Jakou budoucnost má ČEZ?

Společnosti ČEZ ujíždí energetický rychlík hnaný probíhající revolucí v sektoru. Stát ho od této reality dlouho izolovat nezvládne a srážka s realitou bude pro obě strany tvrdá. Tvrdí to alespoň část expertů, které jsme v rámci projektu Alter Eko požádali o pohled za rámec krátkozrakého kolotoče čtvrtletních výsledků. Část odborníků naopak tvrdí, že se decentralizace a alternativa přeceňují a že až nadšení opadne, lidé (a investoři) ocení stávající jistoty.

Marek Hatlapatka (CYRRUS)

Přechod od velkých konvenčních centrálních zdrojů k lokální výrobě z obnovitelných zdrojů se schopností elektřinu dočasně skladovat je nevratný proces. Otázkou je pouze to, kdy a v jaké formě dojde k adekvátnímu přerodu ČEZ v podnik jiného typu. Momentálně se jeví jako nejpravděpodobnější cesta oddělení tradičního byznysu a byznysu nového, jako to vidíme v Německu u společností E.ON nebo RWE. S rozdělením by přitom měla přijít i změna majoritního vlastníka – zatímco u tradičního byznysu by jím měl zůstat stát (bezpečnost dodávek, dlouhodobá koncepce, stabilní cash flow), u nového byznysu pro to není důvod. Tam to bude o hledání příležitostí k růstu, maržích a flexibilitě.

Jan Jedlička (Česká spořitelna)

Revoluční změny většinou nevycházejí od tradičních firem. Kdo se stal vítězem revoluce v chlazení potravin – tradiční ledařské firmy, nebo noví hráči (GE)? Kdo se stal vítězem revoluce ve fotografování – tradiční výrobci fotografických papírů, nebo noví hráči (výrobci mobilních telefonů)? Kdo se stal vítězem revoluce v telefonování – tradiční výrobci pevných telefonních přístrojů, nebo noví hráči (dříve Nokia, nyní Apple a Samsung)? A kdo se stane vítězem revoluce v energetice – tradiční energetické giganty, nebo noví hráči? Obávám se, že ČEZ to bude mít těžké.

Mikuláš Splítek (soukromý investor)

Neshodneme-li se na jediném přípustném zdroji energie – a vzhledem k odlišným preferencím (cena, stabilita dodávek, riziko a tak dále) k tomu dojde jen těžko –, nejsou různé cesty v rozporu, jsou naopak komplementy. Proč by také nemohly být pod jednou střechou? Je to stejné, jako kdyby Coca-Cola nemohla vyrábět zároveň vyrábět kolu a ovocné džusy; přitom to dělá. Pokud vím, E.ON nebyl schopen vysvětlit, v čem budou dvě firmy efektivnější než jedna (dva noví ředitelé asi nepřistoupí na půlku platu), a tak od rozdělení ustoupil. Pokud by ČEZ budoval jaderné elektrárny se státními garancemi (jako je Hinkley v Británii), změní to způsob jeho ocenění. Akcie by nabyly spíše charakteru opce (výkupní cena produkce, časová hodnota a podobně), ale z veřejného obchodování by staženy být nemusely.

Tomáš Sýkora (Patria Finance)

Jak by měl ČEZ maximalizovat zisky? Evropané chtějí mít čistší ovzduší, zároveň chtějí snížit svou závislost na energiích, nebo přinejmenším uspořit. To znamená, že na růst poptávky po elektřině spoléhat nelze. Zbývá tedy zkusit prodat co nejvíce elektřiny s maximální přidanou hodnotou, respektive marží. Jsou řešením uhelné elektrárny, kde marže z výroby trvale klesají a kde nebýt nešťastně nastaveného systému obchodování s emisními povolenkami by byly již dávno ještě nižší? Podle mě je potenciál spíše v obnovitelných zdrojích a ve skladování energie. Rychle otočit kormidlo však není jednoduché. Zřejmě nezbude nic jiného, než si projít bolestivou cestou poklesu zisků z tradiční výroby elektřiny. Chce to ale tlačit na pilu.

Max Wandler (Erste Corporate Banking)

ČEZ již léta (zbytečně) hrozí, že se Česko bude potýkat s nedostatkem energie. Předpokládalo se, že by k tomu mohlo dojít v roce 2000, pak v roce 2004, následně se očekávaný otřes českého energetického světa vždy o pár let odkládal. Nikdy k tomu ale nedošlo a podle mě k tomu také nikdy nedojde. Měli bychom se soustředit především na úspory energie a na lokální zdroje, nikoli se snažit rozšiřovat nebo stavět velké centralizované zdroje. To je hudba včerejška, zastaralý koncept.

Jakub Skryja (Verdi Capital)

Světová energetika se rychle mění a polostátní ČEZ nepatří mezi k těm pružnějším hráčům na trhu. Neschopnost politiků a vedení firmy reagovat na nové technologie a trendy ale nakonec nemusí znamenat katastrofu. Celá situace může být analogií k příběhu jedné české firmy. Vedení společnosti GZ Media bylo kdysi líto zlikvidovat staré lisy vinylů a po desetiletí nechalo přebytečné stroje ležet ladem. Po znovuzrození zájmu o elpíčka nebyl na světě nikdo, kdo by uměl tyto desky lisovat. Snad i díky lenosti se GZ Media stala v podstatě přes noc největším producentem gramodesek na světě. Třeba podobný příběh čeká i ČEZ. Až skončí "hon na čarodějnice" a uhlí a jádro v "civilizovaném světě" jako zdroje vyhasnou, ČEZ bude dále pálit uhlí a stavět nový Temelín. Možná pak chytré hlavy přijdou na to, jak kompletně "ozelenit" uhlí, a zjistí, že jádro není rizikové. Svět pak zaplaví ČEZ levným uhlím a Američané se přijedou učit, jak se staví jaderná elektrárna.

 Rozděl (se) a panuj aneb Co musí ČEZ udělat, aby ustál revoluci v energetice