Akcie SELLIER & BELLOT - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 81 až 100

upřesňuji, do 1 měsíce po zveřejnění zápisu do OR (v obchodním věstníku)

Čtěte na odkazu https://www.kurzy.cz/nazory/?A=P&T=66&PR=336341&from=0&hpp=20&O=0 a popište mu podobně i svoji konkrétní kauzu okradení vyvlastněním podle novely obch.zákoníku (§ 183i až 183n) za potupně nízkou výši protiplnění. A že s tím jde něco dělat ukazuje usnesení z vyvlastňovací valné hromady Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou otištěné v dnešních Hosp. novinách, které bylo přijato na základě protinávrhu!!!!!!!!!!! Takže první průlom?!?! Místo znalecké ceny 1289 Kč stanovené BOHEMIA EXPERTS s.r.o. akcionáři dostanou 1400 Kč za akcii. Zde je přehled akcií, u nichž znalec BOHEMIA EXPERTS s.r.o. také stanovoval ceny protiplnění: Fosfa (směšných 56 Kč za akcii), Gumotex, Jihočeské tiskárny, Obchodní tiskárny (také směšná cena - viz protinávrhy), Stap atd.

Jak se v posudku vypořádal pan Ziba s hodnotou vlastního jmění na akcii? Ta by snad měla překračovat nominální hodnotu akcie, nebo se mýlím?

Jemu dělá problém už samotné dělení, takže úměrně tomu vypadají i výpočty ! Jinak vřele doporučuji jako zábavnou literaturu : buďte rádi, že byla společnost poslední roky v zisku, jinak by jste v rámci vyvlastnění museli za své akcie ještě doplácet !!

Stenografický zápis 45. schůze, 17. června 2005

Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já mám pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 835/3 část devátá, která se týká obchodního zákoníku, to znamená zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je to bod 52.

Text mého pozměňovacího návrhu: § 183i, 183j, 183k, 183l, 183m, 183n se ruší.

Děkuji.

Dostal se mi do ruky posudek pana Ziby, musím říct, že to je fakt síla!

Náhodou jsem si přečetl názory u této akcie. Ale vždyť úplně stejné situace jsou u mnoha dalších společností, kde byli akcionáři díky vládnoucím zlobovaným lídrům za nedůstojných podmínek protiplnění vytěsněni. Přečtěte si názory např. u akcií Orgrez, Precheza, Obchodní tiskárny, Jitex Písek, SEVT, Weienerberger cihl.průmysl, Odkolek, ale i u takových zdánlivě renomovaných společností jako Živnostenská banka, Karlovarské minerální vody, Plzeňský Prazdroj atd. atd. Podrobné čtivo, kdo to způsobil, jak je to protiústavní a co případně s tím je nejlépe uvedeno v názorech u již neexistující akcie České radiokomunikace (tam akcionáři ale "okrouhali" podle § 220p - převzetí jmění majoritním akcionářem) nebo u akcie Unipetrol (aktuální dění kolem ceny odkupu plní stránky novin). U těchto posledně dvou jmenovaných společností již existují sdružení malých akcionářů jako vzor pro totéž u S&B. Uvádím pár odkazů: https://www.kurzy.cz/nazory/?A=P&T=1670&PR=336120&from=1&hpp=20&O=0, https://www.kurzy.cz/nazory/?A=N&PR=335979&T=66 resp.http://nazory.fin.cz/nazory/defaultpg_T2544_PR335465.htm (zde je trefně přirovnána aktuální situace ke konečné vlně kupon. privatizace pod heslem Drobní akcionáři odevzdejte akcie!). Jinak zpět k S&B - tuto společnost totiž ovládají pachatelé kauz litoměřické fondy, fondy Tercier, Casino Playing Games, odčerpávatelé aktiv z lesních společností atd. atd., a přestože učinili mnoho občanů nešťastnými (přišli dohromady o miliardy Kč), nic se jim nestalo a "jedou" dále - nyní využívají šanci vyvlastnění odstartovanou modrým ptákem poslancem Doležalem za podpory všech poslanců ČSSD. Takže soupeře (tj. např. pány Tomáš Nebeský r.č. 640409/0055, Doc.Dr. Oldřich Chronc, CSc., r.č. 380515/432 - zkuste si podrobně prohledat obchodní rejstřík na www.justice.cz), máte, drobní akcionáři S&B opravdu těžké!!!

