Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

Machinery Group, vyráběla proud jen dva dny. Kvůli poruše turbíny musela být odstavena. Největší úvěrový projekt České exportní banky za 11 miliard korun byl v pátek slavnostně a s více než ročním zpožděním spuštěn, ale do sítě dodával jen krátce. Banka teď bude jednat s dlužníkem o odložení splátek, zatím si na ně prodejem elektřiny nevydělal.

K prestižní zakázce se dostala ostravská strojírenská firma Vítkovice. Pro ruskou obdobu ženevského urychlovače částic CERN dodá části magnetu urychlovače. A pro firmy z kraje to není jediný úspěch. OSTRAVA Urychlovač částic v ruském městě Dubno i armatury jaderné elektrárny v běloruském Ostrovci vznikají v Moravskoslezském kraji. Zdejší firmy se dokázaly prosadit v ostré mezinárodní konkurenci. „Skupina Vítkovice Machinery Group získala prestižní zakázku na dodávku částí magnetu urychlovače částic obdobného typu, jakým disponuje Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě,“ potvrdila zakázku vítkovická mluvčí Eva Kijonková. „Urychlovač buduje ústav jaderných výzkumů JINR, označovaný za ruský CERN, v rámci projektu NICA,“ doplnila. Pro Vítkovice jde o prestižní zakázku, kterou získaly i díky investicím do modernizace závodů, v tomto případě konkrétně do rychlokovárny. „Díly pro urychlovač dodáme během tohoto a příštího roku. Celkem půjde o 690 tun zařízení,“ doplňuje detaily kontraktu obchodní ředitel společnosti Vítkovice Heavy Machinery Jiří Brož. Cena kontraktu by měla dosáhnout padesáti milionů korun, velkou váhu ale vítkovičtí přikládají také získané reputaci, pokud zakázku zdárně dokončí. „Význam kontraktu je také v obrovských referencích. V této chvíli už vítkovická skupina zahájila s JINR společnou práci na výrobní dokumentaci ve vědeckém městě Dubno, kde pracují už i naši pracovníci,“ doplnil Jiří Brož. Význam zakázky pro český průmysl, ale i vědu potvrzuje i Petr Závada z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, vědecký tajemník výboru pro spolupráci s CERN. „Pokud se takový kontrakt podaří získat české firmě, je to jen dobře. Nejde jen o dobrý obchod pro český průmysl, ale i o dobrou zprávu pro českou vědu. Samotná zakázka může pomoci s rozvojem technologií, firmám dělá velkou reklamu, a co se týče vědy, takto unikátní zařízení přivítají vědci celého světa,“ vysvětluje Petr Závada.

Vyluka v Dukovanech bude i v lednu !!!

VW se k podvodum s diesly postavil celem, vedeni priznalo chyby, predseda odstoupil. Uvidime jestli se CEZ bude chovat obdobne nebobude strkat hlavu do pisku pripadne drzet bobrika mlceni.

Proc to den pred vysledkama leti hore o 3% ???

Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí letošního roku stoupl o čtyři procenta na 11 miliard korun. Hlavními důvody byl pokračující silný růst objemů úvěrů, vkladů a investičních produktů společně s dobrou výkonností finančních trhů. Provozní výnosy ČSOB vzrostly o čtyři procenta na 24,5 miliardy korun, a to navzdory nízkým úrokovým sazbám. Provozní náklady banky stouply rovněž o čtyři procenta na 11,5 miliardy korun.Objem úvěrů skupiny vzrostl meziročně o devět procent na 575 miliard korun a objem vkladů o sedm procent na 699 miliard Kč. Na straně úvěrů nejvyššího meziroční růstu dosáhly malé a stření podniky, hypotéky a leasing. Meziroční růst vkladů byl plně tažen běžnými účty. Podíl úvěrů po splatnosti dále klesá a s hodnotou 3,7 procenta zůstává nejnižší za posledních šest let. Z konkurenčních peněžních ústavů zveřejnila výsledky Komerční banka, které ke konci září stoupl čistý zisk meziročně o 2,4 procenta na 9,9 miliardy korun. České spořitelně zisk klesl o 0,8 procenta na 11,1 miliardy, Raiffeisenbank vzrostl o 22 procent na téměř dvě miliardy korun. UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,6 miliardy korun, což je o 24 procent více než před rokem.Do Skupiny ČSOB patří ČSOB, Hypoteční banka, Českomoravská stavební spořitelna, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Leasing a ČSOB Factoring.Belgické finanční skupině KBC, která ČSOB vlastní, klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 1,3 procenta na 600 milionů eur (16,2 miliardy Kč). Výsledek překonal očekávání analytiků, zejména díky výkonu bankovních a pojišťovacích aktivit. Ten vynahradil slabší výkon z obchodů s cennými papíry.

