Proč všechny demokracie zkrachují (I.)

V mládí jsem byl odkojený finančnictvím. Žádný div, byl jsem trochu magor do matematiky. Pokud jde ale o školy, vzdělán jsem byl – a to navzdory vrozené lenosti poměrně důkladně – ve filozofii a historii. Tahle podivná kombinace může za to, že mám poněkud záštiplný vztah k ekonomii. Nepřijde mi ani strašidelná, natož abych v ní viděl zvláštní výzvu – ekonomie je jen povýšený, leč chudý (a přihlouplý) starší bratranec finančnictví. Ignorantský a úzkoprsý účetní historie. Poněkud retardovaný puritánsky zkostnatělý a celkově trapný panchart filozofie a matematiky.

Inu, pěkně se mně to káže, že je ekonomie k ničemu, jenomže to z mojí strany nejsou jen nějaké všeobecné plané nářky: můžu ukázat na jedno speciální a monumentální selhání ekonomie, mravní selhání, které moc pěkně ukazuje, že mám pravdu.

Ekonomové s hlavou – v lepším případě – v písku

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/proc-vsechny-demokracie-zkrachuji-i/