Menšinová vláda v Německu? Možná, ale hodně komplikovaná varianta, říká politoložka

Před pár dny se zdálo, že jde jen o bláhový nápad, nyní ale nabírá debata o vytvoření menšinové vlády v Německu na síle. Je to východisko ze slepé uličky, do které zemi přivedl neúspěch jednání křesťanských demokratů, liberálů a Zelených na straně jedné a neochota sociálních demokratů podílet se na vzniku vlády na straně druhé? Realizace nápadu, který zní některým slibně, by se mohla v praxi ukázat jako zatraceně složitá, napsala agentura DPA.

Co nás učí zkušenosti jiných zemí?

"Existují pozitivní příklady, třeba ve skandinávských zemích, jsou tam ale významné rozdíly," říká berlínská politoložka Sabine Kroppová. Švédsko a Dánsko mají menšinové vlády desítky let. Řada věcí je tam ale jiná. Neexistuje v nich například dvoukomorový parlament jako v Německu, říká Kroppová. V Berlíně by bylo nutné mnohem více vyjednávat, neboť kromě menšinového postavení ve Spolkovém sněmu by se musel brát ohled i na (druhou komoru parlamentu) Spolkovou radu. Už nyní musí kancléřka Angela Merkelová pro 40 procent zákonů hledat podporu v komoře zastupující zájmy spolkových zemí, což znamená hledat podporu i u jiných stran, například Zelených.

Jak se dařilo menšinovým vládám ve spolkových zemích?

Ne až tak špatně. V Severním Porýní-Vestfálsku se nechala ministerská předsedkyně Hannelore Kraftová do roku 2012 dva roky tolerovat stranou Levice. V Sasku-Anhaltsku fungovala menšinová vláda pod vedením sociální demokracie s tichou podporou postkomunistické PDS ještě déle - v letech 1994 až 2002. Právě příklad z (metropole Saska-Anhaltska) Magdeburku ukazuje, že v takových vládách vznikají "skryté koaliční struktury", upozorňuje Kroppová. "Partneři, kteří vládu tolerují, mohou navíc situaci strategicky využít, aby uspokojili především vlastní klientelu," dodává politoložka.

Je menšinová vláda dobrá pro demokracii?

To není tak jisté. Někteří pozorovatelé si od takového řešení slibují oživení debaty, posílení role parlamentu. Slibují si více politické debaty a méně zákulisních dohod. Nastat ale může pravý opak. "Nutnost vyjednávat je (v případě existence menšinové vlády) určitě větší," myslí si Kroppová. Co by to znamenalo pro stát? "Byl by to experiment, jehož výsledek nechci předpovídat," dodává odbornice.

Profitovala by pravicově populistická AfD z takového řešení?

Je to dost možné. I příklady dalších zemí ukazují, jak se takovým stranám podařilo situace využít. "Pravicoví populisté dostali prostor," říká Kroppová. AfD by se podle ní čas od času snažila nabídnout se menšinové vládě jako koaliční partner, což by se Merkelové nehodilo. Pravděpodobně by posílily proudy na obou krajích politického spektra.

Jak dlouho taková vláda vydrží?

To se samozřejmě nedá předpovědět. Jisté ale je, že strany v Berlíně nechtějí o menšinové vládě uvažovat jako o trvalém řešení. Předčasné volby by se jejím prostřednictvím daly odložit, pokud s tím bude souhlasit prezident Frank-Walter Steinmeier, ale po roce či dvou by na ně stejně došlo. V tom případě ale zřejmě s novými tvářemi v čele stran, které by tak získaly především čas.

(Zdroj: ČTK)