech by byla v roce 2020 dávnou minulostí.
Ropného šoku by jsme se za výše nastíněných předpokladů nedočkali. Pozvolný růst ceny ropy z dnešních 50-ti dolarů za barel až na 100 dolarů v roce 2020 by byl následně vystřídán dlouhodobým poklesem cen černého zlata, spojeného s nástupem nových energetických zdrojů. Ropa by se pak prakticky používala výhradně v chemickém průmyslu (plasty) a v lékařství (výroba některých léků). Nulové závislosti na ropě se však dočkáme až někdy v letech 2050-2080.
2. V případě vojenských konfliktů v Iránu, rozpadu Saudské Arábie nebo terorismu v Iráku by byla naše ropná budoucnost mnohem černější. Každý takovýto konflikt (do roku 2020) by mohl prakticky okamžitě vyhnat ceny ropy do mantinelu 100-150 dolarů za barel. Celosvětové hospodářství by ještě v této době nebylo připravené na okamžitý přechod k novým zdrojům energie a zažilo by podobný kolaps jako v případě prvního a druhého ropného šoku v roce 1973 a 1979.
Pozitivem tohoto šoku by ale byl daleko rychlejší nástup nových technologií.
Závěr
I když bude světové hospodářství v první polovině 21. století "příběhem" ropy výrazně ovlivněno, kolapsu v důsledku vyschnutí ropných nalezišť se jako celek vyhne. Některé regiony ale přesto negativní stopy způsobené těžbou ropy a její cenou ponesou. Budou to především ty země, které se díky svému dlouhodobě pomalému růstu hospodářství dostanou do recese (při krátkodobě vysokých cenách ropy), dále pak ty země, které budou mít ve velmi špatném stavu své veřejné finance (a následkem vysokých cen ropy zkolabují) a nakonec i ty země, které byly po dlouhá desetiletí ropnými producenty a své finance investovaly do "sociálních dávek" pro své poddané místo do hospodářské nezávislosti vlastní země (Saudská Arábie).
Jednou z mála zemí, které ropná minulost pravděpodobně přinese něco pozitivního, budou Spojené arabské emiráty. Ty v poslední době investují desítky miliard dolarů do rozvoje cestovního ruchu a na svou budoucnost bez ropy se tedy alespoň částečně připravují. Často tak činí velice zajímavým způsobem. Stačí se podívat na dubaiské "festivalové město", luxusní obchodní centra pro významnou mezinárodní klientelu, sedmihvězdičkový hotel Burj Al Arab, botanické zahrady a nebo na nově budované obří ostrovy bizardních tvarů (Palmisland...) pro VIP klientelu (v počtu několika desítek tisíc osob).
Další "zodpovědnou" zemí, která své petrodolary investuje do budoucnosti je Norsko. Příjmy z ropy se zde ukládají na speciální účty určené ke stabilizaci penzijního systému v nadcházejících letech a desetiletích. Nezapomíná se ani na vzdělání a investice do vědy a výzkumu. K tomu všemu se dbá na to, aby příjmy z ropy příliš nezhodnocovaly norskou měnu. Velká část petrodolarů se proto investuje v zahraničí (akcie, dluhopisy). Norsko je tedy pravým učebnicovým příkladem toho, jak by se na post-ropnou budoucnost měla každá ropná velmoc připravovat.
Použité zdroje: www.wtrg.com, Mezinárodní agentura pro energii (IEA) - www.oilmarketreport.org,
OPEC, www.petrol.cz, Hospodářské noviny, Dubai-info
UNI-ROPA
|
Nabídka ropy
Jak už tomu v ekonomice bývá, aby došlo ke směně zboží za vzájemné spokojenosti všech obchodníků, musí se množství poptávaného zboží rovnat množství zboží určeného k nabídce. Pokud tak tomu není, vstoupí do hry cena, která množství zboží nabízené na trhu vrátí zpět do rovnováhy. Vysoká cena zbaví trh přebytečné spotřeby a přiláká nové prodejce na trh a nízká cena zboží naopak část prodejců odláká a ještě k tomu přivede na tržiště nové zákazníky.