Výsledky velké pětky za tři čtvrtletí slibují nevídanou žeň. Velká pětka tuzemského bankovnictví, tedy ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit a Raiffeisenbank, letos do konce září vydělala o pět procent více než loni. Přišla si tak na 38,56 miliardy korun, což je 72 procent zisku celého sektoru. Více než 40 bank vydělalo 53,4 miliardy korun. České finanční domy tak zadělaly na rekord. Nikdy v historii neměly banky tak úspěšná tři čtvrtletí. Zisky se jim daří zvyšovat navzdory nízkým úrokovým sazbám. Nejznatelněji profit navýšily nejmenší z velké pětky, UniCredit a Raiffeisenbank. Společně však vydělaly „jen“ 6,6 miliardy korun. Trojice největších bank si přišla na 32 miliard. Meziročně si pohoršila jen Česká spořitelna. Jako poslední z velké pětky zveřejnila výsledky největší česká banka ČSOB. Dcera belgické KBC vydělala za tři čtvrtletí 11 miliard korun. „Pokračující silný růst objemů úvěrů, vkladů a investičních produktů spolu s dobrou výkonností finančních trhů byly hlavními faktory meziročního růstu zisku,“ uvedla banka. Zisk roste tak jako u ostatních díky většímu objemu postkytnutých úvěrů. „Na straně úvěrů nejvyššího meziročního růstu dosáhly korporátní úvěry, hypotéky a leasing,“ uvedla ČSOB. Letos se bance také povedlo dosáhnout vyššího růstu u poskytnutých úvěrů (devět procent) oproti přijatým vkladům (sedm procent). Bankám se daří zvyšovat zisky navzdory nízkým úrokovým sazbám a obecnému tlaku na snižování poplatků také díky lepší platební morálce dlužníků, která se již dostává na předkrizové úrovně. „ČSOB udržela vysokou kvalitu úvěrového portfolia a ukazatel podílu úvěru po splatnosti nadále klesá. S hodnotou na úrovni 3,7 procenta zůstává nejnižší za šest let,“ chlubí se banka.

To se nacekaš!

Restrukturalizace a snižování nákladů dovedlo ústeckou Spolchemii k zisku 71 milionů korun za první pololetí. Příští rok firma spustí nové zařízení za 1,7 miliardy korun. Po letech ztrát se letos ústecký výrobce epoxidových pryskyřic, hydroxidů a chlorových derivátů Spolchemie škrábe do černých čísel. Za první pololetí tržby firmy meziročně vzrostly o 10 procent na 2,5 miliardy korun a čistý zisk se vyšplhal na 71 milionů korun. „V prvním pololetí jsme výrazně překonali roční plán. Proti minulému roku jsme téměř zdvojnásobili hodnotu provozního zisku ze 130 milionů korun za první pololetí roku 2014 na letošních 280 milionů,“ říká generální ředitel největšího exportéra ústeckého kraje Daniel Tamchyna. Letošní výsledky jsou plodem restrukturalizačního programu, který spustilo nové vedení Spolchemie loni v srpnu. Pomohlo také osekávání provozních nákladů. „Výrazně jsme změnili strukturu a počet dodavatelů a podepsali některé dlouhodobé strategické smlouvy, díky kterým se nám daří naplňovat výrobu. Daří se nám také zvyšovat celkovou marži díky většímu prodeji speciálních výrobků,“ dodává Tamchyna. Ještě loni firma hospodařila se ztrátou 447 milionů korun, která byla ze tří čtvrtin způsobena zaúčtováním opravných položek. Provozní zisk činil 175 milionů korun. Letos vedení firmy očekává provozní zisk 450 milionů a čistý zisk 50 milionů. Příští rok firma spustí nové zařízení pro membránovou elektrolýzu, do něhož investovala 1,7 miliardy korun. Díky němu zvýší produkci všech tří složek pro navazující výrobu, tedy chloru, hydroxidu draselného a hydroxidu sodného. Vyšší výrobu chloru firma využije k výrobě epoxidových pryskyřic a speciálních a inovativních chlorových derivátů.Letos Spolchemie očekává provozní zisk 450 milionů a čistý zisk 50 milionů korun.

