Konec amerického dolaru! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Současně existující globální finanční systém respektuje celý svět, přičemž tento nespravedlivý systém v podstatě slouží pouze globální finanční elitě, tj. tzv. "lidem velkých peněz", kterým umožňuje v privilegovaném postavení vládnout světu a v neomezené míře využívat vše, co svět poskytuje.
Více viz článek: GLOBÁLNÍ FINANČNÍ SYSTÉM -  miloslav7.blogspot.cz/2016/08/globalni-financni-sy ...
Stávající nespravedlivý finanční systém je nezbytné nahradit spravedlivým finančním systémem. Více viz článek: BUDOUCNOST GLOBÁLNÍHO FINANČNÍHO SYSTÉMU -  miloslav7.blogspot.cz/2018/01/budoucnost-globalnih ...

Padla tady v diskuzi slova jako kupní síla,cenová hladina a podobně. Chyběla mi možná ještě inflace či kvantitativní uvolňování a některé další jevy. Zkusím reagovat, někteří jistě pochopí, jiní zcela jistě nikoliv……

To že FED chrlí dolary a kupuje za ně „prohlášení bank, že si ty dolary vzaly“ ( ať to nazývá jakkoliv) víme asi všichni. Nové šéfka FEDu paní Yelenová ( od slova jsem z toho jelen) sice tvrdí, že kvantitativní uvolňování omezí, sníží či utlumí, ale nejsem daleko od pravdy když řeknu, že po prvním zakolísání na burze kohoutky zase povolí. Takž „per huba“ QE končí, realita bude realita….

Evropská centrální banka již vyrazila stejnou cestou. Pan Draghi rozjel rotačky, protože QE1,2,3,.. přeci jen zlevnilo dolar a tím podpořilo dovoz z Ameriky do Evropy na úkor „výroby v Evropě“ popřípadě „vývozu z Evropy do Ameriky“ Tiskne Eura, aby za ně kupoval dolary, čímž vlastně euro zlevňuje na uměle nastavený kurz, na který jsou v systému nastavené nákupní pokyny. Papíru i barvy má určitě dost, jen aby měl dost trezorů na ukládání těch koupených dolarů. Takže to je vlastně QE na druhou

Singr se toho chytil taky. ČNB tiskne koruny a kupuje eura za 27 kaček. Proč by někdo prodával euro za 25, když Singr dá 27??? Tak tiskne kačky, aby je držel pod uměle snižovaným eurem, které Draghi drží pod uměle snižovaným dolarem.

A teď otázka??? Komu dojde barva a papír, popř. trezory prvnímu??? Yelen, Draghimu nebo Singrovi???

C je správně!!!

Co se bude dít potom nechám na Vaší představivosti.

Teď k té inflaci. Měří se „spotřebním košem“ který zjišťuje hladinu sne toho, ze co utrácíme. A v rozporu s tím, co píšu nahoře se žádná hyperinflace ani větší inflace nekonají, dokonce nás straší deflací. Ale ona ta inflace je, jen se jí říká jinak.

Pomáhal jsem vyklízet po jedné babičce byt a ejhle, byl tam mixér. Bratru dvacet let starý. Strčil jsem ho do zásuvky a BZZZZZZZZZZZ  jel jak brus. Však taky před těmi dvaceti lety stál hodně.

Ten co mám doma nový stojí vlastně v nominálu stejně, možná i trochu míň, takže inflace v cenách mixerů 0% za dvacet let!!!!!!

Ouha, chyba lávky. Za dvacet let mám ten mixér už šestý. Rok či půl roku po záruce PRSK a hotovo!! Takže mixer stojí stejně nebo míň, ale těch dvacet let mixování mě stálo 6x tolik, než kdybych mixovat tím po babce.

Takže inflace, ale skrytá v kvalitě, zvedla cenu „domácího mixování“ šestinásobně, ale neříká se tomu inflace. Říká se tomu  „růst vybavenosti domácností“, protože každá domácnost má podle statistik prodeje 6 mixérů (mladších dvaceti let)…

A druhá inflace neinflace.

