Neboj, mami, brzy budu zpátky,“ řekl své matce 20. listopadu 2001, když si pro něj domů přišla policie. Jenže se už nevrátil a matku už neuvidí, protože před dvěma lety zemřela. Američané měli po teroristických útocích v září 2001 důvod se o Slahiho zajímat – během svých studií v německém Duisburgu zkraje 90. let propagoval džihád a pak dokonce podstoupil výcvik v táboře radikálů v Afghánistánu. Slahi ovšem od začátku tvrdil, že s útoky z 11. září neměl nic společného, což uznal i někdejší hlavní žalobce na Guantánamu Morris Davis a na protest odstoupil, stejně jako vojenský právník Stuart Couch, který měl Slahiho případ na starosti. Nejdříve Slahiho osm dnů vyslýchali mauritánští vyšetřovatelé a zástupci FBI. Pak ho převezli do Jordánska, pak do Afghánistánu . Na Guantánamo ho dopravili v srpnu 2002. O rok později tehdejší ministr obrany USA Donald Rumsfeld povolil, aby Slahi podstoupil mučení v rámci tzv. zvláštního výslechového programu. Slahi po několika týdnech podle svých slov povolil a začal říkat to, co vyšetřovatelé chtěli slyšet.
více euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/13187-zrejme ...