Znojemský výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens spustí na počátku druhého čtvrtletí roku 2017 v Egyptě druhou výrobní linku. Společnost oznámila, že o dodání linky uzavřela dohodu se společností Reifenhäuser Reicofil. Roční produkce nové výrobní linky by neměla překročit deset tisíc tun netkané textilie. Díky jejímu spuštění by se celková roční egyptská produkce Pegasu mohla postupně vyšplhat až na 45 tisíc tun. Nová linka umožní vyrábět materiály ze dvou komponentů. „Jedná se o úplně novou záležitost, první svého druhu v odvětví netkaných textilií. Snažíme se upevnit pozici jednoho z technologických lídrů v netkaných textiliích, které se používají pro výrobu jednorázových hygienických produktů,“ uvedl generální ředitel firmy František Řezáč. Egyptský závod Pegasu ve městě 6th of October City začal vyrábět v polovině roku 2013 a investice dosáhla 1,5 miliardy korun. Rychlejšímu rozjezdu linky tehdy zabránily politické nepokoje v Egyptě a zhoršená bezpečnostní situace. Nyní již pracuje na plný výkon, ročně vyprodukuje 20 tisíc tun netkaných textilií. Loni díky egyptské lince celková produkce se znojemským a bučovickým závodem poprvé překonala 100 tisíc tun a výnosy činily zhruba 6,3 miliardy korun. „Investiční náklady na výrobu nové linky nebyly zveřejněny, předpokládáme ale, že to bude podstatně méně než výstavba předchozí výrobní linky,“ říká analytik J&T Banky Bohumil Trampota. Nová linka má podle něj menší kapacitu, než jaká byla očekávání trhu, který předpokládal, že roční produkce nové linky bude dvojnásobná (20 tisíc tun). „Je ale třeba zdůraznit, že nová linka je menší, a do výrobní haly se tak v budoucnosti klidně může vejít ještě jedna taková linka. To znamená, že celková plánovaná kapacita 40–45 tisíc tun může být v Egyptě dosažena s minimálními stavebními úpravami,“ podotýká Trampota. Na cenu akcií Pegasu by nová zpráva neměla mít velký vliv. Akcie totiž v poslední době rychle vystoupala k 900 Kč díky začlenění do prestižního indexu MSCI i dobrým čtvrtletním výsledkům. „Z mého pohledu je akcie nyní drahá, čekal bych, že bude spíše kopírovat náladu na trhu a bude se pohybovat kolem současných úrovní, ale spíše níže,“ dodává Trampota. Financování stavby nové linky má Pegas Nonwovens zajištěno díky červencové emisi dluhopisů. Celkem společnost uskutečnila tři emise soukromých dluhopisů se splatností sedm a deset let. Jejich výnos částečně použila na splacení bankovních půjček, zbylá část půjde do dalšího rozvoje společnosti. Případně také na zpětný odkup vlastních akcií nebo na částečný odkup dluhopisů se splatností v listopadu 2018.11.9.2015 HN Petr Kain

U ostravského bosse Jana Světlíka to v poslední době vypadalo, že se mu nic nedaří. Po letech sporů o akcie skupiny Vítkovice prohrál soud s miliardářem Davidem Beranem o 1,7 miliardy korun. A největší strojírenská skupina v Česku nestíhá dostavbu elektrárny v Turecku, za což jí hrozí stamilionové pokuty. Mezitím se ale Světlíkovým lidem podařilo dojednat dva obří obchody. Zakázky v Tichomoří a na Blízkém východě by Vítkovicím mohly vynést až 18,5 miliardy korun. Zejména první obchod je nevšední. Vítkovice, které historicky vyváží do desítek zemí světa, postaví dva bloky tepelné elektrárny prakticky na pláži v exotické Nové Kaledonii. Tedy oblasti, která je pro české exportéry velmi netradiční. Je to dobrá zpráva i pro další české firmy. Podle obchodního ředitele firmy Jiřího Skuhry by se na zakázce měli v drtivé většině podílet tuzemští dodavatelé. „Počítáme například s turbínami z plzeňského Doosanu,“ říká Skuhra s tím, že Vítkovice za elektrárnu získají mezi osmi až devíti miliardami korun. Díky evropské byrokracii Na ostrov vzdálený 1400 kilometrů od australského východního pobřeží pomohla Světlíkově společnosti paradoxně evropská byrokracie, na niž si ostravský patriot často stěžuje. I když leží v Tichomoří, je Kaledonie francouzské zámořské území a platí pro ni přísná evropská pravidla ohledně emisí skleníkových plynů. Místní staré elektrárny se tak musí modernizovat. A dceřiná firma těžařského gigantu Eramet, společnost SLN, která v Nové Kaledonii těží nikl, musí vyměnit staré uhelné bloky za dva moderní o výkonu 100 megawattů. Nikl je pro Novou Kaledonii klíčovou surovinou. Na souostroví je 16 procent celosvětových zásob niklu, jeho těžba a zpracování tvoří desetinu kaledonského hrubého domácího produktu. Partnerem ostravské firmy má být další francouzský obr – stavební společnost Eiffage, která mimo jiné buduje a provozuje dálnice ve Francii nebo postavila slavnou pyramidu v Louvru. Vítkovice již spolu s Francouzi za 400 milionů korun projektují základní parametry elektrárny. Na přelomu roku by pak měly začít ostré projekční práce. Kromě miliard je tichomořský obchod pro Světlíkovu skupinu významný i z dalších dvou důvodů. Získá velmi důležitou referenci v jinak neprozkoumaném regionu, která jí může pomoct k získání dalších zakázek. Ještě zajímavější ale může být spolupráce s francouzskými firmami, které mohou Vítkovice v budoucnosti přibrat do výběrových řízení. „Už se bavíme o tom, že bychom mohli eventuálně spolupracovat například v Africe,“ potvrzuje Skuhra. Z pláže do pouště Zatímco v Kaledonii hrála roli při získávání zakázky ekologie, v Saúdské Arábii je to snaha tamní královské rodiny vybudovat funkční průmysl, a snížit tak závislost země na příjmech z vývozu ropy. Vítkovice tam získaly zakázku na výstavbu ocelárny, která patří mezi prioritní projekty: podle Skuhry ho přímo schvaluje a dozoruje tamní královská rada. I tady bude česká společnost spolupracovat s dalšími firmami. Saúdští Arabové zajistí stavební část, německý koncern SMS válcovnu – a Vítkovice dodají ocelárnu, za niž by měly dostat zhruba šest miliard korun. „Je tu ale možnost, že získáme další část zakázky zhruba za 3,5 miliardy jako subdodavatel německé společnosti,“ říká Skuhra. *** 18,5 miliardy Kč Až tolik mohou Vítkovice Jana Světlíka získat ze zakázek, na kterých skupina pracuje v Nové Kaledonii a Saúdské Arábii

U ostravského bosse Jana Světlíka to v poslední době vypadalo, že se mu nic nedaří. Po letech sporů o akcie skupiny Vítkovice prohrál soud s miliardářem Davidem Beranem o 1,7 miliardy korun. A největší strojírenská skupina v Česku nestíhá dostavbu elektrárny v Turecku, za což jí hrozí stamilionové pokuty. Mezitím se ale Světlíkovým lidem podařilo dojednat dva obří obchody. Zakázky v Tichomoří a na Blízkém východě by Vítkovicím mohly vynést až 18,5 miliardy korun. Zejména první obchod je nevšední. Vítkovice, které historicky vyváží do desítek zemí světa, postaví dva bloky tepelné elektrárny prakticky na pláži v exotické Nové Kaledonii. Tedy oblasti, která je pro české exportéry velmi netradiční. Je to dobrá zpráva i pro další české firmy. Podle obchodního ředitele firmy Jiřího Skuhry by se na zakázce měli v drtivé většině podílet tuzemští dodavatelé. „Počítáme například s turbínami z plzeňského Doosanu,“ říká Skuhra s tím, že Vítkovice za elektrárnu získají mezi osmi až devíti miliardami korun. Díky evropské byrokracii Na ostrov vzdálený 1400 kilometrů od australského východního pobřeží pomohla Světlíkově společnosti paradoxně evropská byrokracie, na niž si ostravský patriot často stěžuje. I když leží v Tichomoří, je Kaledonie francouzské zámořské území a platí pro ni přísná evropská pravidla ohledně emisí skleníkových plynů. Místní staré elektrárny se tak musí modernizovat. A dceřiná firma těžařského gigantu Eramet, společnost SLN, která v Nové Kaledonii těží nikl, musí vyměnit staré uhelné bloky za dva moderní o výkonu 100 megawattů. Nikl je pro Novou Kaledonii klíčovou surovinou. Na souostroví je 16 procent celosvětových zásob niklu, jeho těžba a zpracování tvoří desetinu kaledonského hrubého domácího produktu. Partnerem ostravské firmy má být další francouzský obr – stavební společnost Eiffage, která mimo jiné buduje a provozuje dálnice ve Francii nebo postavila slavnou pyramidu v Louvru. Vítkovice již spolu s Francouzi za 400 milionů korun projektují základní parametry elektrárny. Na přelomu roku by pak měly začít ostré projekční práce. Kromě miliard je tichomořský obchod pro Světlíkovu skupinu významný i z dalších dvou důvodů. Získá velmi důležitou referenci v jinak neprozkoumaném regionu, která jí může pomoct k získání dalších zakázek. Ještě zajímavější ale může být spolupráce s francouzskými firmami, které mohou Vítkovice v budoucnosti přibrat do výběrových řízení. „Už se bavíme o tom, že bychom mohli eventuálně spolupracovat například v Africe,“ potvrzuje Skuhra. Z pláže do pouště Zatímco v Kaledonii hrála roli při získávání zakázky ekologie, v Saúdské Arábii je to snaha tamní královské rodiny vybudovat funkční průmysl, a snížit tak závislost země na příjmech z vývozu ropy. Vítkovice tam získaly zakázku na výstavbu ocelárny, která patří mezi prioritní projekty: podle Skuhry ho přímo schvaluje a dozoruje tamní královská rada. I tady bude česká společnost spolupracovat s dalšími firmami. Saúdští Arabové zajistí stavební část, německý koncern SMS válcovnu – a Vítkovice dodají ocelárnu, za niž by měly dostat zhruba šest miliard korun. „Je tu ale možnost, že získáme další část zakázky zhruba za 3,5 miliardy jako subdodavatel německé společnosti,“ říká Skuhra. *** 18,5 miliardy Kč Až tolik mohou Vítkovice Jana Světlíka získat ze zakázek, na kterých skupina pracuje v Nové Kaledonii a Saúdské Arábii

V unoru jsem zalozil klub 777,v cervnu 888,ted zakladam 999. Verim, ze pred divi by to tam mohlo vylezt.Taky verim, ze do roka a do dne zalozim 1111. Sice zadny strom neroste do nebe, presto si myslim, ze na to plinky jeste maj.

