ad1) Plány HDO jsou dost stabilní a mimo havarie jsou známy předem. V podstatě slouží k tomu, aby vnímavá část spotřebitelů s dvojtarifem za odměnu v podobě levnější elektřiny pomáhala vylepšit diagram zatížení zvýšením minima. V obtížné situaci s tím distributor může manipulovat, ale dělá to pmn vždy tak, aby manipulace problém tlumila. Nevím to, jen tipuji, že to nedělá svévolně a že to jde za obchodníkem.
U chytrých sítí pmn není problém dát do sítě řídicí počítače. Problém je pmn jak je naprogramovat. Jak zorganizovat soužití neurčitého počtu lokálních zdrojů a lokálních spotřebičů, když všechny ty prvky podléhají např. Kirchhoffovým zákonům a současně se mohou vlivem počasí a svobody spotřebitele chovat i nepředvídatelně a to ještě musí spolupracovat v obou směrech s nadřazenou hladinou, má to být spolehlivé a nemá to být ušité na míru jen jedné lokalitě. Bude to spíš 15 než 10 let, co jsem o chytrých sítích četl hezké představy poprvé. Pmn se tím zabývá nejedna firma včetně ČEZ a nejeden vědec. Tipuji, že až s něčím přijdou na veřejnost, tak tam budou nějaká omezení, aby se to dalo vůbec udělat, alespoň v první fázi vývoje. Nemám reálnou představu.
2) Distributora zcela určitě zajímají odchylky napětí a frekvence. Má to na starosti nadřazený ČEPS, ale i na úrovni distributora dochází ke komplikacím, třebas vlivem poškození vedení. Distributor sleduje počasí, např. silný vítr může zatížit vedení padáním stromů a nově i zvýšenou výrobou ve větrnících. Zejména před bouřkou musí být v pohotovosti i subdodavatelé. Kromě role spotřebitele (vlastní spotřeba a ztráty) NYNÍ distributora žádné peníze za silovou elektřinu nezajímají. Distributor fyzicky dopraví výrobu z OZE do sítě, tam si ji koupí obchodník, aniž by věděl, že ta elektřina je zrovna z OZE. Obchodník neví, kdo vyrobil jím koupenou elektřinu, (vyjímaje přímé obchody, asi jako na BCP). Obchodník také musí sledovat počasí, ale nedělá to kvůli OZE. Dělá to proto, aby na poslední chvíli upravil množství, které si závazně nakoupil. Pokud má hodně nakoupeno většina, tak může burzovní cena klesnout i na fascinující záporné číslo, do výše penále za odchylku.
Snad ještě názorněji: Do bazénu vedou přívodní trubky z x studní (výrobci) a odchází z něj y trubek výstupních (obchodníci zastupující spotřebitele). Trubky jsou přenosovka (trubka do zahraničí) a distributoři (tuzemsko). Bazén má tu systémovou zvláštnost, že v reálném čase v něm musí být PŘESNĚ metr vody +- 1%, aby byl pro výstupní trubky zachová stabilní tlak (napětí a frekvence). To zajištuje technik (ČEPS). Chráněným zájmem je to, aby obchodníci průběžně dostali přesně to, co si objednali. V zájmu toho smí technik manipulovat, otvírat a zavírat všechny přívodní trubky vyjímaje zákonem chráněnou trubku ze studny OZE. S tou smí manipulovat jen v nouzi a krátkodobě. U ostatních manipulací musí dbát pokynů šéfa (OTE). Ten shromážil požadavky obchodníků a dal je do dražby majitelům studní. Po dražbě vznikly platné závazky. Podle výsledku dražby technik manipuluje s jednotlivými kohouty na přívodu, vyjímaje OZE. Po skončení transakce šéf konstatuje, že obchodníci dělali v síti nepořádek, protože nevěděli co vlastně chtějí a inkasuje od nich penále, aby ho přeposlal zklamaným majitelům studen. Ale říká se tomu platba za odchylku, neříká se tomu penále, protože penále by u obchodníka musela řešit škodní komise. Šéfovi, technikovi a správcům trubek účastníci obchodu pod státním dozorem přispějí v takové míře, aby spolehlivě fungovali. Šéf přepošle studni OZE, co pro ni vybrali obchodníci plus doplatek od státu.
(3)