Pořád zbývá postup jako na Uni : tam se s tím nemazlili a podali rovnou trestní oznámení na znalce !

A kolik v tom máš peněz, že se Ti to samotnému vyplatí do toho jít? Nech tu link a založíme sdružení. Že by majoritář proti nám použil něco z toho, co Sellier & Bellot vyrábí, se neobávám.

Pokud došlo ke vzniku sdružení na podání trestního oznámení rád se připojím.

Já neříkal, že do toho jdu.... Nicméně trestní oznámení můžeš podat zdarma.

Díky za info, vypomůžu a podepíšu se pod cokoli co bude po právu proti  zvůli středověkých gaunerů co tu ovládli politiku a byznys. Mám pouze 21 ks akcií Sellier Bellot takže z úspěchu při kupříkladu vytěsnění účetní hodnotou  ani nezaplatím právníka, ale nechám meil popřípadě se někdo ozvěte co se dá dělat dál  camtome@seznam.cz

S tí oni počítají, že máme každý málo kousků. Ti co byli na VH, zdvíhali v ruce od několika desítek až po několik málo stovek hlasů. Netušíte někdo, kolik stojí nový posudek (ocenění) soudním znalcem? A na čem závisí cena? Udělal by to nějaký znalec jen za procento z vysouzené dorovnávací částky (nebo skutečné náklady + % z výše dorovnání)?

a) Loňský zisk S&B před zdaněním byl podle výroční zprávy 168 mil. Kč Základní kapitál společnosti byl do 30.9.2004 1.009.000.000,- Kč, pak byl snížen o pevnou částku 309.000.000,- Kč. (tj. na 700 mil. Kč = 700.000 akcií á 1000,-Kč). (Hrubý) zisk na akcii je 240,- Kč. Protiplnění (podle soudního znalce Zbyňka Ziby, č. 224-23-2005) ve výši 412 Kč za každou z nich, je cca 1,7 násobkem. Přiměřenější by byl 5-10 násobek (tj. 1200-2400 Kč za akcii).b) Predsedou predstavenstva Wotanu je Tomáš Nebesky, ktery je oznacován jako majitel Suzopu. Kvuli Nebeskému podle médií Suzop v lonském roce pres vyšší nabídnutou cenu nezískal podíl ve spolecnosti ABA. Je totiz povazován za zakladatele skupiny Tercier, jez v devadesátych letech nabízela vysoké zhodnocení vkladu, a lidé do jejího fondu vlozili miliony korun. Tercier však závazkum nikdy nedostál. Na Nebeského podala pred ctyrmi lety trestní oznámení Komise pro cenné papíry. Zdroj: Euro 24.1.2005

Hrubý zisk (před zdaněním) byl podle Výroční zoprávy v roce 2003 161 mil. Vytěsnění minoritnách akcionářů (cca 31000 akcí) za 12 mil. je opravdu za hubičku.

bacha na toho ZIBU, to je znalec jak vyšitý............

Prosím o pár postřehů z VH, dík.

