Občané svobodně volí své zástupce, ve svobodné politické soutěži se ucházající o jejich přízeň. Ze zvolených zástupců vzniklý zákonodárný sbor vydává zákony, které jsou základem pro energetickou politiku. Na základě výsledků voleb je sestavena vláda, která je výkonným orgánem republiky vykonávající pravomoc na základě Ústavy a příslušných zákonů. Zákonodárný sbor je kvalifikovanou většinou oprávněn měnit Ústavu, například i tak, že zákony vydávané nějakou organizací, které Čerká republika je členem, jsou nadřazeny zákonům domácím. Kromě toho, Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami, které na základě schválení ústavní procedurou jsou součástí systému zákonů České republiky. To znamená, že při dodržení ústavních regulí, nic se neděje bez vůle občanů. Proto i nynější situace, která je důsledkem dlouhodobé energetické politiky je důsledkem svobodného projevu vůle občanů, protože sami občané a jimi zvolení kvalifikovaní zástupci, nejlepší z nejlepších, vědí co pro občany je nejlepší. Nynější růst ceny elektrické energie a paliv je proto, že většina občanů si to tak přála a proto ve svobodných volbách rozhodovala jak rozhodovala. Tak funguje demokracie, v našem případě demokracie ve formě zastupitelské. Ledaže by to ve skutečnosti bylo poněkud jinak. Jenže to je myšlenka velmi ohavná, která v naší svobodné vyspělé demokratické západní společnosti nemá místa. Každý kdo jen i připustí taklovou možnost by měl být zastřelen za úsvitu, anebo alespoň v rozličných informačních médiích prohlášen za hnusáka roku.