Když FED ( ECB) natiskne peníze, pustí je samozřejmě bankám. A co s nimi banky udělají. Výroba se nerozvíjí (podívejte se na fotky z Detroitu) tak šup s nimi na kapitálový trh a kopit akcie. To, že nejsou podloženy výkonem firem nevadí!!!!!  Jedem podle „zákona většího blbce“. To zamená, že sice jednám jako blbec, když kupuji nepodložené akcie, ale jsem přesvědčen, že nejdu během pár dní „většího blbce“ který ty moje akcie koupí za víc, než jsem za ně dal já. A najdu. Když další banka dostane v rámci QE svoji porci čerstvě natisknutých dolarů, tak s ní přeci poběží jako já předtím na kapitálový trh a bude chtít koupit akcie. Co jiného, když výroba nejede, továrny si půjčit nepotřebují, protože investovat do výroby může jen blázen. Tovární hala je nelikvidní, koupíme akcie, většího blbce najdeme snadno…….

Takže inflace jako blbec v cenách akcií. Ale ty nejsou součástí „spotřebního koše“, tak se tomu neříká inflace, ale hospodářský růst!!!!!!!!!

Před 94 lety byla kupní síla USD podle uvedených údajů 12krát vyšší. A podle dalších oficiálních údajů (FEDu, ministerstva financí USA, univerzitních studií atd.) byla kupní síla USD těsně před 1. světovou válkou dokonce 20krát vyšší než dnes. V té souvislosti je právě zajímavé, že k relativně nejintenzívnějšímu propadu kupní síly USD došlo právě během 1. světové války, kdy americký dolar ještě neplnil funkci mezinárodního platidla, ani funkci pokladu (tu, vedle zlatých rezerv, plnily 2 nebo 3 de facto plnohodnotné měny - britská libra, švýcarský frank - a kupodivu  i zlatý rubl, tzv. "červoněc"). O elektronických penězích si tehdejší bankéři mohli nechat jen zdát. Takže, vážený Nikito (Josefoviči či Ivanoviči): hodně úspěchů a především plnohodnotného potěšení při nakupování s 94 let starými americkými bankovkami!

Prudkého propadu kupní síly dolaru během 1. světové války si povšimnul i jeden z nejvýznamnějších ekonomů, statistiků a jeden z prvních ekonometrů Irving Fisher, autor nejen známé knihy Teorie úroku a peněz, ale především ten, který utřídil a do jisté míry i "zreformoval" (spolu s Ladislausem Bortkiewiczem, německým ekonomem a statistikem) teorii, ale zejména statistickou praxi měření cen (v mnoha zemích, včetně prvorepublikové ČSR). Jeho kniha The Making of Index Numbers, stejně jako definice "index number is an average" se stala obecně uznávanou, stejně jako se začal používat jím vytvořený Fisherův index - tj. prostý geometrický průměr indexů Paascheho a Laspeyresova.

Na základě této práce, která byla publikována v roce 1922, zavedla i československá úřední praxe od roku 1923 (tehdy byl předsedou statistického úřadu významný klasik české ekonomické teorie, Karel Engliš) přechod od prostých, tzn. nevážených průměrů individuálních indexů k dodnes používaným indexům váženým (vahami jsou např. u PCI strukturní podíly jednotlivých cenových reprezentantů na celkovém maloobchodním obratu). Ale to bude pro Nikitu Chruščova asi příliš informací i teorie najednou, takže rozumím jeho povzdechu, že píšu zmateně a nesrozumitelně. Inu, pro blbce jeho ražení to opravdu není!

Před 50 lety nám táta chtěl přivézt z Vídně nějakou památku. V jednom zlatnictví si povšimnul zlatých medailí vyražených na památku J.F. Kennedyho. Už chtěl dvě z nich koupit, když mu majitel obchodu poradil, aby raději investoval do klasických "francjosefů" - tedy do tradičních rakousko-uherských zlatých, které v té době samozřejmě již dávno neplatily, ale koupit se za ně dalo minimálně 50 % toho, co před 100 lety. Ještě nedávno žili ve vídeňských bytech někteří lidé, kteří tyhle zlaté "francjosefy" házeli doma do pětilitrové láhve na nočním stolku - namísto spoření v penzijním fondu. Mimochodem, přesně tohle dělají už stovky, ba tisíce let ženy v celém Orientu - jsou ověšeny svými investicemi na stáří nebo pro případ zapuzení. Některé staré Indky mají ušní lalůčky vytažené az po ramena a na každém předloktí i noze snad 10 náramků. To se pak nedivte, že s rychlým růstem středních vrstev v takových zemích (nejen v Číně a v Indii) roste i poptávka po zlatě, podobně jako je tomu s poptávkou po amerických dolarech. Ale to je především a téměř výhradně otázka řízení investičních rizik. V dobách všeobecné nejistoty se tržní hodnota, tj. aktuální cena  jak zlata, tak i USD, může vlivem okamžité, byť z dlouhodobého pohledu naprosto neadekvátní poptávky dostávat vysoko nad úroveň jejich "výrobních cen". Mimochodem, zmatek v terminologii, kterým neoliberálové zaneřádili klasickou ekonomickou terminologii a názvosloví je dnes už neskutečný - čehož názorným důkazem jsou quasimyšlenkové výlevy všelijakých chruščovů a jiných nikitů-sergejevičů.

Ale to není případ "papírového" dolaru. I když za něj dnes koupíte 20 krát méně než před 100 lety, stále je to mohutně nadhodnocené proti jeho vnitřní kupní síle (na trhu USA), která je právě z důvodů poptávky po dolaru v mezinárodním obchodě a díky tvorbě dolarových devizových rezerv v ostatních zemích zhruba jen poloviční, tzn. v poměru např. k CZK 10 namísto oficiálního směnného kursu 20 CZK/1 USD. Komu by se to nelíbilo? A naopak, kdo by nezačal vyvádět jako smyslů zbavený, když se mu začne rýsovat perspektiva ztráty takového výsadního postavení? A vo tom to je - přesně tak, jak je to v článku popsáno, včetně konsekvencí (Libye, Sýrie, Ukrajina atd. atp.)  Jen mě zaráží, že lidé, kteří kdysi dokázali být tak kritičtí vůči bolševismu sovětskému, jsou dnes slepí vůči bolševismu americkému.

Měna, která přímo neobsahuje vzácný zdroj, je vždy pouze poukázka na tento zdroj. A to je to krytí.

Měnu můžete krýt čímkoliv, třeba i hnojem. Jde jen o otázku důvěry. Nejde tedy o to, jestli zrovna VY považujete zlato, uhlí nebo hnůj za cenné. Jde POUZE o to, jestli jej za cenné považují ostatní, kterým se budete snažit ten barevný papírek zase udat. Pokud totiž vyměníte své "cenné" zboží/službu za barevný papírek, pak věříte, že někdo jiný si zase ten papírek od vás vezme za jiné "cenné" zboží/službu.

Nejvyspělejší ekonomikou nic nepokryjete. Většina měn je krytá násilným donucením (Stát pod pohůžkou násilí nutí používat coby prostředek směny zrovna ty svoje papírky.) Měny jsou tedy kryty spíše armádou a policií.

Kdyby státy toto násilné donucení nepoužívaly, nikdo by jejich barevné papírky dnes vůbec nepoužíval. Ani vy. A to bez ohledu na to, jestli jde o USD nebo CZK.

Jistou zárukou DLOUHODOBÉ oblíbenosti měny je krytí zdrojem, který je VZÁCNÝ. A vzácnost je definována především nemožností snadného množení tohoto zdroje. Vytěžit zlato je sakra nesnadná věc. Rozhodně složitější, než založit papír do tiskárny...

Kryté měny dnes na světě neexistují a proto momentálně jedinné dlohodobě stabilní měny jsou ty, které vzácný kov přímo obsahují. Zlaté/stříbrné mince neztrácejí svou kupní sílů několik tisíc let.

Proti tomu průměrná životnost nekryté měny v dějinách je 27 let. Delšího horizontu se dožívají POUZE za předpokladu vlastní významné inflace/hyperinflace. A to je právě příklad VŠECH starčích světových měn.