České spořitelně (ČS), bance s největším počtem klientů v zemi, klesl v letošním prvním pololetí čistý zisk meziročně o 5,9 procenta na 7,3 miliardy Kč. Jak ale banka upozornila v tiskové zprávě, za pololetí poskytla meziročně o třetinu víc hypoték a získala tím vedoucí postavení na trhu. Objem nových spotřebitelských úvěrů vzrostl o desetinu. „Pokles (čistého zisku) je negativně ovlivněn zaúčtováním rezervy na odhad ročního povinného příspěvku do Rezolučního fondu za rok 2015 ve výši 444 miliónů korun,“ uvedla spořitelna. ČS během prvního pololetí poskytla spotřebitelské úvěry za 13,6 miliardy a hypotéky za 23,3 miliardy korun. Hlavně kvůli nízkým úrokovým sazbám ale provozní zisk ČS klesl na 10,9 miliardy korun z loňských pololetních 11,5 miliardy korun. „I když čelíme velmi nízkým cenám – úrokovým sazbám i poplatkům, a navíc obrovské zátěži evropské bankovní regulace, naše obchodní výsledky nám dělají radost – růst spotřebitelských úvěrů a hypoték v prvé řadě,“ komentoval výsledky ČS předseda jejího představenstva Pavel Kysilka. Erste se letos daří Čisté výnosy z poplatků a provizí se bance meziročně snížily o 7,9 procenta na 5,1 miliardy korun. Bilanční suma vzrostla proti loňsku o 2,6 procenta na 923,5 miliardy korun. Majitelka ČS, rakouská skupina Erste dosáhla v prvním pololetí čistého zisku 487,2 miliónu eur (asi 13,2 miliardy Kč). Ještě v polovině loňského roku přitom vězela ve ztrátě téměř 930 miliónů eur. „Dobré výsledky jsou podpořeny stabilním provozním výsledkem a nižšími náklady na riziko. Většině z našich klíčových trhů ve střední a východní Evropě se daří podstatně lépe než zbytku Evropy, přičemž zvyšující se podíl na růstu má domácí poptávka,“ uvedl generální ředitel Erste Andreas Treichl s tím, že ztrátu skupina vykázala jen v Maďarsku. Výsledky za první pololetí už zveřejnili i hlavní konkurenti České spořitelny. ČSOB v prvním pololetí vydělala 7,1 miliardy korun, její čistý zisk tak mírně klesl o dvě procenta. Komerční bance meziročně stoupl čistý zisk o čtyři procenta na 6,6 miliardy korun.

10.7.2015 Právo Strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group (VMG) prodala za letošní první pololetí pod svojí značkou CNGvitall více než milión metrů krychlových stlačeného zemního plynu (CNG). „Ve srovnání s první polovinou roku 2014 představuje nárůst prodeje zhruba 60 procent, loni firma prodala milión metrů krychlových plynu za celý rok,“ informovala mluvčí VMG Eva Kijonková. Do konce roku by tak podle ní strojírenské Vítkovice mohly pokořit hranici tří miliónů kubíků prodaného CNG, což představuje téměř 60 miliónů korun. Skupina VMG provozuje 18 plnicích stanic zemního plynu. Deset z nich zprovoznila od minulého roku v síti plnicích stanic Benzina. V příštích měsících se chystá otevření plnicích stanic CNG v Mikulově na Břeclavsku, Kroměříži, Karviné, Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku nebo v Železné Rudě na Klatovsku. „Trend je jasný, křivka spotřeby CNG se zvedá měsíc od měsíce rychleji. To je dobrá zpráva nejen pro ekonomiku producentů, ale i pro české životní prostředí,“ uvedl Martin Žák, obchodní ředitel dceřiné společnosti Vítkovice Doprava, která je garantem značky CNGvitall. Skupina Vítkovice Machinery Group má přes 8000 zaměstnanců. Tvoří ji firmy s ročním obratem více než 25 miliard korun. Loni měla skupina konsolidovaný zisk 479 miliónů korun. Hlavním vlastníkem skupiny je Jan Světlík. Foto popis| Vítkovičtí strojaři letos vyrobili pro motoristy rekordní množství ekologického paliva CNGvitall. Chystají také další rozšíření sítě plnicích stanic.