Nejinak je tomu na trhu s ropou. Aby mohla být uspokojena poptávka po ropě ze všech stran, musí se této poptávce v delším období rovnat i nabídka této cenné suroviny. Část ropy sice putuje do ropných rezerv a na spekulace, z dlouhodobého hlediska má toto množství černého zlata na ceny ropy minimální vliv.
O poptávce po ropě jsme si už něco krátce řekli v předchozí kapitole, teď se tedy zaměřme na nabídku. Ta by se měla v každé době a za každých okolností rovnat poptávce po ropě. A opravdu. Současná světová nabídka ropy ve výši cca. 82 milionů barelů je skutečně se světovou poptávkou totožná. Na rozdíl od poptávky však podléhá mnohem větším výkyvům. Zatímco spotřeba ropy má z dlouhodobého hlediska spíše stabilní charakter s tendencí mírného růstu, nabídka ropy je velmi proměnlivá a občasné krátkodobé cenové napětí na světových trzích je způsobené právě touto proměnlivostí.
Protože je veškerá současná rezervní (nevyužitá) produkční kapacita jedna z nejnižších za posledních několik desítek let, dokáže každá nepříznivá událost spojená s těžbou ropy vyhnat ceny této suroviny do závratné výše. Výčet událostí nepříznivě ovlivňujících (snižujících) těžbu ropy je následující: Tropická bouře v Mexickém zálivu, občanské nepokoje v Nigérii, stávky ve Venezuele, sabotáže na ropném potrubí v Iráku, hrozba teroristických útoků v Saudské arábii, teroristické útoky na civilisty v Iráku, pád ruského ropného gigantu Jukos, rozepře mezi Čínou a Vietnamem ohledně těžby ropy ve sporných hraničních územích, neustále se zmenšující kapacity pro těžbu ropy v zemích kartelu OPEC a v Rusku, atd.
K těmto nepříliš povzbudivým zprávám se již delší dobu začínají přidávat i rize geologické faktory. Ropné vrty "vysychají" v USA, Mexiku, v okolí Velké Británie, Norsku a dokonce i v některých zemích Perského zálivu (Spojené arabské emiráty). Těžiště světové těžby ropy se proto ještě více než v minulosti přesouvá do Saudské arábie (10 mil. barelů denně), Ruska (10 mil.), Iránu (4 mil.) a v poslední době snad i do Iráku (současnost = 3 mil. barelů, potenciál = 10 mil. barelů).
Nad ropnou budoucností některých výše zmíněných zemí se však vznáší několik otazníků a varovných vykřičníků, z kterých se může vyklubat pohroma pro ropné spotřebitele!
Saudská Arábie
Saudská Arábie je v současnosti největším světovým producentem ropy. Její těžba se pohybuje kolem hranice 10 milionů barelů za den a saudští představitelé se již nechali slyšet, že pro ně není problémem zvýšit během jednoho roku tuto těžbu na 12,5 milionů barelů. Země zároveň disponuje největšími ropnými zásobami na světě, které jí při dnešní výši těžby stačí zhruba na 70 let.
Rizika spojené s touto zemí jsou však následující:
Aby Saudská Arábie dokázala hladový ropný trh nasytit, bude muset v nejbližší době zvednout těžbu ropy nejméně na 15 mil. barelů a výhledově až na 20 milionů. Po zdvojnásobení těžby však poklesnou ropné zásoby Saudů na maximálně 40 let. Země se tak poměrně rychle přiblíží svému ropnému konci. Tak dramatické zvýšení těžby je však v tomto případě pouze hypotetické. Do těžby by se totiž muselo investovat mnohonásobně více dolarů, než je tomu v současnosti. Odhadem by mělo jít o několik desítek miliard dolarů.
