Start-upový akcelerátor ze Silicon Valley bude testovat základní nepodmíněný příjem

Start-upový akcelerátor Y Combinator chce základním nepodmíněným příjmem bojovat proti mzdovým rozdílům v USA.

Rozdíly v tom, jak je rozděleno bohatství, jsou v USA největší v historii. Y Combinator, akcelerátor start-upů ze Silicon Valley je přesvědčen o tom, že zajištění základního nepodmíněného příjmu může tento problém vyřešit. Proč namísto vyžadování, aby si lidé své mzdy zajistili sami, jim negarantovat pravidelný příjem, pomocí něhož by mohli zajistit své základní výdaje například na potraviny nebo bydlení? Projekt se plánuje již pět let.

Přitom myšlenka samotná je mnohem starší. „Základní příjem“ nebo „garantovaný příjem“ poletuje v éteru rozvinutého světa již od 60. let minulého století, a to především v Evropě. Ale přístup Y Combinatoru je přece na americké poměry přece jen trochu radikální.

„Je absurdní, že ještě před 50 lety jsme využívali strach z toho, že lidé nebudou mít co jíst, jako motivaci k výkonu,“ řekl pro Techinsider.com prezident Y Combinatoru Sam Altman. „Zároveň jsem přesvědčený o tom, že je nemožné mít skutečnou rovnost v příležitostech, bez nějaké varianty systému garantovaného příjmu,“ dodal.

Start-upový akcelerátor prozatím ještě nerozhodl, zda svůj základní příjem nabídne jen konkrétní skupině v populaci v jednom americkém regionu, nebo jej rozptýlí po celé zemi. Podle Altmana jsou jeho tým i všechny aspekty projektu flexibilní.

Experiment prý vnese světlo do všech nejasností kolem základního příjmu. Jsou lidé línější, když již nemusejí pracovat? Bude tento předpoklad platit i pro lidi s vysokým příjmem? Budou lidé šťastnější? „Myslím, že to bude kombinace všeho, s tím jak se sníží náklady na skvělý život,“ říká Altman. „Jsem přesvědčen, že projekty, jako je tento, mohou být skutečným pokrokem při odstraňování chudoby,“ dodal.

V několika minulých měsících se tato myšlenka setkala s vlnou zájmu v Evropě. V červnu 2015 oznámil nizozemský Utrecht, že myšlenku nepodmíněného příjmu také vyzkouší. Město mělo od letošního ledna garantovat 250 lidem stálý měsíční příjem bez ohledu na to, zda pracují, či nikoli. Během srpna se k experimentu přihlásily na dva tucty dalších nizozemských měst. V prosinci pak Finsko oznámilo, že v průběhu letošního roku zváží zavedení základního příjmu celostátně. O stejném projektu se chystá hlasovat v referendu také Švýcarsko.

Spojené státy již základní příjem ve „zkušebním provozu“ zažily, a to v 60. letech za prezidenta Nixona. Myšlenka se však neuchytila a ani nerozšířila, neboť došlo k celkovému posunu společnosti od nejrůznějších modelů sociálního státu. Navíc léta sedmdesátá přinesla velkou ekonomickou nejistotu v souvislosti s ropnými šoky a následnou poměrně hlubokou recesí.

„Garantovaný příjem se stal obětí velké změny paradigmatu, které ovlivnilo každou sféru ve společnosti,“ řekl historik Michael Katz již v roce 2013. „Mnoho z individualistických hodnot přetrvalo dodnes,“ vysvětluje Almaz Zelleke, který se zabývá výzkumem základního příjmu a New Yorské univerzitě v Šanghaji. „To může klást překážky v tom, aby si tuto myšlenku oblíbilo větší množství lidí, kteří na tak radikální změnu nejsou připraveni. Vyžaduje to, aby se lidé na základní příjem začali dívat jako na základní demokratické právo,“ dodává.

Pokud se však experiment Y Combinatoru osvědčí, mohl by se stát prvním významným důkazem, že radikální změna v distribuci bohatství je přesně to, co Spojené státy potřebují.

-usi-