Příspěvky nebo odpovědi uživatele Madagaskar

Dividenda z ČEZu je jediný vyšší garantovavý příjem státu, který si stát může svou politikou poměrně bezbolestně navyšovat. Více elektřiny spotřebují totiž bohatější a velké firmy. Chudí voliči ČSSD jsou určitě malými spotřebiteli elektřiny a tak se to jich tak moc nedotkne.

STÁT JI NENECHÁ TUTO DOJNOU KRÁVU UTÉCT!!!!!!!

Pokud srovnáte jednotlivé operátory u nás, O2 má jednoznačně nejlepší pozici!! Výhodu, kterou má oproti ostatním jsou pevné linky. Zkoušeli jste se dnes připojit na net třeba na letišti ve Vídni, Mnichově nebo Londýně - je to TRAGICKÉ (stále to padá, rychlost 1,2 kB/s). Ve větších městech u nás je to s datovými sítěmi stejné. Slevněním a nastavením neomezených tarifů lidi začínají více volat a na to sítě našich operátorů nejsou stavěné.

Např. v naší firmě v průmyslové zóně krajského města (v zóně cca 1500 lidí)  to s Vodafonem bylo špatné se dovolat, v polední přestávky jste se vůbec nedovolal. Jak si lidé vzali neomezené tarify je to ještě o dost horší. Nyní jsme celá firma přešla na kyslík, máme 30 pevných linek a z těch se dovoláte vždy. Také klienti už téměř nevolají na mobily . A s dostupností signálu pro běžné hovory to bude časem lokálně asi ještě horší.

Vodafone ani T-mobile na to nemají finance vybudovat pevnou sítť jakou provozuje O2.

Stáčí trvalejší kontinuální kampaň několika bomby milovnýchých ručníkářů u důležitých plynovodů a ropovodů. Ekologická havárie většího rozsahu z úniku frakovacích roztoků do zdrojů pitné vody.  Rozvoj ocelářství založeném třeba na objevu nových grafenovo ocelových polymerních materiálů vysokých pevností. Nebo válka většího rozsahu mezi sunnitskými a šiítskými dodavateli ropy a zemního plynu, s větší potřebou ocelí na zbraně. Následné ... Saúdů, že Západ jim až tak moc nepomáhá, totální likvídace těžebních kapacit sunitských nebo šíítských dodavatelů plynu a ropy, ...Možná by stačilo i menší zemětřeseníčko v dolech polských konkurentů (toto přivolávat mohou asi jen ... nebo jen trvalejší stávky v jejich dolech. Pak může NWR růst až třeba ke 500-800 Kč/akcii.

Bohužel, asi v dohledné době nic až tak reálně nevypadá....

Myslím si, že to stát nekoupí, Který podnik takto stát po revoluci koupil zpět? Tatru Kopřivnice, Zetor, ČKD,...?A i kdyby, který státní podnik by prosperoval tam, kde soukromí vlastníci zkrachovali?? Na druhou stranu, kdyby mělo NWR zkrachovat ČSSD by raději nechalo položit všechny ostatní vlastníky akcí jen, aby ukázalo, že kapitalisty podporovat nebude.

Myslím si, že soc dem. vláda by spíše dala peníze přímo horníkům, kteří by přišli o práci, než aby nalila peníze soukromým, akcionářům - pokud si toto myslíte, asi jste spadli z hodně vysoké višně.....

Do hlavy mu nevidím, ale proč by měl NWR zachraňovat a utopit tam SVOJE prachy. Dávám tomu tak pravděpodobnost max. 0,000 000 000 000 000 000 000 000 000 1% - pokud by to udělal, bylo by to asi poprvé, kdyby se český zbohatlík zachoval čestně.

Vždyť se podívejte, co udělal s OKD byty - i zde měl na vybranou buď vydělat nebo dodržet smlouvy a dohodu (zachovat si čestně) !!!!

Na druhou stranu, i já bych na jeho místě nechal NWR padnout. Když to vezmete profesionálně, jaký má smysl je investice, která prodělává??

