Ten odkaz https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Sifry-mistra-Bakaly-Tajne-kody-pro-prevzeti-IPB-ktere-rozlustil-Kalousek-235612 je velmi zajímavý.
V době privatizace ČSOB i v době před převzetím a po převzetí jsem pracoval jako překladatel v ČSOB a vlastně jsem měl na starost jen tuto agendu. Situace se měnila doslova minuta po minutě a nečesky mluvící konzultant chtěl být neustále informován. Ano, komunikovalo se "tajným kódem", ale ten byl tak tajný, že jen trošku zasvěcenému mohlo trvat jen pár vteřin, než zjistil, koho se týká.
Problém byl v tom, že IPB naprosto neuváženě rozpůjčovala spoustu peněz bez spolehlivých záruk, že se jí ty peníze někdy vrátí. Drhým problémem byly dlouho naprosto neznámé struktury fondů na Kajmanských ostrovech. Takže ČSOB - podle mého názoru a podle materiálů, které jsem překládal - kupovala tak trochu zajíce v pytli, i když asi rozumně předpokládala, že na tom vydělá. Stát poskytl záruky, ale zdaleka ne za vše !! Detaily si po těch letech již pochopitelně nepamatuji, ale vím, že ČSOB pak sama vedla několik soudních sporů s původními klienty IPB.
V tom citovaném článku, který jsem přečetl jen velmi zběžně, se vůbec nemluví o roli Vlastimila Tlustého, který kopal za ODS a za Nomuru. Podle mého názoru právě V. Tlustý byl autorem formy vyrovnání státu s Nomurou. Kalousek sice může kalit vodu, jak chce, ale tento fakt nemůže popřít.
Zatím mi ale nikdo neodpověděl na můj dotaz, jak jinak šlo IPB zachránit. Přímá záchrana státem asi nepřicházela v úvahu, protože nikdo neznal rozsah takové pomoci. A hlavně záchrana musela nastat okamžitě. A stejně tu celou bankovní agendu IPB by musel někdo hodně kvalifikovaný hodně rychle převzít. Třeba Italové se také nabízeli, ale to by byl proces na několk měsíců - v tom lepším případě. A bez spolupráce s managementem IPB by to bylo (a také to bylo !!) velmi obtížné.