Přesná čísla, která jsem si poznamenal a poté zapomněl (i s akciemi) na chalupě, nejsou tak důležitá. Podstatné je, že byl přítomen jeden zástupce majoritáře (kterým je fa Wotan Invest), počet jeho hlasů byl šesticiferný a začínal šestkou a měl přes 90 %. Pan majoritou najatý odhadce na dotaz jednoho ze 7 statečných drobasů vysvětlil, že oceňovací metodě, která zohledňuje budoucí zisky, dal při stanovení výše finančního protiplnění váhu jen 10 %, a druhé metodě, která vedla k mnohem nižším hodnotám ocenění podniku, dal 90 %. Na bonus za to, že akcie není na veřejných a regulovaných trzích, se ho nikdo nezeptal. Znalec byl dotázán, zda to považuje za morální a etické takovýto odhad (zejména poměr těch vah), a on odvětil, že postupoval zcela dle zákona o oceňování a proto ano. K vahám uvedl, že jejich volba byla sice na něm, ale že je takto stanovil proto, aby zohlednil i budoucí rizika. A že cenu považuje za spravedlivou. Minoritáři si byli vědomi, že cenu protiplnění lze podle novely OZ napadnout jedině u soudu (další podrobnosti níže), a tak ohledně ceny dále neprudili. Padl ještě návrh, zdali by zástupce pana majoritáře nestáhl bod 3 valné hromady zpět z jednání, ale ten s tvrdou tváří a zcela suše a nepřístupně pravil, že nikoliv. Na dotaz k představenstvu, zda nemají obavy, že by mohl jít podnik Sellier & Bellot pod tímto majoritářem od devíti k pěti, jsme se dozvěděli, že tyto obavy nesdílejí. Na dotaz, jak bude technicky zajištěno protiplnění, zněla odpověď: bude upřesněno později. Průběžné informace o situaci okolo vytěsnění (např. kde, kdy atp. se bude protiplnění vypořádat) poskytne pí Moravcová. Kontaktní mail si nepamatuji příliš jistě, možná že "moravcova@sellier-bellot.cz" (mělo by to být na jejich webu). Na dotaz, zda se představenstvo neobává, že by majoritář nemusel mít k dispozici dostatek finančních prostředků na vypořádání všech ostatních akcionářů a že by se tím výplata protiplnění mohla zdržovat a skončit třeba jejím soudním vymáháním, bylo odpovězeno, že majoritáře považují za dostatečně věrohodného a že minority vyplatí, se stoprocentní jistotou to však říci nemohou, neboť do financí Wotan Investu nevidí, a ani nemají právo nijak zasahovat. Zástupce majoritáře k tomu sdělil, že na výplatu protiplnění má Wotan Invest prostředky a bude na ni včas přpraven. Výsledek hlasování o bodu č. 3 VH: proti 7 lidí, pro jeden, ale na procenta to nebylo 7:1, ale tak 93,xx : 0,00prd (0,23 %?). Nic jiného nikdo nečekal. VH trvala zhruba jen dvě hodiny. (Poznámka: Též díky tomu, že vytrvalý bojovník za práva drobných akcionářů, pan Aleš Hodina, na VH nebyl — drží-li také Sellier & Bellot, ale nevím.) Dle novely OZ lze výši protiplnění napadnout jedině soudně do jednoho měsíce od registrace zápisu usnesení VH do Obchodního rejstříku. Pokud soud rozhodne o nepřiměřenosti výše protiplnění, nemá to za následek neplatnost usnesení valné hromady, tzn. že o akcie stejně přijdeme. (Zachránit by nás mohl jedině Ústavní soud zpětným zneplatněním sporné novely OZ.) Já osobně mám těch akcií poměrně málo a samotnému se mi do soudních sporů nechce. To, že by to bylo na dlouhé lokte, mi nevadí, neboť při investici do této akcie jsem s rychlou návratností nepočítal. Pokud byste se měl někdo zájem ve věci napadení výše protiplnění spojit, nechte tu na sebe link. Byl bych rád, kdyby se případné organizace sdružení minoritních akcionářů S&B a jejího vgedení ujal někdo, kdo je vzděláním právník či ekonom se znalostí obchodního práva, praktik a procedur s tím souvisejících. Já jsem v tomto neznalý, mohu však vypomoci.