Jan Světlík, předseda představenstva a hlavní vlastník skupiny Vítkovice Machinery Group Export, považuje export pro největší ryze českou strojírenskou skupinu Vítkovice Machinery Group za životně důležitý. Dokonce předpokládá, že až úplně skončí velké energetické zakázky pro elektrárny Tušimice a Prunéřov, vzroste export skupiny v tržbách z dosavadních více než 70 procent až na 90. A protože nepočítá v Evropské unii s rozsáhlou výstavbou nových výrobních kapacit, směruje firmu do míst, kde se naopak rozjíždějí velké projekty – třeba do arabských zemí. Vítkovice Machinery Group tvoří zhruba 30 společností, které zaměstnávají přes 7000 lidí. Hrubý provozní zisk (EBITDA) skupiny za rok 2014 činil 1,4 miliardy korun. * HN: Je pro vás arabský svět cenově zajímavý? A jaké jiné oblasti považujete za perspektivní kromě Evropské unie? V arabských zemích je vyjednávání o cenách velice tvrdé. Arabský obchodník je synonymum výborného obchodníka, tedy pro nás tvrdého, ale dělají se tam nové infrastrukturální projekty, zatímco v Evropě se nové výrobní kapacity nestavějí. Uplatnění technologií pro slévárny, ocelárny musíme hledat mimo EU. Třeba právě v arabských zemích se stavějí nové fabriky, je tam potřeba strojařina a energetika. Jinak mimo EU jsou zajímavé třeba Brazílie, Argentina, Indie, Pákistán, Jihoafrická republika a samozřejmě Turecko, kam jsme loni z našeho exportu vyvezli 30 procent. * HN: Vedle exportních příležitostí, kde vidíte další šance vaší firmy? Už nyní nabízíme také služby a jsem přesvědčený, že strojírenské výrobky budeme muset stále více dělat s doprovodnými službami, nebo prodávat přímo jako službu. Třeba budeme pronajímat jednotlivá zařízení, za 10 let si je odvezeme a namontujeme další. Nebo nyní prodáváme technologie na plnicí stanice CNG. Místo toho, abychom dodali technologii a dostali peníze nebo stanice sami provozovali, tak je postavíme a budeme je pronajímat. * HN: Vy ale nepatříte ke kritikům exportní závislosti Česka na Evropské unii. Hodně tam vyvážíte, třeba do Německa loni 13 procent produkce… Evropskou unii vnímáme ve skupině Vítkovice Machinery Group jako domácí trh. Také jsme o uplatnění na těchto trzích bojovali 25 let. Třeba v Německu děláme dvě miliardy ročně, z toho máme ale jenom třetinu zákazníků, kteří se nám opakují. Německo máme hodně diverzifikované. Nevadí mi, že Česko exportuje do Německa přes 30 procent svého vývozu, je to náš největší a nejbližší trh. Problematická je strukturální závislost, ne ten samotný objem. Závislost je v tom, když úspěšný český výrobce dodává dvěma významným německým firmám a postaví na tom 90 procent svého byznysu, to je špatně. České firmy musí samozřejmě jít i mimo Evropskou unii. * HN: Zmínil jste, jak těžké bylo se na evropské trhy před 25 lety dostat. Přitom Vítkovice vyvážely před rokem 1989 hlavně do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, tedy i do některých evropských států. Vítkovice exportovaly to, co se jim naplánovalo. Vývoz všech firem řídily podniky zahraničního obchodu, které měly všechny kontakty a vazby. Ceny se řešily a rozhodovaly škrtem pera. A tohle vše se rozpadlo, firmy se kácely. Já zažil, když jsme museli honem všechno certifikovat, každý týden jsem objížděl naše obchodní partnery v Evropě, kteří nás ale neznali, protože jednali s lidmi z podniku zahraničního obchodu, a ti si honem založili své privátní společnosti. Stávaly se i paradoxy, kdy jsme byli schopni získat kontrakt v bývalém západním Německu, ale ve východním ne. * HN: Troufl byste si říct, co bylo hlavní příčinou toho, že jste jako firma a značka přežili? Z lahvárny, které jsem šéfoval od začátku 90. let, jsme vybudovali exportně orientovanou úspěšnou fabriku, která postupně koupila i některé své evropské konkurenty. S těmi zkušenostmi jsme šli v roce 2003 do privatizace „velkých“ Vítkovic. Soustředili jsme se na segmenty, kde jsme věděli, že můžeme hrát na minimálně evropském trhu roli na předních místech. A zatímco takzvaní restrukturalizační manažeři rozprášili konstrukci, výzkum a vývoj, my jsme tyto lidi brali zpět. * HN: Dnes vyvážíte do více než 100 zemí, pomohlo vám nějak, že jste byli zavedená značka nebo značka Made in Czechoslovakia? Skoro 200 let Vítkovic znamená ve světě dobrou referenci. Na řadě trhů samozřejmě Vítkovice byly, pak přechodně vypadly a nyní znovu jsou. A není to jen Rusko a jeho satelity, ale třeba také Indie či Pákistán. Ale v 90. letech byla na Západě značka Made in Czechoslovakia Kainovým znamením, to nám nepomohlo. Museli jsme si dobré jméno budovat sami. Ale nyní si už globální svět nehraje na to, kde se co vyrábí. Nikdo neřeší, zda produkt vyrábějí pod holdingem českým, nebo nizozemským. *** Skoro 200 let Vítkovic znamená ve světě dobrou referenci… Ale v 90. letech byla na Západě značka Made in Czechoslovakia Kainovým znamením, to nám nepomohlo.

