Změna pozice zlata v bankovnictví

Banka pro mezinárodní platby (které se také přezdívá centrální banka centrálních bank) sídlící s Basileji má na starosti pravidla používaná pro hodnocení kapitálové přiměřenosti obchodních bank. Pomalu se chystají vstoupit v platnost pravidla nazvaná Basel III. Že tato pravidla zpřísňují požadavky na kapitálovou sílu bank není nic nového, o tom se mluví již delší dobu.

O čem se ale prakticky nemluví, je změna pozice zlata. Celé to směřuje k zásadnímu přehodnocení přístupu ke zlatu. Dosud bylo na zlato pohlíženo jako na aktivum řadící se až do Tier 3 s váhou 50%, nyní to vypadá na přesun zlata do Tier 1 s váhou 100%.  Nebo jinak řečeno, aktivum držené ve formě alokovaného fyzického zlata nebude bráno v potaz při výpočtu kapitálové přiměřenosti bank.

Troufám si říci: „Konečně.“  Pokud dnes například americké banky chtěly nakoupit aktiva s nulovou váhou pro výpočet kapitálové přiměřenosti, mohly držet hotovost nebo nakoupit americké vlání obligace. Nyní se na tuto úroveň dostává i zlato. Současná aktiva bank měřená Tier 1 představují 4,3 biliónu dolarů.  Každé jedno procento přesunuté do zlata zvýší poptávku po něm o 43 miliard dolarů, což při dnešních cenách představuje cca 870 tun zlata.

Pokud bude banka potřebovat posílit kapitálovou přiměřenost, bude jí stačit prodat některé rizikovější obligace či akcie a nahradit je zlatem. Výsledkem bude přehodnocení pohledu investorů na zlato a tento posun v jeho vnímání se může stát významným činitelem ovlivňujícím potenciální budoucí poptávku po žlutém kovu.