Zajišťování neboli hedging nabývá na významu

V posledním roce jsme viděli na trzích neobvyklou volatilitu a nervozitu, která znesnadňovala jakékoli predikce a očekávání. Některé měnové kurzy dosahovaly extrémů, jako například americký dolar nebo kurzy středoevropských měn, včetně koruny. Proti nepříznivým dopadům těchto výkyvů na naše investice či finance se dá bránit hedgingem neboli zajištěním měnového rizika.

Neobvyklá volatilita ovládající současné trhy nemá vliv pouze na společnosti, kterých se pohyby měnových kurzů týkají, ale také investory na kapitálových trzích. Silná česká koruna trápí exportéry, protože snižuje inkasované částky za jejich výrobky prodané na zahraničních trzích. Stejným způsobem, ale snižuje silná česká koruna výnosy českých investorů na zahraničních trzích. Příkladem může být investice do německých akcií, denominovaných v eurech. Zaplatím-li za jednu akcii 50 eur při kurzu 25,0 CZK/EUR (1250 Kč), která za půl roku vzroste na cenu 60 eur a mezitím koruna posílí na 23,0 CZK/EUR, znamená to, že při nezměněném měnovém kurzu bych vydělala 250Kč, ale protože koruna posílila vydělám jen 130Kč. Zde jsem se vystavila měnovému riziku a prodělala jsem na tom, čemuž šlo ale alespoň částečně předejít pomocí zajištění.

Je nutné ale zdůraznit, že cílem hedgingu není zisk, nýbrž eliminace rizika nepříznivého dopadu pohybů měnových kurzů na hospodářské výsledky firmy či jiného subjektu. Firma se vystavuje měnovému riziku v případě, že její příjmy z prodeje zboží a služeb jsou v jiné měně než jsou její náklady, což jsou právě exportéři. Takovýchto, byť jen drobných firem, jsou v České republice spousty. Vedle exportérů zde patří i firmy, které například drží část svých aktiv v cizí měně nebo mají výrobní závody v zahraničí. Pro všechny tyto subjekty je zajištění takřka nezbytností.

Zajištění jen pro velké hráče?

Ohledně zajišťování kolují také mýty jako, že je určeno jen pro velké hráče. Pravdou je, že největší české banky nabízejí nejjednodušší formu zajištění, velikost kontraktu od 20 000 eur, v případě jiných produktů je potřeba uzavřít kontrakt až na sta tisíce eur. Doba ale pokročila a trhy vyvinuly produkty, které zajistí již částku 10 000 eur či ekvivalent v jiné měně. U uvedených vyšších sum se jedná o forwardové a swapové kontrakty. Nižší sumy lze právě zajistit pomocí CFD (kontraktů na vyrovnání rozdílu) nebo opcí.

CFD a opce – řešení pro menší a střední firmy

Jak CFD tak opce jsou finanční deriváty operující na základě finanční páky, což znamená, že k zajištění 10 000 eur vám postačí složení mnohem menší částky. Výše této zálohy, neboli marže, se liší společnost od společnosti, pro náš příklad postačí 1:100. To znamená, že pro zajištění oněch 10 000 eur postačí 1000 eur, což momentálně představuje přibližně 2450 Kč. Cenou CFD je tzv. spread neboli rozdíl mezi nabídkovou a poptávkou cenou kontraktu, ten se opět může lišit, ale v našem případě by měl být nižší než 500 Kč. Prostředky na účtu je dobré mít vyšší než marže, je totiž potřeba, aby účet odolal nepříznivému pohybu a pozice se tak zbytečně neuzavřela.

Opce jsou odlišným instrumentem v tom, že marže se zde neskládá a jsou specifickým podmíněným derivátem, který jejímu vlastníkovi dává právo, ne povinnost, nákupu nebo prodeje daného aktiva (akcie, měna, atd.). Cenou opce je tzv. opční prémie, které zároveň představuje horní hranici ztráty. Nevýhodou opce je, že jsou dražší než CFD, ale zase v případě opce můžeme na dané pozici i vydělat, zatímco u CFD se pouze vyrovná pozice zajišťovaná a zajišťující, tzn. že součet pozic by měl být co nejblíže nule. Oba instrumenty se liší také v dobách expirace, kdy opce jsou standardně dostupné s maximální expirací půl roku, CFD až jeden rok.

Princip zajištění je zcela jednoduchý

Nejdůležitější je si uvědomit jednu zásadní věc. Pozice, pomocí které se zajišťujeme, musí vždy mít opačný ziskový scénář než pozice zajišťovaná. To znamená, že pokud držíme eura (long pozice) a očekáváme, že oslabí – budeme ztrácet, zajistíme se tak pomocí pozice opačné – prodej eura (short pozice), na které budeme na poklesu eura vydělávat. Součet těchto dvou pozic by se měl, jak jsem se  již zmínila, blížit co nejblíže nule. Tento scénář zajištění můžeme aplikovat pomocí CFD kontraktu na prodej eura/nákup koruny či jiné měny, nebo pomocí nákupu put opce (budeme vlastnit právo prodat eura). Dalším důležitým faktorem při zajištění je objem. Ten by měl být totožný na obou pozicích.

Na trzích existují i jiná rizika než měnová

Setkáme se také s rizikem úrokovým nebo rizikem komoditním. Riziku úrokovému se vystavují především finanční instituce, které se také proti němu zajišťují. Riziko komoditní se týká především výrobních společností, jejichž hlavní činnost je spojena s některou komoditou, ať už energetickou (ropa, uhlí, zemní plyn) nebo zemědělskou (pšenice, kukuřice) či jinou. Tyto společnosti jistě pocítily za poslední rok komoditní boom, který měl na některé pozitivní dopad, ale na některé naopak dopad fatální. Tady se lze ovšem zajistit, a to jako při měnovém riziku, jak na pokles, tak na růst cen.

Hedging je v dnešní dynamické době nezbytnou záležitostí a kromě eliminace případných ztrát z faktorů, které nemáme možnost ovlivnit, dochází i k přesnějšímu finančnímu plánování. Tím samozřejmě k menším výkyvům  v hospodářských výsledcích, což znamená i větší důvěru investorů a věřitelů. To vše lze uskutečnit s relativně nízkými náklady a naprostou dostupností.

Autor: Lucie Vitamvásová (lucie.vitamvasova@xtb.cz)