19.6.2015 LN, str. 13Minoritní akcionáři slavného hotelu chystají protest na valnou hromadu těsně před zahájením festivalu KARLOVY VARY Ještě než ve městě propukne hlavní kulturní událost letošního léta, padesátý ročníkMezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, strhne se v jeho epicentru nečekaný poprask. Řeč je o luxusním Grandhotelu Pupp, který je i jedním ze zřizovatelů nadace filmového festivalu. Mezi akcionáři hotelu to už delší dobu vře. A na valnou hromadu, která je naplánovaná na konec června, se dokonce někteří z nich chystají s žalobou. V čem je problém? Společnost prý delší dobu zadržuje zisky a nevyplácí dividendy. Mluví se dokonce o neprůhledných transakcích se spřízněnými osobami. A aby toho nebylo málo, po koupi hotelu se podle spekulací poohlíží velké ryby českého byznysu. Skrytí vlastníci „Pokud se nám to nepovede prosadit, máme v plánu s několika dalšími akcionáři ihned po valné hromadě zažalovat trvalé nevyplácení dividend, na což máme jasné právo,“ tvrdí jeden z nich s tím, že si nepřál veřejně publikovat své jméno. Ze zápisů z předchozích valných hromad lze jednoznačně vycítit vzrůstající napětí. „Společnost má na účtech zadržený zisk z minulých let. Jde o více než sto milionů korun,“ dodává další akcionář. „Já o tom moc nevím. Všechno řeší naše advokátní kancelář, my se tady staráme předevšímo chod hotelu,“ říká vedoucí marketingového oddělení hotelu Jitka Markusová. Že ale na pozadí existují spory s minoritními akcionáři, připouští. „Zrovna teď přibude na webových stránkách další protinávrh od akcionářů k valné hromadě,“ dodává. Grandhotel Pupp je perlou mezi karlovarskými hotely. Jeho historie sahá až do roku 1701 a tržní hodnotou dosahuje podle oslovených odborníků nad jednu miliardu korun. Jako jeden z posledních velkých hotelů ve městě také není v rukou ruských majitelů. Kdo Pupp v tuto chvíli skutečně ovládá, je nicméně nejasné. Oficiálně vystupuje na valných hromadách jako majoritní vlastník s dvoutřetinovým podílem švýcarská banka M. M. Warburg. Podle informací LN jsou však konečnými majiteli s velkou pravděpodobností podnikatelé Jan Souček a Radovan Květ,v minulosti spjatí se zkrachovalým sklářskoporcelánským impériem v podobě holdingů Bohemia Crystalex a Porcela Plus. Ani jeden z nich včera nezvedal telefon a na zaslanou SMS neodpověděl. Souček s Květem v devadesátých letech jako majitelé hotelu vystupovali otevřeně. Až do pádu banky IPB na přelomu milénia. Ta totiž jejich aktivity v hojné míře financovala a oba byznysmeni se oficiálně z karlovarského Puppu stáhli. Od té doby (a ještě více od pádu jejich sklářského byznysu) s médii nekomunikují. Pokud jsou skutečnými vlastníky, pak je čekají nelehké časy. Například minoritní akcionář Jan Hejkal zaslal v souvislosti s chystanou valnou hromadou protinávrh, v kterém požaduje vyplacení zisku společnosti ve výši 11,9 milionů korun mezi akcionáře. Argumentů k takovému požadavku se zdá být dost. Hotel disponuje z minulých let nerozděleným ziskem v hodnotě téměř 130 milionů korun. Pro takové případy hovoří ve prospěch minoritních akcionářů například judikát Nejvyššího soudu z roku 2011. To ale není všechno, co akcionářům vadí. Společnost například v minulosti poskytla půjčku společnosti Vitrea v hodnotě desítek milionů korun. Nejde jen o to, že Vitrea je podle své vlastní výroční zprávy akcionářem Puppu (drží více než 2700 akcií), ale navíc je očividně propojená s byznysem Součka a Květa. Sportovní střet Akcionář Antonín Minarský zase na minulé valné hromadě z loňského listopadu upozornil na problematický vztah ve vedení firmy. Souvisí s přední osobností českého sportu Miroslavem Černoškem, který se v průběhu kariéry (mimo jiné se zná dobře i s Andrejem Babišem) nevyhnul označení politický lobbista. Grandhotel Pupp si u jeho společnosti Česká sportovní pronajímá reklamní plochy na významných sportovních akcích jako Fed Cup nebo Davis Cup. To by nebylo nic zvláštního, kdyby Černoškova manželka Petra nenastoupila na začátku loňského roku na pozici člena dozorčí rady Puppu. „Je to nekorektní a nemělo by to tak být. Je to zastírání zpoplatnění výkonu funkce člena dozorčí rady,“ prohlásil už loni akcionář Minarský s tím, že podle něj jde o střet zájmů. Kolem Grandhotelu Pupp bude zřejmě horko i z jiného důvodu. Už delší dobu se spekuluje, že by otěže jedné z nejcennějších nemovitostí v Karlových Varech mohl převzít někdo jiný. Zajímavé je, že nedávno skoupil minoritní podíl miliardář Ivan Zach, který spoluovládá televizi Prima. Jeho skupina GES Group nyní drží tři procenta akcií. Ty jistě Zach nekoupil pro nic za nic. Zvlášť ve světle toho, že se z akcií v posledních letech neproplácejí dividendy. Na valných hromadách navíc GES Group zastupuje Emil Buřič, Zachův manažer, který byl v minulosti k vidění na místech Zachových akvizic. „V tuto chvíli situaci analyzujeme,“ odpovídá tisková mluvčí GES Group Jana Adamčíková, a to jak na otázku případného navýšení podílu, tak na probíhající akcionářské spory. Zachův vstup by dával smy ...

