S tím, že likvidace bývalého privatizačního fondu Creditanstalt, dnes Český holding, by byla za dané situace pro DIKy nejvýhodnější, nelze než souhlasit. I já jsem si to myslel již v době, než se tento titul vrátil začátkem roku 2004 na RMS (to prý byla v holdingu pětistovka na akcii, teď je tam bratru sto padesát). Ale netroufal jsem si to ani nahlas vyslovit (tj. zde prezentovat), protože nevím, jak by se to dalo provést. To by musela Společnost někde hodně dlužit jiné společnosti. To, že Český holding dluží DIKům férové chování, není z právního hlediska v našich vodách ještě důvod k likvidaci. Ledaže by majitelé potřebovali v nouzi hotovost a sami řízenou likvidaci navrhli. Kdybyste ale chtěl likvidaci vyvolat sám jako drobný investor (nebo ve skupině) tímto způsobem, má to několik háčků, ba přímo háků řeznických:
- Jak chcete ty akcionáře, kteří by tvořili potřebnou páku, sehnat (z SCP Vám výpis nedají). Inzercí v tisku by to přišlo draho a výsledek není jistý. A když je seženete, pak:
- Pětapadesát tisíc lidí, to by nestačila ani Sazka Aréna, leda že by nám Sparta půjčila spartakiádní Strahov. Dá se to řešit i jinak, ale:
- Těžko se Vám podaří od tolika lidí získat notářsky ověřenou plnou moc na zastupování na valné hromadě. Na plné moci totiž musí být uvedeno i na jaké valné hromadě (tj. termín — samozřejmě, že nejjednodušší je na řádné). A když představenstvo — ruku v ruce s většinovým akcionářem — termín posune, bude pravděpodobně ta plná moc neplatná. (Též by mohl nějaký notář po celý rok shromažďovat dílčí plné moci a pak vystavit plnou moc hromadnou, nevím však, je‑li to z právního hlediska možné.)
- A kdyby se nepodařilo zařídit plnou moc hromadnou, a Vy budete mít těch 55 tisíc individuálních plných mocí, tak aby se mohlo v pátek v 10 hodin začít, budete je muset ukázat alespoň týden či měsíc dopředu, aby je mohl kompetentní zástupce společnosti (či společností pověřený organizátor valné hromady) přezkoumat před začátkem konání VH.
- Nedovedu si představit, jak v rozumné době Český holding zpeněží svá aktiva, aby jejich hodnota neklesla hluboko pod současnou tržní cenu. Všichni budou vědět, že ČH potřebuje něco prodat, a ceny půjdou dolů, v přepočtu na akcii možná na těch 50 korun, za něž se to teď v RMS obchoduje.
Pokud byste chtěl likvidaci navrhnout sám na řádné valné hromadě, tak vám představenstvo sdělí, že likvidace není v zájmu Společnosti (rozumějte tím v zájmu většinového akcionáře). Což je nakonec pravda, protože on si ke svým penězům přijde bez likvidace, a to dokonce k větším než při případné likvidaci, bohužel však prostřednictvím peněz našich, peněz drobných akcionářů. Z tohohle úhlu pohledu se tak zdá, že účinnější by byla žaloba, nevím však na co, splečnost zřejmě neporušuje žádný zákon. A za chování v rozporu s dobrými mravy na našem kapitálovém trhu nikdo ještě nikoho nepotrestal a snad ani nezažaloval.
Většinou jsem optimista, ale v tomto případě těžký skeptik a pesimista. Nevlastním tolik akcií, aby se mi vyplatilo tuto proceduru organizovat. Mohlo by se zdát, že tady neplatí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, neboť za pár let už možná zbyde tak koruna na akcii, ale karty jsou rozdány tak, že už toho drobní akcionáři (převážně DIKové) moc nezmůžou. Než by ta likvidace proběhla, může být dotunelováno.
A jestli jste ještě nenavštívil webové stránky Českého holdingu, tak se tam podívejte, je tam informace, že se přechází na listinné akcie a že bude moci společnost nabýt (podotýkám, že dle zákona jen na 18 měsíců) vlastní akcie, a to v ceně 1,- až 99,- Kč. Jestli mi dají tu horní hranici, tak jim to vysypu a mizím odsud. Takže, pane učiteli, s Vámi do toho půjdu jedině v případě, že naznačíte, jakým elegantním způsobem tu likvidaci navrhnout.
(1)
