Ano, SRN v poslední době vyváží část elektřiny, protože prudký nárůst ve FVE a zejména větru zatím není kompenzován dostatečně rychlým odstavováním klasiky v pořadí mazut, plynovky, jádro, uhelky. První dva druhy pmn jsou již zlikvidovány, likvidace jádra probíhá, likvidace nejstarších uhelek je ve stadiu záměru. EON a další velcí se přeorientovávají, pmn patří mezi velké investory do OZE, zejména do větrníkových plantáží v Severním moři. Investoři do OZE mají ziskovost zajištěnou lépe než klasici.
V mnoha státech je nyní nadbytek výrobních kapacit, ale množství vyrobené elektřiny je vždy přesný součet okamžité spotřeby a ztrát, takže v celé soustavě nikdy nic nepřebývá. Nějaký nadbytek výrobních kapacit byl a bude vždy, protože v neděli v létě nesmí zdroje vyrobit tolik, co musí vyrobit ve středu v zimě. Celoročně tedy musí zdroje vždy vyrobit méně, než kolik by mohly, kdyby byla odpovídající poptávka či spotřeba. Výjimku mají OZE, dokud je jejich podíl na celkové spotřebě nízký. Ty mají trvale zajištěný odbyt pro 100% své výroby.
U vody, FVE a větru je čisté prostředí mimo diskusi, ale rozhodně není pravda, že energie z těchto zdrojů je levnější než z uhlí nebo dokonce z jádra. Když se v Německu vykupuje z OZE v průměru za 120 € /MWh a něco a tato elektřina se pak prodává na burze za méně než 40 €, tak "laciná alernativní" je jen optický klam, protože spotřebitel či daňový poplatník by si k oficiální ceně za MWh měl přičíst také příspěvek na OZE. Ten má na faktuře váhu podle podílu OZE. Např. při podílu OZE 10% je průměrná cena (9 x 40 + 120)/10 = 48 €. Při podílu 100% by průměrná cena byla 120 €. Takže při dnešních cenách OZE je odstavení veškeré klasiky nereálné i z hlediska ekonomické zátěže spotřebitele. Podíl v Německu je snad kolem 20% a Němci začínají reptat, že jejich domácnost platí za kWh asi dvojnásobek toho, co francouzská. Nějaká výroba z klasiky (určitě více než 50%) musí zatím kromě uvedeného zůstat i kvůli bezpečnosti systému. Nicméně pokud se podaří dostatečné množství starých uhelek zrušit, tak by se klasici měli přestat zoufale podbízet cenou pod 40€, cena na trhu by pak mohla opticky vzrůst, ale pro spotřebitele by se to vyrovnávalo zmenšením dotací OZE, které jsou rozdílem mezi cenami na trhu a výkupními.
Nákup s velkým předstihem je levnější, než krátkodobý. S elektřinou se obchoduje i v průběhu dne, konkrétní obchodník tedy může denně dokoupit chybějící a prodat přebývající. Je to ale otázka cen, potažmo úspěšnosti obchodníka. Obchodník může krvácet na momentálním přebytku nebo nedostatku elektřiny, ale fyzikálně je v síti vždy výroba shodná se součtem spotřeby a ztrát.
(3)
(6)
(5)
