Příspěvky nebo odpovědi uživatele Madagaskar

Kurs nehraje velkou roli - podle mně jsou to jen vlny, na kterých se snaží ti, kteří dost ztratili, dostat alespoň něco zpět. Rozhodně to však není koupit nyní a za 15 let si vybrat peníze na důchod.

Tragédie NWR je však hlavně v majoritním vlastníkovi. V době zisků si vypláceli velké dividendy, nabírali úvěry. Nyní nemají na splátky, vlastní byznys je prodělečný. Tím, že prodávají koksovnu a doly je asi tak jako by si farmář prodával pole a krávy, aby měl na benzín jezdit posledním autem, které si koupil za dotace.

Pokud by NWR v dobách prosperity nakupovala další synergické investice (hutě?), dopravu, elktrárnu, velkoobchodní/koncový prodej, měla třeba i nějakou výrobu důlní techniky (jako to OKD za blahé paměti mělo),... neviděl bych to tak černě. ALE ZA SOUČASNÉ SITUACE, kdy hodnota firmy je spiše v záporných číslech.....

Se zaměstnaností bych neviděl až tak velký problém! Nové technologie jsou obvykle pracnější, komplikovanější na výrobu, potřebují víc lidí ve výzkumu,...Problém je samozřejmě ve struktuře a vzdělanosti "nových" pracovníků. Adaptabilní lidé se přizpůsobí, ti neadaptabilní vyhynou (tak je to už v přírodě dáno). Nemyslim tím, že všchni "haviři" zítra umřou, ale ti staří časem odejdou na onen svět, a noví - mladí se do tohoto oboru nepohrnou.

Hlavním problémem nových technologií je to, že ty staré ještě vynášejí. Vlastníci energetických zdrojů se budou snažit do max. míry využít to staré, stávající. Pak příjde zlom!! Vědecká fyzika funguje cca 2000 let (od Aristotela). Ta klasicklé Newtonova 300-400 let. Moderní Eisteinova 100 let. Nyní to všechno je i časově nachystané na nějaký významný fyzikální objev. Tipl bych si na energetiku, pokud mám být přesnější, pak na energie v rámci atomů (nemyslím tím klasický jaderný rozpad) - spíše využití vnitronukleonových sil, slučování, substituce,...

myslím si, že jsou pro to následující důvody....

1. NESCHOPNÝ MANAGEMENT - podívejte se na pokles ceny uhlí jako komodity, pokles kursu např. JSW (přímý konkurent) a poklesu ceny akci NWR. V horším případě je takový pokles přímým zájmem majoritního akcionáře!

2. Situace s na trhu energií - energií je přebytek. S cenou energií klesá spotřeba, s podporou "Zelená úsporám" zásadně klesá poptávka po teple, ve výstavbě jsou trendem nízkoenergetické domy, stávající objekty se zateplují (nejrozsáhleší aktuální stavební investice). Firmy instalují vlastní energetické zdroje - kogenerace, fotovoltaika,... Rozhodný nástup břidlicového plynu, tradiční dodavatelé zemního plynu nemohou omezovat těžbu, je na tom závislá ekonomika států (takže cena plynu půjde dolů). Černé uhlí je nejdražším drojem tepla (zde bude pokles spotřeby nejvyšší).

3. Ani s druhou linií spotřeby uhlí z NWR to nevypadá dobře. Ocelářský průmysl je v útlumu, tím, že byl tento prmysl zprivatizován, vlády je jednoduše nemohou podpořit. V automobilovém průmyslu se snižuje hmotnost vozidel, méně plechů, méně železa. I ve spotřebním průmyslu ocelové produkty a komponenty nahrazují moderními plasty, hliníkem. Abnormálně se rozšiřuje výkup druhotných surovin - šrot se potom již zpracovává v ocelárnách.

4. Ani perspektivně se nerýsují žádné výrazné kladné impulsy k růstu. Management NWR plánuje spíše destrukční kroky - prodej koksovny, vyčlenění prodeje uhlí samostatně od těžby,... V Evropě je hospodářská stagnace (recese) - je to špatné se spotřebou (vlády NEPODPORUJÍ SPOTŘEBU - spíše ji snižují odebíráním prolstředků firmám i pracovníkům - zvyšování daní). Abnormálně se dotují ekologické zdroje energie energie - tím se stává energfeticky náročná produkce lokálně prodělečnou (viz náklady na těžbu energetického uhlí v NWR jsou vyšší než jeho prodejní cena).

5. Optimisticky to nevypadá ani se zásobami uhlí v NWR - je to spíše negativní impuls v dlouhodobém časovém intervalu. V Karviné jsou proti rozšiřování důlního prostoru občané i firmy vlastnící pozemky nad prostorem dobávání. Frenštát je za současného režimu nespustitelný. V regionu (v Polsku) je dost konkurenčních subjektů, které mají nyní a v budoucnu budou mít ještě výhodnější konkurenční podmínky (nákladovost těžby, vlstnická struktura,...)