| Ázerbájdžánština
Azərbaycan dili Азәрбајҹан дили آذربایجان دیلی | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Ázerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina |
| Počet mluvčích | 25–30 milionů |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu |
| Postavení | |
| Regulátor | není oficiální regulátor |
| Úřední jazyk | Ázerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt – je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmeni) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | az |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | aze |
| Ethnologue | aze |
| Wikipedie | |
| az.wikipedia.org (severní) azb.wikipedia.org (jižní) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.
Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.
V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.
Rozšíření jazyka
Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.
Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Písmo
Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.
Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.
Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.
Velká písmena:
Malá písmena:
Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:
Výslovnost
Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině:
| Arabské písmo | Latinka | Cyrilice | Latinka | Výslovnost v češtině |
|---|---|---|---|---|
| do roku 1929 | 1929–1939 | 1939–1991 | 1991 | (přibližná) |
| ا,آ | A a | А а | A a | jako a |
| ﺏ | B b | Б б | B b | jako b |
| ﺝ | Ç ç | Ҹ ҹ | C c | jako dž |
| چ | C c | Ч ч | Ç ç | jako č |
| ﺩ | D d | Д д | D d | jako d |
| E e | Е е | E e | jako e | |
| ﻉ ,(کسره) | Ə ə | Ә ә | Ə ə | jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e |
| ﻑ | F f | Ф ф | F f | jako f |
| گ | G g | Ҝ ҝ | G g | jako g' |
| ﻍ | Ƣ ƣ | Ғ ғ | Ğ ğ | prodlužuje předchozí samohlásku |
| ﺡ,ﻩ | H h | Һ һ | H h | jako h |
| ﺥ | X x | Х х | X x | jako ch |
| Ь ь | Ы ы | I ı | tzv. zadopatrové i, jako y | |
| ی | I i | И и | İ i | jako i |
| ژ | Ƶ ƶ | Ж ж | J j | jako ž |
| ﻙ | K k | К к | K k | jako k |
| ﻕ | Q q | Г г | Q q | jako g |
| ﻝ | L l | Л л | L l | jako l |
| ﻡ | M m | М м | M m | jako m |
| ﻥ | N n | Н н | N n | jako n |
| ﻭ | O o | О о | O o | jako o |
| Ɵ ɵ | Ө ө | Ö ö | jako německé ö | |
| پ | P p | П п | P p | jako p |
| ﺭ | R r | Р р | R r | jako r |
| ﺙ,ﺱ,ﺹ | S s | С с | S s | jako s |
| ﺵ | Ş ş | Ш ш | Ş ş | jako š |
| ﺕ,ﻁ | T t | Т т | T t | jako t |
| ﻭ | U u | У у | U u | jako u |
| ﻭ | Y y | Ү ү | Ü ü | jako německé ü |
| ﻭ | V v | В в | V v | jako v |
| ی | J j | Ј ј | Y y | jako j |
| ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ | Z z | З з | Z z | jako z |
Příklady
Číslovky
| Ázerbájdžánsky | Česky |
| bir, бир | jeden |
| iki, ики | dva |
| üç, үч | tři |
| dörd, дөрд | čtyři |
| beş, беш | pět |
| altı, алты | šest |
| yeddi, једди | sedm |
| səkkiz, сǝккиз | osm |
| doqquz, доггуз | devět |
| on, он | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně)
- Göylərdə olan Atamız,
- Adın müqəddəs tutulsun.
- Padşahlığın gəlsin.
- Ko olsun Senin istediin,
- Göydə olduğu kimi Yerdə də
- Sənin iradən olsun.
- Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver.
- Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi
- Bizi borclarımızı da bağısla.
- Bizi sınağa çəkmə,
- Lakin bizi şəndən xilas et.
- Amin.
Všeobecná deklarace lidských práv
ázerbájdžánsky (latinka) |
Bütün insanlar ləyaqət və üquqlarına görə azad bərabər doğulurlar. Onarın şüuralrı və vicdanları var və bir-birlərinə münasibətdə ardaşlıq runhunda davranmalıdırlar. |
ázerbájdžánsky (cyrilice) |
Бүтүн инсанлар ләјагәт вә һүгугларына ҝөрә азад бәрабәр доғулурлар. Онларын шүурлары вә виҹданлары вар вә бир-бирләринә мүнасибәтдә гардашлыг руһунда давранмалыдырлар. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
|
|
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ázerbájdžánština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo ázerbájdžánština ve Wikislovníku- Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (anglicky)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ázerbájdžánština |