Za chvíli vyrážím na dnešní VH, pročetl jsem si některé na webu uveřejněné komentáře a názory a přidávám Deset postřehů k paragrafu 220 obchodního zákoníka (zákona č. 513/1991 Sb.) a k jeho novele (Zákon 216/2005, §§183i–183n)(občas možná i užitečné rady drobným akcionářům)1. Primárním cílem novely § 220 zákona (tzv. „squeeze out“ neboli „vytěsnění“ drobných akcionářů) nebylo vyvlastnit za náhradu (protiplnění) minoritní akcionáře majoritním vlastníkem s více než 90% podílem ve společnosti, i když to tento paragraf svojí formulací umožňuje, ale umožnit zbavit se takových akcionářů, kteří bezdůvodně ztěžují nebo omezují chod společnosti nebo řádnému fungování společnosti zabraňují, např. tím, že soudními žalobami (často nepodloženými) blokují účinnost usnesení valných hromad s cílem se nepřiměřeně obohatit na úkor společnosti a tedy i jiných akcionářů. Jenom v takovýchto nebo podobných případech jsou zákony obdodbné paragrafu 220 aplikovány ve vyspělých zemích, kde úspěšně funguje trh s akciemi (ani tam to však není pravidlem). A § 220 také nemusí být aplikován proti všem minoritním akcionářům, ale jen proti těm, kteří tyto obstrukce provádějí (tuto možnost selektivní aplikace vytěsňovacího § 220 však nelze účinně zajistit v případě listinných akcií na majitele — pokud vás hned nenapadá proč, tak zkuste zapřemýšlet).2. Bezhlavou aplikací § 220 na všechny minoritní akcionáře prakticky dojde k omezení možnosti permanentního a dlouhodobého a také okamžitého (i když někdy spekulativního) tržního ocenění podniku?akciové společnosti. Nechť tuto skutečnost valná hromada, představenstvo i dozorčí rada každé společnosti, jíž se § 220 týká, zváží. Opětovné uvádění titulu na burzu může být dalším vícenákladem.3. Pokud u akciových společností obchodovaných na českém akciovém trhu (ať obchodovaných veřejně na burze nebo mimo ni, případně obchodovaných i neveřejně v zaknihované či listinné podobě) dojde k aplikaci § 220 ve větší míře, což se dalo očekávat a již nastává, odrazí se to později na spektru nabídky i objemu obchodů na trhu s cennými papíry akciových společností, což jistě ekonomové neohodnotí pozitivně.4. Bezprecedentní aplikací paragrafu 220 na všechny drobné akcionáře sice nedochází k porušování zákona, rozhodně se však nejedná o chování v souladu s dobrými mravy.5. Není nezajímavé, že mezi aplikátory § 220 se často řadí společnosti, jejichž chování v minulosti nebylo vždy zcela čisté či průhledné, nebo je ovládají lidé, kteří v minulosti figurovaly ve vytunelovaných či zkrachovalých, často investičních) společnostech, nejsou morálně či občansky bezúhonní, nebo je proti nim i vedeno trestní stíhání. 6. Většina „postižených“ společností vykazuje za poslední roky zisk, často nemalý. Pokud akciovou společnost ovládá zahraniční právnická osoba, dojde při aplikaci § 220 k odlivu kapitálu a zisku vytvořeného v České republice do zahraničí. Když ani toto nedošlo pánům zákonodárcům při tvorbě, ani při jednáních, ani při schvalování novely dotyčného zákona, a asi uniklo i panu prezidentovi, mohlo by si to uvědomit představenstvo a ti členové dozorčí rady, kteří nezastupují majoritního vlastníka, případně minoritní zástupce státu u společností, kde existuje akcie se zvláštními právy. (Apropó — pokud někdo využije něčího omylu ve svůj prospěch, a nemusí to být ani na úkor třetí osoby, dopouští se tím podvodu. Já osobně považuji formulaci novely § 220 OZ při nejmenším za omyl námi zvolených zástupců. Mýliti se je však lidské, že? Avšak využívat omyly je nemravné!)7. Ad okrádání drobných akcionářů o budoucí zisky: Nynější pan prezident byl v 90. letech hlavním protagonistou myšlenky, že pokud se lepšího než minimálního, státem zaručeného hmotného zajištění pro stáří týče (a nejen pro stáří), měl by se každý, kdo může, umět postarat sám o sebe (moje babička říkávala: možná se Lenin ve všem mýlil, v jednom měl však pravdu — učit se, učit se, učit se; já si myslím totéž o výšeuvedené myšlence pana Klause). A proto své skromné finanční „přebytky“ investuji do více komodit, jednou z nich jsou dlouhodobé a akumulační investice a reinvestice do českých akcií, které pan Klaus v 90. letech velebil, když předtím posvětil geniální kupónovou privatizaci. Teď o část svých budoucích zisků přijdu. Právem mám pocit, že budu okraden. Pár majoritářů, minimálně tak geniálních, jako já jsem asi hloupej, pravděpodobně lobovalo v parlamentu u pana poslance Doležala, a to tak vehementně, až ho nakazili (obrana před nákazou penězi byla, je a bude děsně obtížná), dokázat se to však nedá, třeba už byl infikován při porodu. Také mám dojem, že pan prezident byl při čtení petice sdružení