Spolchemie investuje..Výrobní kapacity zvýší o dvě třetiny. - Akcie SPOLEK CHEM.HUT.V.

Ústecká chemička chystá přelomovou technologickou změnu. Díky ní odstraní z provozu rtuť a zefektivní výrobu hydroxidů. Spolek pro chemickou a hutní výrobu spustí do konce roku novou linku využívající membránovou elektrolýzu, která nahradí starý provoz, v němž se používá jedovatá rtuť. Investice za 1,9 miliardy korun umožní zvednout produkci hydroxidů. „Obchodní plán pro příští rok předpokládá meziroční zvýšení výroby o 32 procent a následně o dalších šestnáct procent. Lepší ekonomice v segmentu hydroxidů pomůže také absolutní snížení výdajů na údržbu zařízení, které jsou u dosluhující elektrolýzy značné,“ vysvětloval generální ředitel Spolchemie Daniel Tamchyna. Nový provoz zvýší kapacitu výroby hydroxidu draselného a hydroxidu sodného z nynějších šedesáti tisíc tun až na sto tisíc tun, tedy o dvě třetiny. Nynější kapacita je přitom podle Tamchyny soustavně vyprodaná. Spuštění membránové elektrolýzy umožní chemičce upevnit pozici hlavního výrobce hydroxidu draselného ve střední Evropě. Některé chemičky v regionu nadále zůstávají u výroby hydroxidů za použití rtuti. Podle pravidel Evropské unie se však budou muset rtuťové elektrolýzy uzavřít do konce následujícího roku. V prvním pololetí ústecké chemičce, která vyrábí také epoxidové a alkydové pryskyřice, meziročně klesly tržby o 400 milionů korun na 2,1 miliardy korun. Provozní zisk spadl o padesát milionů na 229 milionů korun. Přede dvěma lety přitom společnost při pololetních tržbách zhruba 2,3 miliardy korun dokázala vytvořit provozní zisk kolem 130 milionů korun. „Zvýšení kapacity a produkce díky spuštění membránové elektrolýzy se do hospodaření promítne velmi pozitivně,“ je přesvědčen Tamchyna. Po spuštění nového provozu přestane chemička vypuštět do životního prostředí jakékoli emise rtuti. Spolchemie zároveň sníží emise chloru do ovzduší z 593 kilogramů ročně na maximálně padesát kilogramů za rok. Pozemky a stavby staré elektrolytické linky a příslušných pomocných provozů přitom spadají pod projekt sanace starých ekologických zátěží.