Držitel Nobelovy ceny: Kroťme živočišné pudy

Před devíti lety jste získal Nobelovu cenu. Co si myslíte o takzvané „nobelovské nemoci“, tedy stavu, kdy ocenění badatelé ztrácejí motivaci pro další výzkum, poskytují plytké názory na kdeco, vyprazdňují se.

To je obtížné říci. Mně osobně cena otevřela cestu k novým příležitostem, které bych jinak nezískal. To je, myslím, celkově vzato její hlavní přínos.

Někteří kritici (mezi nimi N. N. Taleb, pozn. redakce) dokonce udílení Nobelových pamětních cen ekonomům spojují se vznikem krize. Cena prý nezaslouženě dodala jejich výzkumu punc opravdově vědy, což výrazně zvýšilo autoritu ekonomů. Přitom krizi nepředpověděli.

Důvod, proč ji nepředvídali, tkví někde jinde. Neměli například po ruce byť jen základní statistiku týkající se trhů s těmi novými komplexními cennými papíry.

Jak to?

Souvisí to s nedostatečnou regulací těchto trhů v době před krizí. Fakt, že tyto trhy neměly regulaci ani v tom smyslu, že by lidé museli registrovat své nákupy a prodeje cenných papírů, znamenal, že bylo velmi těžké cokoli posuzovat a vidět zvenčí. Kdyby se ty trhy statisticky měřily, věděli bychom třeba, že vznikly credit default swaps (druh finančního kontraktu, svého druhu pojištění, jež je dáváno do souvislosti s propuknutím krize, pozn. red.) za 30 bilionů dolarů. To by byl nepřehlédnutelný varovný signál.

Pak by ekonomové včas zasáhli?

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/22554/george-akerlof-krotme-zivocisne-pudy/