Stát otevírá nový trh pro advokáty, kteří mají být generálními investory hromadných žalob

Hromadné žaloby budou advokátní proces a advokát jeho generální investorem. Stát se návrhem na zavedení hromadných žalob rozhodl otevřít nový trh advokátních služeb. Hromadné žaloby mají být ze zákona advokátní proces, přičemž potenciálně poškozených jsou v ČR údajně desetitisíce. Veškeré náklady sporu velkého množství jednotlivců má financovat advokát skupiny žalobců. Za to získá 10% – 30% vysouzené částky. Pokud prohraje, zaplatí žalované firmě náklady jen podle výpočtu ministerstva spravedlnosti.

Návrh, že hromadné žaloby mají být advokátním procesem, přednesl na sympoziu o hromadných žalobách v červnu v poslanecké sněmovně staronový člen představenstva České advokátní komory a odborník na insolvenční právo advokát Michal Žižlavský.

Ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách legislativní odbor ministerstva spravedlnosti k tomuto řešení nakonec přistoupil. Zastoupení skupiny žalobců advokátem bude ze zákona povinné. „K ochraně zájmu celé skupiny slouží i povinné právní zastoupení. Úlohou advokáta je nejen ochrana zájmů žalobce, ale všech členů skupiny. Advokát podléhá dohledu ze strany soudu, a pokud nebude plnit své povinnosti, může jej soud nahradit,“ popisuje budoucí princip hromadných žalob ministerstvo.

O důvodech, proč ministerstvo spravedlnosti navrhuje zavést tento rozporuplný nástroj do českého práva, Česká justice již informovala.

Advokát zaplatí proces i náklady protistrany

Advokát nebude pouhým zástupcem a administrátorem členů skupiny, nýbrž bude celý spor sám financovat: „Kolektivní spor bude financován ze soukromých zdrojů advokáta skupiny. Advokát tak ponese veškeré náklady řízení, zahrnující zaplacení soudního poplatku, hrazení průběžných nákladů řízení a v případě neúspěchu ve věci i hrazení nákladů protistraně. S tímto souvisí i odlišná úprava odměny advokáta – namísto běžné odměny dle advokátního tarifu bude advokátovi přiznána odměna z přisouzené částky, která bude stanovena jako procentuální podíl na přiznaném plnění,“ uvádí k návrhu věcného záměru ministerstvo spravedlnosti.

Podle ministerstva má takováto úprava své opodstatnění. „Předně se předejde situaci, kdy poškození nebudou chtít kvůli případné hrozbě náhrady nákladů řízení uplatňovat své nároky. Za druhé, takto nastavené financování zajistí, že vedeny budou pouze spory, které se zakládají na existujících a vymahatelných nárocích. Za třetí je pravděpodobné, že v případě neúspěchu hromadné žaloby se žalovaný může spíše uspokojit za vynaložené náklady řízení na advokátovi než na žalobci samotném. Jde tedy jak o ochranu členů skupiny, tak o ochranu žalovaného. V případě částečného úspěchu ve věci se bude při výpočtu náhrady nákladů přiměřeně postupovat podle obecného procesního předpisu,“ rozepisuje se k tomu legislativní odbor ministerstva spravedlnosti.

Advokátovi se musí hromadná žaloba vyplatit

Podle ministerstva spravedlnosti advokát ponese jak náklady samotného řízení včetně soudního poplatku, tak v případě neúspěchu i náklady protistrany. „Aby mělo projednání formou kolektivní žaloby určité výhody i pro žalovaného, nebude žalovaný v případě neúspěchu muset nahrazovat náklady advokátovi skupiny. Advokát si veškeré své výdaje pokryje z odměny, kterou získá z vymoženého plnění,“ uvádí dále ministerstvo. Při prohře advokáta pak advokát uhradí náklady žalovaného standardně podle ministerské vyhlášky.

A tato odměna nebude nikterak malá: „Za břímě, které ponese, bude advokát v případě úspěchu adekvátně odměněn procentuální částkou z přiznaného plnění – půjde o odměnu nadstandardní (10-30%). Uvedené procento je nastaveno tak, aby v případě, že advokát bude mít alespoň v 1/3 případů úspěch, vedení kolektivních řízení se mu vyplatí. Navíc se nebrání tomu, aby si advokát výměnou za případný podíl na zisku získal zdroje financování dohodou se členy skupiny, s jinými nezainteresovanými osobami, ochránil se pojištěním apod.,“ počítá ministerstvo spravedlnosti.

