Čínský drak vycenil zuby na zlatý trh a chce víc

Trend na trhu je zřejmý: posledních pár týdnů mu výrazně kralují země z jihovýchodní Asie. Koridor Japonsko-Čína-Indie je velmi silný. Na konci března se výrazně zvýšila poptávka po fyzickém zlatě v Japonsku. Podle vyjádření obchodníků pro renomovaný list Financial Times vzrostla tato poptávka až o 500 %. Důvodem je především to, že japonská vláda plánovala od prvního dubna zavést zvýšení spotřební daně z 5 na 8 %. Jakkoliv jsme tento fakt sledovali se zájmem, můžeme říci, že na globálním trhu se tento skokový a časově omezený krok nijak výrazně neprojevil. Japonsko je sice aktivním nákupčím fyzického zlata, ovšem v porovnání se svými asijskými kolegy Čínou a Indií je tím „nejslabším“ hráčem. V loňském roce dosáhla japonská spotřeba fyzického zlata cca 21 tun, v Indii je to 975 tun, a v Číně dokonce 1 066 tun. U Říše středu se samozřejmě přesný počet tun velmi těžko určuje, protože nemáme k dispozici přesná čísla jak v případě centrální banky, tak individuálních nákupů. Podle zprávy organizace World Gold Council je aktuální situace následovná (navíc velmi dobře ilustruje rapidní vývoj tohoto státu):

· V roce 2004 bylo v zemi 224 tun zlatých šperků, v loňském roce to bylo již 669 tun.

· V roce 2004 dosáhly investice do zlatých slitků a mincí dvanácti tun. V roce 2013 se číslo vyhouplo na 397 tun.

· Za stejnou dobu se populace Číny zvýšila o pět procent na cca 1,36 miliardy, zvyšuje se i počet městského obyvatelstva na aktuálních 52 %, což je číslo pro trh se zlatem velmi důležité, níže vysvětlím proč.

Kromě toho, že se Čína stala číslem jedna na globálním trhu se zlatem, také nejvíce tohoto žlutého kovu sama vytěžila. Historickým těžebním centrem je provincie Šan-tung, která se rozkládá na východě země podél dolního toku Žluté řeky. Patří mezi nejlidnatější a ekonomicky nejvyspělejší oblasti a svoji těžařskou minulost si udržuje i nadále – kromě toho, že se v ní nejvíce zlata vytěží, také se ho tam nejvíce rovnou zpracuje. Je jasné, že blízkost této provincie k Pekingu i to, že se rozkládá na břehu moře, jí výrazně pomáhá k rozvoji obchodu. Významným městem provincie je město Pin-čou, které je učebnicovým příkladem vývoje čínské společnosti. Zvyšuje se v něm podíl střední třídy, která zažívá lepší a lepší časy, je podporovaná státem, má více finančních prostředků a více také utrácí. Novými produkty, do nichž tito lidé investují, jsou právě zlaté šperky, investiční slitky a mince. Proto očekáváme, že do roku 2017 by měla poptávka po zlatě v čínském soukromém sektoru vzrůst minimálně na 1 350 tun.

Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA