Víkendář: Sníh a bouře v New Yorku. A na trzích? - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Povodně, které přes víkend postihly východní partie střední Evropy, byly zesíleny ještě táním sněhu ve vyšších polohách. Naopak na nejvyšších vrcholcích hor připadly až desítky centimetrů nového sněhu.

Je to příděl, který přišel proti půlročnímu plánu, z důvodu absence odpovídající sněžné zimy ve střední Evropě.

Odpolední teploty se přes víkend pohybovaly nejčastěji od 3 do 10°C, takže při dešti v nížinách na horách vydatně sněžilo. Půda však byla (a jeú současně nasycená i z četných jarních bouřek, které se ve střední Evropě vyskytly uprostřed týdne. Celkově tání sněhu podporuje déšť i vítr, ale jak se teplota dostává níž, na horách opět sněží, a tak se zde tvoří sněhová pokrývka.

Je to razantní rozdíl mezi počasím s 15°C teplotami, které nakonec na několik dnů přesáhly i 20°C... ale právě proto, že v březnu (na jehož začátku ještě dost mrzlo) zaválo tolik teplého vzduchu po řadu dnů, dále už nezbývá nic než vznik bouřek, navlnění studené fronty a vyždímání tlakové níže na východě střední Evropy poté, co se zvlněné frontální rozhraní proláme donedávna prohřátou střední Evropou. Následují dny teplotně podprůměrné.

Víte, kolik studených front s potenciálem přinést intenzivní sněžení se přes zimu dostalo nad Českou republiku? Např. studená fronta z 11.12.2016 by byla krásná, kdyby v ní nebyly ďoury uprostřed. Kdyby tam nebyly ďoury, oblačnost by byla rozsáhlá a mohlo by na ní sněžit trvale i déle než 24 hodin. Ale protože tam byly ďoury, tak...

Na družicových snímcích této reality si dnes (19.3.2017) můžete všimnout, že díra v mracích, která se v západní Evropě projevuje a obnovuje od 4.4.2014 po dramatické geoinženýrské chybě, má charakter nepohybující se hmoty.

Není snadné prosadit vydatné sněžení ve střední Evropě, když geoinženýr rozm***l v roce 2010 jet stream nad Ruskem a v dalších letech fyzikální zákon Coriolisova síla nad Evropou.

Musíme počkat, až se rány zahojí. Až se zahojí, bude líp.

Vůbec nejlepší, nejkvalitnější klimatické kataklysma, které jsem si mohl prohlédnout, se odehrálo mezi lety 1875 až 1883, z toho velmi zajímavé byly hlavně roky 1877-1880. V roce 1875 vybuchla sopka Ask/ja na Islandu a vyvrhla hodně popela. To ovlivnilo klima. V roce 1877 vzniklo 2x silnější El-Nino než jsme zažili v letech 1997 nebo 2015. Obojí mělo vliv na klima. Roky 1877-1881 byly celosvětově velmi katastrofické, v Evropě se do vlivů El-Nina míchal i popel ze sopky Askja.

Do těchto katastrof se nemíchal žádný s*áč. Všechno bylo tak, jak mělo být: bůh Indra - bůh blesku a také válek řekl: "nelíbí se mi, že zabíjíte inidány v Americe proti korektnosti a lidskosti, a proto vám dávám znamení prostřednictvím bouří. Všímáte si, jak vám bouře komplikují válku? Zkuste se nad sebou zamyslet a do příštího století to se zvráceností ve válkách moc nepřehánějte."

Zatím poslední výbuch sopky Askja se odehrál údajně v roce 1961: https://cs.wikipedia.org/wiki/Askja

weather on the leasing SINCE 1961: www.weathermodification.com/aircraft.php

Problém je ten, že při určitém tlaku mraků na západní Evropu (ze severu nebo z Atlantiku) se postup fronty zabrzdí v tom prostoru, kde udělali geoinženýři 4.4.2014 kritickou chybu. Protože se tam ruší srážkový potenciál třením mraků o to, co zbylo po zmiň. chybě, vytvářejí se v těch oblastech při každém takovém nevyvedeném přechodu tlakové níže (studené fronty) vždycky nové tlakové výše. Časem je tlakových výší tolik, že to potenciálně zvyšuje průměrný tlak.

Geoinženýr stříká dál. Má družice, ty mu řeknou, že 4.4.2014 přehodil stáčení mraků do protisměru Coriolisovy síly, ale on 5.4.2014 stříká dál. Zřejmě si nevšiml, že narušil fyzikální zákon, a tak stříká i v roce 2017.