minoritních akcionářů, která napadala zejména § 220, tak zaneprázdněn či myšlenkami zaujat při plnění jiných důležitějších (nejspíš státotvorných) úkolů, že obsah té petice pouze četl očima, ale nevnímal, jinak by mu mnohé negativní důsledky tohoto paragrafu musely dojít (od čeho má proboha poradce, když už přestává rozumět oboru, kde byl dřív jedničkou?). Podle mě jeden jediný pozitivní důsledek pargrafu 220 (viz bod 1) nemůže převážit ostatní negativní, jelikož je nasnadě, že bude bez potrestání lehce zneužit. Ledaže by boží mlýny…?8. Vytěsněním minoritních akcionářů se v případě nedostatku finančních prostředků majoritní vlastník částečně obírá o jednu z možností, jak získat další finanční prostředky, například úpisem nové emise s přednostním právem pro stávající akcionáře. Pokud předtím vyplácel dividendy a náhle nastaly problémy či vzešla potřeba dalších investic, banka mu půjčit nemusí, leč drobný akcionář může podstoupit větší rizika než banka, pokud investuje za svoje peníze.9. Při aplikci novely § 220 hrozí jednání majoritního vlastníka v rozporu sezájmy vlastněné společnosti i jejích zaměstnanců, např. dosazování spřátelených nebo nekompetentních osob do představenstva či dozorčí rady, půjčování peněz z vlatněné společnosti nedostatečně prověřeným subjektům, za nevýhodných podmínek nebo jejich přelévání do investic s nejistou návratností; v krajním případě může vést politika majoritního vlastníka ke krachu akciové společnosti. (Důsledky ponesou bohužel „pouze“ zaměstnanci, protože šikovný majoritní vlastník může majetek přetunelovat jinam.)10. Jak se k novele § 220 stavějí různé fondy, které mají zainvestováno do akcií? Jak ty si papírově zabezpečí korektní postup pro vynucenou a často i jimi nechtěnou aplikaci § 220? Fondy také čeká vysvětlování investorům, že budoucí zisky zcela nenaplní počáteční představy. Posledního problému jsem ušetřen, investuji jen pro sebe a pro své děti. Na rozdíl od silnějších fondů nebo několika movitějších drobných investorů nemají minoritní akcionářů na právníka, případně na něj mají, ale souhrn investic do soudních sporů by často i převýšil jejich výtěžnost. Pře mezi drobným akcionářem a majoritním vlastníkem ohledně výše protiplnění či ohledně protiprávnosti aplikace paragrafu 220 nepřichází tak v mém případě, i v případě většiny dalších drobných akcionářů v ůvahu. Na vyvlastnění proto nuceně přistoupím, nebudu majoritního vlastníka takzvaně prudit. Budu však požadovat, aby bylo na valné hromadě zaznamenáno v zápisu, že s vytěsněním podle § 220 nesouhlasím. V případě mé neúčasti na valné hromadě pak peníze převezmu (nebo na vypořádání přistoupím) pouze osobně v sídle majoritního vlastníka oproti podpisu dokumentu, kde bude uvedeno, že sice s peněžním vypořádáním v nabízené výši nesouhlasím, ale pod nátlakem (platnost § 220 zákona) na vypořádání přistupuji. To vše je nutno učinit pro případ, že Komise pro cenné papíry by později rozhodla (například by vyšly najevo skutečnosti, které majoritní vlastník zatajil), že cena za vyvlastněné akcie byla nízká a nařídí další odkup (resp. dorovnání) — a to si pište, že jen málokterý majoritní vlastník se sám k dorovnání přihlásí. Starat se bude muset bývalý drobný akcionář. A také může nastat případ, že si ti nahoře uvědomí, jak je § 220 zlořádný a zruší ho úplně, a nebo snad něco jako z pohádky: nový zákon nařídí majoritním vlastníkům vrátit akcie zpět, případně doplatit ušlé dividendy. Vše výše uvedené (jak to, co by mohlo reálně nastat, tak to „pohádkové“) je důležité zejména v případě listinných akcií na majitele, kdy emitent neeviduje držitele akcií a pokladní blok o převzetí protiplnění za vyvlastněné akcie se může lehce ztratit. A jak to pak v budoucnu prokázat, že jsem nějaké akcie kdy měl?Odkazy:http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=42267http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=33433http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=33434http://zakony.idnes.cz/obchodnipravo.asp?r=obchodnipravo&c=A050606_000000_obchodnipravo_7167http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=42321&refresh=1http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=42312http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=42318http://web.mvcr.cz/sbirka/1991/sb098-91.pdf (Obchodní zákoník)http://mvcr.iol.cz/sbirka/2001/sb023-01.pdf (Zákon č.63/2001, novela OZ (Zák. 513/1991))http://zakon.idnes.cz/index.php3?&what=%20and%20akcionář%20&limit=40&m=1&typ=predpisy&&back[what]=%20and%20akcionář%20&back[limit]=40&back[m]=3&back[typ]=predpisy&recid_zak=14681 (Zákon č. 216/2005 — novela OZ)

Rád se přidám pallen@seznam.cz