Minoritní akcionáři slavného hotelu chystají protest na valnou hromadu těsně před zahájením festivalu KARLOVY VARY Ještě než ve městě propukne hlavní kulturní událost letošního léta, padesátý ročník.Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, strhne se v jeho epicentru nečekaný poprask. Řeč je o luxusním Grandhotelu Pupp, který je i jedním ze zřizovatelů nadace filmového festivalu. Mezi akcionáři hotelu to už delší dobu vře. A na valnou hromadu, která je naplánovaná na konec června, se dokonce někteří z nich chystají s žalobou. V čem je problém? Společnost prý delší dobu zadržuje zisky a nevyplácí dividendy. Mluví se dokonce o neprůhledných transakcích se spřízněnými osobami. A aby toho nebylo málo, po koupi hotelu se podle spekulací poohlíží velké ryby českého byznysu. Skrytí vlastníci „Pokud se nám to nepovede prosadit, máme v plánu s několika dalšími akcionáři ihned po valné hromadě zažalovat trvalé nevyplácení dividend, na což máme jasné právo,“ tvrdí jeden z nich s tím, že si nepřál veřejně publikovat své jméno. Ze zápisů z předchozích valných hromad lze jednoznačně vycítit vzrůstající napětí. „Společnost má na účtech zadržený zisk z minulých let. Jde o více než sto milionů korun,“ dodává další akcionář. „Já o tom moc nevím. Všechno řeší naše advokátní kancelář, my se tady staráme předevšímo chod hotelu,“ říká vedoucí marketingového oddělení hotelu Jitka Markusová. Že ale na pozadí existují spory s minoritními akcionáři, připouští. „Zrovna teď přibude na webových stránkách další protinávrh od akcionářů k valné hromadě,“ dodává. Grandhotel Pupp je perlou mezi karlovarskými hotely. Jeho historie sahá až do roku 1701 a tržní hodnotou dosahuje podle oslovených odborníků nad jednu miliardu korun. Jako jeden z posledních velkých hotelů ve městě také není v rukou ruských majitelů. Kdo Pupp v tuto chvíli skutečně ovládá, je nicméně nejasné. Oficiálně vystupuje na valných hromadách jako majoritní vlastník s dvoutřetinovým podílem švýcarská banka M. M. Warburg. Podle informací LN jsou však konečnými majiteli s velkou pravděpodobností podnikatelé Jan Souček a Radovan Květ,v minulosti spjatí se zkrachovalým sklářskoporcelánským impériem v podobě holdingů Bohemia Crystalex a Porcela Plus. Ani jeden z nich včera nezvedal telefon a na zaslanou SMS neodpověděl. Souček s Květem v devadesátých letech jako majitelé hotelu vystupovali otevřeně. Až do pádu banky IPB na přelomu milénia. Ta totiž jejich aktivity v hojné míře financovala a oba byznysmeni se oficiálně z karlovarského Puppu stáhli. Od té doby (a ještě více od pádu jejich sklářského byznysu) s médii nekomunikují. Pokud jsou skutečnými vlastníky, pak je čekají nelehké časy. Například minoritní akcionář Jan Hejkal zaslal v souvislosti s chystanou valnou hromadou protinávrh, v kterém požaduje vyplacení zisku společnosti ve výši 11,9 milionů korun mezi akcionáře. Argumentů k takovému požadavku se zdá být dost. Hotel disponuje z minulých let nerozděleným ziskem v hodnotě téměř 130 milionů korun. Pro takové případy hovoří ve prospěch minoritních akcionářů například judikát Nejvyššího soudu z roku 2011. To ale není všechno, co akcionářům vadí. Společnost například v minulosti poskytla půjčku společnosti Vitrea v hodnotě desítek milionů korun. Nejde jen o to, že Vitrea je podle své vlastní výroční zprávy akcionářem Puppu (drží více než 2700 akcií), ale navíc je očividně propojená s byznysem Součka a Květa. Sportovní střet Akcionář Antonín Minarský zase na minulé valné hromadě z loňského listopadu upozornil na problematický vztah ve vedení firmy. Souvisí s přední osobností českého sportu Miroslavem Černoškem, který se v průběhu kariéry (mimo jiné se zná dobře i s Andrejem Babišem) nevyhnul označení politický lobbista. Grandhotel Pupp si u jeho společnosti Česká sportovní pronajímá reklamní plochy na významných sportovních akcích jako Fed Cup nebo Davis Cup. To by nebylo nic zvláštního, kdyby Černoškova manželka Petra nenastoupila na začátku loňského roku na pozici člena dozorčí rady Puppu. „Je to nekorektní a nemělo by to tak být. Je to zastírání zpoplatnění výkonu funkce člena dozorčí rady,“ prohlásil už loni akcionář Minarský s tím, že podle něj jde o střet zájmů. Kolem Grandhotelu Pupp bude zřejmě horko i z jiného důvodu. Už delší dobu se spekuluje, že by otěže jedné z nejcennějších nemovitostí v Karlových Varech mohl převzít někdo jiný. Zajímavé je, že nedávno skoupil minoritní podíl miliardář Ivan Zach, který spoluovládá televizi Prima. Jeho skupina GES Group nyní drží tři procenta akcií. Ty jistě Zach nekoupil pro nic za nic. Zvlášť ve světle toho, že se z akcií v posledních letech neproplácejí dividendy. Na valných hromadách navíc GES Group zastupuje Emil Buřič, Zachův manažer, který byl v minulosti k vidění na místech Zachových akvizic. „V tuto chvíli situaci analyzujeme,“ odpovídá tisková mluvčí GES Group Jana Adamčíková, a to jak na otázku případného navýšení podílu, tak na probíhající akcionářské spory. Zachův vstup by dával smysl. V posledních lete ...

Ulehčovat jim výkup nebudu. Počkám si na případné vytěsnění. Možná, že se ještě něco vyvrbí, myslím, že není kam spěchat!