Jak dále vyplývá z plánu ministerstva, soudní poplatek bude pro účel hromadné žaloby snížen. „Pokud jde o placení soudního poplatku, bude hrazen ve dvou fázích. Prvně bude poplatková povinnost spojena s certifikačním řízením. Za toto ,předřízení´ bude stanoven jednotný poplatek v určité pevné výši, která nebude mít rdousící efekt, zároveň však bude odrazovat od zneužití. Pakliže soud shledá, že jsou naplněny podmínky pro vedení kolektivního řízení a vydá certifikační rozhodnutí, bude žalobce následně hradit soudní poplatek, který bude vyměřen až na základě konkrétní velikosti skupiny a uplatňovaného nároku. Tento následný poplatek bude vyjádřen procentuálně. Zde je potřeba poznamenat, že procento bude mírně sníženo oproti běžnému soudnímu poplatku a taktéž bude stanoven limit, který by soudní poplatek nesměl přesáhnout,“ navrhuje legislativní odbor ministerstva. V certifikačním řízení rozhodne soudce, zda hromadnou žalobu povolí.

Specializovaný advokát vydělá desítky milionů

Z výpočtů, kterými legislativní odbor ministerstva spravedlnosti doplnil věcný záměr, vyplývá, že ministerstvo má zájem, aby vznikli specializovaní advokáti, kteří povedou množství hromadných žalob. Jen tak lze vydělat desítky milionů, ve kterých se „utopí“ i nějaká ztráta za prohraný spor.

Pro návodnost legislativní odbor dává příklady.

Modelový příklad č. 1 – neobjednané služby mobilního operátora:

Mobilní operátor X protiprávně účtoval svým zákazníkům neobjednanou službu. Škoda jednoho zákazníka činí 50,-Kč. Tato praktika se opakovala 3x, tudíž každý ze zákazníků, u něhož došlo k využití neobjednané služby, utrpěl škodu v celkové výši 150,- Kč. Předpokládejme, že celkový počet zákazníků u mobilního operátora je 1.000.000, škodu utrpělo 300.000 z nich. Celková výše škody všech zákazníků je tedy 45.000.000,- Kč.

Náklady na jedno řízení lze odhadnout následovně :

100.000,-Kč za organizaci skupiny, sepis žaloby a konzultaci se zástupcem skupiny;

50.000,-Kč + 900.000 soudní poplatek ;

100.000,-Kč za vytvoření webových stránek a informování prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků;

100.000,-Kč za administraci vyplacení částek, pokud by byla tato administrace na advokátovi.

Celkové náklady pro advokáta by tedy odhadem činily 1.250.000,-Kč. Odměna by činila v konkrétním případě 4.500.000 – 13.500.000 milionů.

V případě prohry advokáta by tento musel uhradit náhradu nákladů protistraně, která by při výpočtu podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), byla následující:

Náhrada za odměnu advokáta: hodnota jednoho úkonu v případě předmětu sporu o hodnotě 45.000.000 je 62.300,-Kč/úkon, takovýchto úkonů v případě plnohodnotného řízení předpokládejme 15, tj. 934.500,- Kč. K tomu je nutné připočíst 15 x režijní paušál + připočíst 21% DPH. Celkem: (934.500 + 15×300) x 1,21 = 1.136.190,-Kč.
Dále předpokládejme cca 20.000,-Kč na dalších nákladech.
Celkem tedy hrozí v případě neúspěchu riziko náhrady nákladů 1.156.190,-Kč – pro zjednodušení zaokrouhleno na 1.200.000,-Kč.

V případě, že by advokát takovýchto sporů vedl 10 a uspěl ve 3 z nich, poměr náklady/výnosy by byl následující:

Za 7 prohraných sporů by utrpěl finanční ztrátu ve výši 7x 1.250.000 vlastních nákladů + 7x 1.200.000 nákladů protistrany, tj. celkem ztrátu 17.150.00,-Kč.
Za 3 úspěšné spory by naopak vydělal 4.500.000 – 13.500.000,-Kč mínus náklady na administraci sporu – tj. 3.250.000 – 12.250.000,- Kč, to celé vynásobeno třikrát, tj. 9.750.000 až 36.750.000,- Kč.