V první řadě je dobré poznamenat, že je moc dobře, že o vzniklé škodě, ať už vůči věřitelům nebo akcionářům, se nebude rozhodovat v Česku. Upřímně, věšina našich soudců neporozumí polovině čísel a účetních implikací, o kterých se v tomhle vyjádření mluví. Nicméně k samotnému výtvoru pana Kuhna. Tak je jasné, že musí nějak hájit pozici, takže mu není možné mít za zlé, že značně fabuluje. Osobně ale za naprostou haluz svědčící o účetní neznalosti nebo spíše záměrném zkreslení situace, považuji toto:
(1) II. d)-f) EUR 1mld. dluhová facilita sloužila primárně na pokrytí dosti radikálního capexu, v dolech se v té době proinvestovalo dost peněz, takže nevyfučely výsledovkou do equity/výsledovky (resp. do negativní equity jak implikuje Kuhn) ale zůstaly v aktivech, takže dovozovat tímto způsobem negativní equitu je holý nesmysl;
(2) II. c) Problém samotného negativního jmění je často jen otázkou časového rozdílu v ocenění aktiv a pasiv, takže zaklínat se posudkem na negativní equitu nějakých EUR 50-60mil. v kontextu ostatních násobně větších čísel, navíc posudkem z roku 2005, je zcela nerelevantní. Navíc pokud taková firma bez problémů vyplácí EUR 2,4mld. na dividendě.
(3) III. Argumentace proti Citibank na základě nějakých pokut v rámci US. No, pokud by na toto soud přistoupil, tak nemáme v ČR kromě lokálních CEE bank žádnou důvěryhodnou bankovní instituci :)
Osobně jsem velmi zvědav, jak postaví obhajobu ČR advokáti z Curtis. Sázel bych na nějaké procesní, formální věci, protože merit věci, a hlavně z pohledu common law, v ČR/continental law bych se neodvážil soudit, je zcela jasný - insolvence vůbec neměla nastat popřením 80% hodnoty pohledávek, prodej za formální cenu do majetku ČR s vyloučením ostatních nabídek byl faktickým znárodněním majetku v soukromém vlastnictví.