Pokud se však přesto Saudům těžbu ropy zvýšit podaří, čekají na ně další nebezpečí spojená s přílivem petrodolarů. Prvním nebezpečím je populační exploze (roční růst populace o 3 procenta) a vysoká skrytá nezaměstnanost (20-30%). Kvůli závislosti na ropě (80% příjmů státu) neexistuje v této zemi prakticky žádná zdravá ekonomická základna, která by dokázala konkurovat ostatním zemím (služby, průmysl, zemědělství). Obyvatelé Saudské Arábie proto neustále chudnou a ve stále větším množství se stávají závislými na ropných dávkách. Defakto tím ztrácejí i své dosavadní pracovní dovednosti a podle některých hanlivých přirovnání to jsou nejlínější "lidé na světě" (bráno ekonomi ...
UNI-ROPA
V odhadu budoucí světové spotřeby ropy, jak je prezentována v následující tabulce, proto nesmíme růstový potenciál Číny zanedbat a musíme ho patřičně zohlednit. Až do ropného vrcholu někdy kolem roku 2020 (až 2030) lze tedy počítat s průměrným ročním růstem spotřeby ropy v Číně zhruba o 6% (poměrně střízlivý odhad). Pro Severní Ameriku a Evropu se dá tempo růstu poptávky po ropě ve stejném období odhadnout na 1 procento a pokud vezmeme v úvahu budoucí "mírné" zdražování ropy, roční růst globální poptávky po ropě bude činit zhruba 2 procenta.
Po roce 2020 dojde k sestupnému trendu ve spotřebě ropy vlivem její vysoké ceny a následnému přechodu k novým zdrojům energie. Funkce světové spotřeby popisované komodity se proto bude zcela určitě podobat tzv. "Gaussově křivce", popisující životní cyklus každého omezeného zdroje.
Denní spotřeba ropy v nejvýznamnějších světových regionech (+globální spotřeba) by na základě výše zmíněných předpokladů mohla v příštích letech vypadat následovně:
|
Vyjádřeno "podílem na světové spotřebě ropy" vypadá předchozí tabulka následovně:
Spotřeba ropy (v % světové spotřeby)2001200520102015202020252030Severní Amerika31,030,228,727,225,725,024,8
UNI-ROPA
UNI-něco pro připomenutí
uni-atlantik
UNI
Nějak nám chlapci zapoměli dát cílovky. Nebo snad někde něco poslední dobou bylo?
PATRIA.....
Názory a diskuze
Burza Prime 16:29 | ||
Název | Kurz | Změna |
---|---|---|
COLT CZ GROUP SE | 640.00 | +0.79% |
ČEZ | 864.50 | +1.17% |
ERSTE GROUP BANK A | 1 107.50 | -0.76% |
GEN DIGITAL | 491.00 | 0.00% |
GEVORKYAN | 252.00 | 0.00% |
KOFOLA CS | 270.00 | -0.74% |
KOMERČNÍ BANKA | 865.00 | +0.35% |
MONETA MONEY BANK | 97.40 | +0.41% |
PHILIP MORRIS ČR A | 16 000.00 | +0.25% |
PHOTON ENERGY | 44.50 | +0.23% |
PILULKA LÉKÁRNY | 178.50 | -1.11% |
PRIMOCO UAV SE | 945.00 | +5.00% |
VIG | 740.00 | +1.65% |
Kurzy měn | |
Kurzovní lístek ČNB pro 29.04.2024 | |
USD americký dolar | 23.482 |
AUD australský dolar | 15.423 |
GBP britská libra | 29.451 |
BGN bulharský lev | 12.872 |
EUR euro | 25.175 |
HUF maďarský forint | 6.429 |
NOK norská koruna | 2.136 |
PLN polský zlotý | 5.820 |
CHF švýcarský frank | 25.753 |
TRY turecká lira | 72.527 |
Komodity online | ||
Ropa | 87.76 USD | 16:20 |
Zlato | 2336.15 USD | 16:20 |
Stříbro | 27.24 USD | 16:20 |
Káva | 228.09 USD | 16:20 |
Cukr | 19.61 USD | 16:20 |
Bavlna | 81.43 USD | 16:20 |