Rusnok míří vysoko, sazby by se měly rychle vrátit k normálu
Ve čtvrtek se guvernér ČNB nechal slyšet, že by se české sazby měly velmi rychle vrátit do „normálu“. Tento normál navíc ještě definoval: "V průběhu maximálně dvou let bychom se mohli vrátit do normálního stavu, to znamená, že při dvouprocentní inflaci by úrokové sazby mohly být okolo tří procent".
Nejvyšší představitel české monetární politiky tak hovoří o zvýšení sazeb o 250 bodů za „maximálně 2 roky “. Graficky (a velmi schematicky) jsme to vyjádřili na následujícím grafu:
Představa takto dramatického zvyšování sazeb automaticky znamená také navýšení úrokového diferenciálu mezi námi a eurozónou, protože ECB je prozatím od zvyšování sazeb vzdálená. Dle slov jejího guvernéra jí nejprve do konce roku 2018 čeká ukončování QE, pak teprve bude na pořadu dne zvyšování sazeb. My očekáváme první zvýšení sazeb v EMU na konci roku 2019.
V novodobé historii Česka od zavedení inflačního cíle sazby takto rychle za takto krátkou dobu ještě nerostly. Nejvíce se tomu blížil nárůst sazeb v letech 2006 – 2008, tedy v době všeobecného očekávání problémů na finančním trhu. I tehdy ale sazby vyrostly „pouze“ o 175 bodů za 27 měsíců. Nutno ale podotknout, že tehdy sazby zvedali všichni, takže úrokový diferenciál se dokonce propadal do záporu. ČNB tehdy ve zvyšování sazeb doháněla ostatní.
V situaci kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně jsme se ocitli od roku 2002 pouze dvakrát (v roce 2004 a v roce 2009) a ani jednou to netrvalo déle než rok. Nejvyšší rozdíl činil 25 bodů. Už dnešní 50bodový je tedy rekordní. Určitý rozdíl mezi úroky v ČR a v EMU v současnosti nepochybně dává smysl. V EMU stále ještě probíhá kvantitativní uvolňování a tamní trh práce má k dokonalosti poměrně daleko. V Česku je trh práce na vrcholu a HDP roste rekordním tempem, které snese srovnání s předkrizovými hodnotami. Současná etapa kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně tedy ještě nějaký čas vydrží. Pro úrokový diferenciál ve výši 250 bodů ale prostor opravdu nevidíme.
Dost možná nejsmutnější na slovech Jiřího Rusnoka ale je fakt, že do značné míry protiřečí také vlastní prognóze ČNB, která na rok 2018 předpovídá jeden, maximálně dva hiky (viz předchozí graf).
Monetární politika se musí odvíjet od situace na Evropských trzích. Scénář navržený guvernérem by v praxi znamenalo další příliv kapitálu do ČR, vysoký tlak na posilování koruny, které by mohlo ekonomiku výrazně zpomalit, ne-li poslat do recese. Naštěstí je ale v praxi jen velmi obtížně realizovatelný.
Vítek Macháček
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn
Okénko finanční rady
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Velké odhalení, aneb nová kampaň proti kyberšmejdům. Tentokrát z úřadu
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Petr Holub, MojeNebankovka
Lukáš Raška, Portu
Češi berou nadprůměrné důchody. Za nejvyššími musíme do Norska
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Historické okénko rekvalifikace a kde získat nové dovednosti v Brně
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Energetika v problémech: Ceny energií padají, ze situace ale těží spotřebitel