Současná situace na finančních trzích je nevyzpytatelná. Neexistuje žádná jistá investice. Existuje pouze celá řada předem těžko identifikovatelných rizik. Přesto si většina investorů myslí, že oni jsou nejchytřejší a znají tu nejlepší investici. A tak se mnoho lidí ve slepé víře upíná ke zlatu, vždyť „Cena zlata musí růst." Jiní zůstávají věrní dluhopisovým fondům, přeci „Dluhopisové fondy loni zhodnotily peníze o 12 %." Další věří pouze nemovitostem, všechno ostatní jsou podle nich jen spekulace. A ti nejodvážnější drží akcie, protože alespoň podle slov makléřů „Akcie vydělávají dlouhodobě deset procent ročně."
Člověk laik si pak přečte jeden článek velebící zlato a hned se zařadí do davu. Jiný zase slyší známého mluvit o akciích Applu, že mu vydělaly třista procent, a rázem do nich chce také investovat. Přitom smutným faktem je, že většina lidí ještě dnes propadá zoufalství, když se podívá na hodnotu svých investic, která stále zaostává dobrých 20-30 procent za stavem v roce 2007 před takzvanou „finanční krizí".
Zrovna zlato a akcie firmy Apple jsou dva příklady investic, které od roku 2007 přinesly investorům zajímavé výnosy. Ovšem pokud jste do vlaku naskočili pozdě, jste v pěkné bryndě. Cena zlata od roku 2011 klesla o 15 % a akcie firmy Apple od září loňského roku spadly o 35 %. Jedinou výjimkou, která za posledních pět let přinášela investorům stabilní a zároveň poměrně vysoké výnosy, jsou státní dluhopisy a dluhopisové fondy.
Ovšem i tady už cesta skončila. Dluhopisy generovaly zajímavé výnosy zásluhou klesajících úrokových sazeb, díky čemuž tržní cena dluhopisů stoupla výrazně nad jejich nominální hodnotu. Dnes jsou úrokové sazby prakticky na nule a dluhopisy vyčerpaly svůj výnosový potenciál na deset let dopředu. Desetiletý český státní dluhopis má dnes výnos do splatnosti pouhá dvě procenta ročně, méně než běžný „termíňák". Dluhopisové fondy tedy čeká v příštích deseti letech velmi špatné období.