Nepotřebuji si kupovat akcie pochybných investit - dost si vydělávám v Praze a v Americe na normální burze(to je však jen koníček). Já jsem vizionář, přiznávám, a dost mně nemají spolupracovníci ani podřízení rádi. Pořád jim jejich klid a rutinu nabourávám a snažím se je vyhecovat k novým, vyšším výkonům.

Jinak se zabývám (je to takový vedlejšák s několika stejně trhlými lidmi) homogenními magnetickými poli, impulzy pro jejich vychylování a dehomogenizaci, odběrem energie z homogenních magnetických polí, atd. Je zajímavé, že o elektromagnetismu se učí už na základní škole, ale o homogenních polích (třeba zemská přitažlivost) se toho ví minimálně. Zjistili jsme např., že tato pole mají v sobě snahu se automaticky dostávat při dehomogenizaci opětně to rovnovážného magnetického/energetického stavu, na což si "někde" berou energii.

Železnice s rychlostí transportu jako za Josefa II samy zaniknou, vzniknou nové vysokorychlostní bezkolejové tratě, betonové a asfatkové silnice nemají budoucnost - doprava na magnetických drahách OK!!, dnešní letadla - kde se spotřebovává většina energie na starty neužitečných hmot (PROČ) - bude přece orbitální vysokokapacitní kontinuální transportní systém - transportní moduly v elektromagnetických tubusech,....

Jak začala koňka nebo parní lokomotivy, také povozníci rozhlašovali konec světa! Vše zatěžující a neefektivní časem zanikne. Problém transportu je víceméně problémem energie - pokud budeme mít levnou energii,  máme 90% problémů vyřešeno. Samozřejmě majitelům klasických spalovacích zdrojů energií se to moc libit nebude, ale pokrok se zastavit nedá. Přeci si nechceme zaneřádit půdu, vodu a vzduch výfukovými plyny ze spalovacích motorů - spalování fosilních paliv, to je STŘEDOVĚK. Přeci nechceme spálit všechno co je na Zemi spalitelné? Přeci nikdo nebude ochotný platit za kW 10-100-1000 korun!?! Levná energie - to je budoucnost. Pokud bude růst cen energie pokračovat, je to perspektivně konec civilizace na této planetě. Jiná cesta není!!!!!!

Tato vize vypadá jako fikce, ale vemte si tak, že pokud se ekonomický systém prosperity na Zemi chce udržet a rozvíjet, musí se začít investovat (a peněž je určitě nadbytek) do principiálně nových technologií. Doprava a energie - to jsou kritické úhelné kameny budoucnosti.

Solár jednoznačně ano, ale ne na Zemi, ale na geostacionárních oběžných drahách s laserovou dopravou energie na Zemi. Účinnost panelů - v budounu spíše pružných sítí - je mimo atmosféhu řádově vyšší. Navíc pak tato energie bude moci být přímo čerpána vesmírnými plavidly - samozřejmě jak se doprava přenese do vesmíru (s levnou energií to nebude problém). Toto v budoucnu pomůže i "přistínit" Zemi v rovníkových oblastech při rozpínání Slunce.

Klasický vír je jen časově omezenou variantou. Spíše jsem četl o rozstřiku vody do proudu vzduchu, aby se zvětšila jeho energie a navádění toku větrů elektromagnetickým polem na lopatky spíše řídce umísťovaných větrných turbím nových konstrukcí.

Kurs nehraje velkou roli - podle mně jsou to jen vlny, na kterých se snaží ti, kteří dost ztratili, dostat alespoň něco zpět. Rozhodně to však není koupit nyní a za 15 let si vybrat peníze na důchod.

Tragédie NWR je však hlavně v majoritním vlastníkovi. V době zisků si vypláceli velké dividendy, nabírali úvěry. Nyní nemají na splátky, vlastní byznys je prodělečný. Tím, že prodávají koksovnu a doly je asi tak jako by si farmář prodával pole a krávy, aby měl na benzín jezdit posledním autem, které si koupil za dotace.

