Energie: několik nej. Evropa má zásoby břidlicového plynu pokrývající 30 násobek roční spotřeby. - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

"Největším rizikem pro globální energetickou bezpečnost by byl zákaz frakování."Tuto větu si vryjte do paměti, abyste si ji připomněli, až budete moci koupit pitnou vodu jen v supermaketech ... pokud na ni budete mít

Předpokládám že ty zásoby jsou na Donbase.

Zaprvé ano, Ukrajina je Evropa. Zadruhé nikoliv, břidlicového plynu není ani tolik na Donbase, jako na západní Ukrajině a na severovýchodě cca mezi Kyjivem a Charkivem.

Jedno ložisko plynu je v Zakarpatí, další na severovýchodě Ukrajiny, kde teď probíhá úspěšná ofenzíva a kde průzkumy přerušila válka už před osmi lety a další ložisko je na jihovýchodě Ukrajiny, začíná pod Luhanskem a pokračuje Azovským mořem přes Krym do Černého moře a tam už těžba probíhá. U Charkova je navíc ropa, kolem Luhanska a Doděcka uhlí a dál je tam spousta dalších ložisek surovin (hliník, železo, měď, lithium, uran, a desítky dalších), bylo by jednodušší napsat, co tam není, než co tam všechno je.

za ta rizika to nestojí.

O 30 letech snad nikdo nemluví. 30násobek roční spotřeby znamená třeba třetinové vykrytí spotřeby na 90 let. Což je velmi slušné.

Při frakování se nikdy nevytěží celé ložisko (to ani při klasické těžbě, ...), zakže zásoba pod zemí se nerovná vytěžený plyn. V každém případě se ale každá mld m3 počítá a dělat si hlavu, co bude v energetice za 30 let, ... ;)

Frakování najede tak za rok a půl, pokud jsou hotovy průzkumy a všechno je ready a jde podle plánu, viz: https://oilandgasinfo.ca/know-fracking/how-long-does-fracking-take/ . Za rok a půl budeme mít terminály. Je možné, že budeme mít i takové vztahy s Ruskem, že opět půjde dovážet část plynu z RF.

Jaký by byl případný dopad na životní prostředí? Tím nemyslím, jestli by z toho měla Greta radost, ale jestli by tam nebyly nežádoucí dopady jako třebas v Turówě. Jak jsou daná ložiska výtěžná, dávalo by to ekonomický smysl? Třetí možný problém vidím v tom, že orientace na těžbu většinou není dlouhodobě ekonomicky perspektivní (viz nezaměstnanost a průměrné platy na chomutovsku a ostravsku). S tím jsou spojené náklady na ušlý zisk (nutnost rekvalifikace pracovní síly po omezení těžby) a na státní podporu v nezaměstnanosti, na potírání kliminality. Neříkám "nechodmě do toho," ale nesmí to být akce hurá. Nesmí to stát ranec. A je tu riziko, že to bude hotové ve chvíli, kdy nám to už bude jedno, jelikož si plyn klidně opět zalevno dovezeme z RF a máme kopec terminálů jakožto zálohu pro případ nikoliv přátelských vztahů.

Nikde nepíšu, že se bude plyn těžit do vánoc, je jasné, že to chce průzkum a přípravu těžby a to nějaký čas zabere, proto se to mělo dělat už před lety.

Taky moc nechápu, co má společného povrchový uhelný důl s těžbou plynu z několikakilometrových hloubek.

Frakování je jiný název pro těžbu z nepropustných hornin, tedy: co se tam nažene, to tam taky zůstane a ven se dostane jen vyvložkovaným a utěsněným vrtem. Jakýkoli únik je ztráta a vrtná i těžební společnost se jim snaží zabránit. Proto taky za celou dobu frakování žádný soud a jeho znalci neprokázali souvislost s těžbou plynu a případným jeho výskytem v podzemních vodách, většinou souvisel s jinou těžbou, nejčastěji s těžbou uhlí v okolí vrtu.

Jediná teoretická možnost je narušení vložky vrtu, nebo té nepropustné vrstvy.

Je proti tomu ekologické palivo.

To je také průšvih, naštěstí mimo Evropu ))))))
Zatím ))))))

To by byla pro Gretu dyka do zad

<... zeleným bezmozkům je jasné, že bez plynu to zatím nepůjde a je to menší zlo, než pálit petky, takže je pro ně lepší těžba v místě spotřeby bez nákladné dopravy plynovody a tankery, kterou si mohou pohlídat, jestli neohrožuje životní prostředí. Je to pro globální klima 100x lepší, než se spoléhat na dodávky surovin od prasat z Ruska, které si s ekologií nikdy nedělaly hlavu.