Obavy z dluhové situace evropských zemí, vyostřerní na korejském poloostrově

Ze začátku týdne byl trh nejvíce zaujat zprávami kolem Irska a celkovou situací kolem předlužených periferních zemí Evropy. Irská vláda přes víkend požádala Evropskou komisi a MMF o pomoc. To vyvolalo v samotném Irsku politickou bouři, odchod Strany zelených z koalice a slib premiéra svolat volby, jakmile bude schválen rozpočet. Nejen rozpočet ale hlavně schopnost Irska odhlasovat a dostát úsporným opatřením jsou aspekty, které investory zajímají nejvíce.  Počáteční optimismus, který žádost Irska vyvolala, se rychle rozplynul. Obavy z toho, že finanční pomoc Irsku nezabrání dalšímu šíření dluhové krize Evropou, tlačily akciové trhy dolů, zatímco výnosy dluhopisů dotčených zemí rostly, stejně jako kontrakty na zajištění proti úpadku těchto emitentů. Podle mnohých analytiků je další na řadě s žádostí o pomoc Portugalsko. A vývoj španělských dluhopisů dával jasně znát, že i ze situace v této zemi jsou investoři nervózní. Kromě toho se nad trhem vznáší otázky nad dopadem plánu Číny zvýšit povinné minimální rezervy jako součást svého postupu k ochlazení inflace, krok po němž mnozí očekávají zvyšování sazeb.

V úterý se k této náladě přidalo vyostření situace na Korejském poloostrově. Dělostřelecká palba na jihokorejský ostrov ze strany Severní Koreje přiostřila již tak hodně napjaté vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou formálně stále ve válce, i když je v současné době uzavřeno příměří. Jižní Korea začala jednat s USA o formě podpory, KLDR ochotně nechala uniknout zprávy o nedávném posílení svého jaderného programu. To nejistotu na trzích prohloubilo a indexy si připisovaly další ztráty. V této náladě investoři úspěšně ignorovali i to málo pozitivních zpráv, které přišly, zejména pozitivní revizi růstu americké ekonomiky za třetí čtvrtletí směrem nahoru ze 2 % na 2,5 % ročně.

Akcie se tak dostávaly na 6-týdenní minima, ze kterých se alespoň v polovině týdne odrazily. Pomohly k tomu rekordní hodnoty indexu Ifo, tzv. index podnikatelské nálady, a také lepší než očekávané údaje z trhu práce v USA. Směrem nahoru korigovaly těžařské společnosti, které předtím výrazně padaly, zazářily také akcie automobilek. Nicméně objemy byly v polovině týdne mírně nižší v Evropě i USA vzhledem ke čtvrtečnímu Dni. Vlažný růst za výrazně podprůměrných objemů pokračoval v Evropě i v den, kdy byly americké trhy zavřené. Přispěl k tomu prezident německé centrální banky Axel Weber, který prohlásil, že záchranný fond eurozóny je dostatečný k tomu, aby zklidnil nervozitu na finančních trzích panující kolem předlužených evropských periferií.

Domnívám se ale, že to byl spíš dozvuk středeční korekce směrem vzhůru, kterému pomohly i nízké objemy obchodů. V pátek totiž akcie opět nabraly jižní směr kvůli stále přetrvávajícím důvodům – dluhy Evropy, eskalující situace v Koreji a plán Číny na ochlazování inflace.

Jan Michelfeit, analytik Commerzbank