Pokud by NWR v dobách prosperity nakupovala další synergické investice (hutě?), dopravu, elktrárnu, velkoobchodní/koncový prodej, měla třeba i nějakou výrobu důlní techniky (jako to OKD za blahé paměti mělo),... neviděl bych to tak černě. ALE ZA SOUČASNÉ SITUACE, kdy hodnota firmy je spiše v záporných číslech.....

Se zaměstnaností bych neviděl až tak velký problém! Nové technologie jsou obvykle pracnější, komplikovanější na výrobu, potřebují víc lidí ve výzkumu,...Problém je samozřejmě ve struktuře a vzdělanosti "nových" pracovníků. Adaptabilní lidé se přizpůsobí, ti neadaptabilní vyhynou (tak je to už v přírodě dáno). Nemyslim tím, že všchni "haviři" zítra umřou, ale ti staří časem odejdou na onen svět, a noví - mladí se do tohoto oboru nepohrnou.

Hlavním problémem nových technologií je to, že ty staré ještě vynášejí. Vlastníci energetických zdrojů se budou snažit do max. míry využít to staré, stávající. Pak příjde zlom!! Vědecká fyzika funguje cca 2000 let (od Aristotela). Ta klasicklé Newtonova 300-400 let. Moderní Eisteinova 100 let. Nyní to všechno je i časově nachystané na nějaký významný fyzikální objev. Tipl bych si na energetiku, pokud mám být přesnější, pak na energie v rámci atomů (nemyslím tím klasický jaderný rozpad) - spíše využití vnitronukleonových sil, slučování, substituce,...

myslím si, že jsou pro to následující důvody....

1. NESCHOPNÝ MANAGEMENT - podívejte se na pokles ceny uhlí jako komodity, pokles kursu např. JSW (přímý konkurent) a poklesu ceny akci NWR. V horším případě je takový pokles přímým zájmem majoritního akcionáře!

2. Situace s na trhu energií - energií je přebytek. S cenou energií klesá spotřeba, s podporou "Zelená úsporám" zásadně klesá poptávka po teple, ve výstavbě jsou trendem nízkoenergetické domy, stávající objekty se zateplují (nejrozsáhleší aktuální stavební investice). Firmy instalují vlastní energetické zdroje - kogenerace, fotovoltaika,... Rozhodný nástup břidlicového plynu, tradiční dodavatelé zemního plynu nemohou omezovat těžbu, je na tom závislá ekonomika států (takže cena plynu půjde dolů). Černé uhlí je nejdražším drojem tepla (zde bude pokles spotřeby nejvyšší).

3. Ani s druhou linií spotřeby uhlí z NWR to nevypadá dobře. Ocelářský průmysl je v útlumu, tím, že byl tento prmysl zprivatizován, vlády je jednoduše nemohou podpořit. V automobilovém průmyslu se snižuje hmotnost vozidel, méně plechů, méně železa. I ve spotřebním průmyslu ocelové produkty a komponenty nahrazují moderními plasty, hliníkem. Abnormálně se rozšiřuje výkup druhotných surovin - šrot se potom již zpracovává v ocelárnách.

4. Ani perspektivně se nerýsují žádné výrazné kladné impulsy k růstu. Management NWR plánuje spíše destrukční kroky - prodej koksovny, vyčlenění prodeje uhlí samostatně od těžby,... V Evropě je hospodářská stagnace (recese) - je to špatné se spotřebou (vlády NEPODPORUJÍ SPOTŘEBU - spíše ji snižují odebíráním prolstředků firmám i pracovníkům - zvyšování daní). Abnormálně se dotují ekologické zdroje energie energie - tím se stává energfeticky náročná produkce lokálně prodělečnou (viz náklady na těžbu energetického uhlí v NWR jsou vyšší než jeho prodejní cena).

5. Optimisticky to nevypadá ani se zásobami uhlí v NWR - je to spíše negativní impuls v dlouhodobém časovém intervalu. V Karviné jsou proti rozšiřování důlního prostoru občané i firmy vlastnící pozemky nad prostorem dobávání. Frenštát je za současného režimu nespustitelný. V regionu (v Polsku) je dost konkurenčních subjektů, které mají nyní a v budoucnu budou mít ještě výhodnější konkurenční podmínky (nákladovost těžby, vlstnická struktura,...)