Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Příjmem státního rozpočtu není:

platba za silovou elektřinu

platba za přenos

platba za distribuci

platba za OTE

část příspěvku  na výrobu elektřiny (dříve příspěvek na OZE)

Těchto pět plateb živí energetiku, aniž by šlo přes státní rozpočet. Takže plátcem je spotřebitel, nikoliv daňový poplatník.  Dańový poplatník energetiku nepodporoval až do r. 2010.  Od roku 2011zbabělí politici pmn nesystémově schovali část příspěvků na OZE do státního rozpočtu, čímž nově zapojili do financování energetiky též daňového poplatníka.  Bezprostředně po realizaci této pmn nesystémové novinky MF pan Kalousek informoval, že příspěvek SR na OZE se má ročně snižovato 2 mld, což se nestalo. I v tomto případě by spotřebitelé nezbavili SR (daňové poplatníky) břemene, protože státní  dotace jsou přes 20 mld ročně. V Německu daňoví poplatníci neplatí energetice nic, energetiku živí výhradně spotřebitelé. Pokud něco zůstalo nesrozumitelné, tak doplním.

Snad jenom hned doplním, že elektroenergetika nebyla státem (daňovými poplatníky) dotována ani za komunistů. Naopak svými zisky podporovala státní rozpočet. Mimo státní rozpočet byly dotovány ceny pro obyvatelstvo. Tyto dotace však bohatě vykompenzovaly příjmy od velkoodběratelů. Těsně po převratě by tehdejší rozvodné podniky dosáhly maximálního zisku, kdyby přestály dodávat obyvatelstvu, což ovšem nikdo nikdy nemyslel vážně. Následoval postupné politicky únosné zdražování pro obyvatelstvo  a zlevňování pro velkoodběratele, kteří nepotřebují rozvodnou síť nízkého napětí a jejichž spotřebu lze řídit , takže oprávněně platí vůči maloodběratelům nižší poplatky jak za síť, tak i za silovou elektřinu.

.. po převratu... sorry

Spotřebitel při platbě také odvádí daň spotřební a DPH, je tedy též daňovým poplatníkem. Do r. 2010 z toho energetika nic neměla. Nyní z toho něco má ta složka energetiky, která provozuje OZE a kogeneraci. Na tyto složky jde ročně asi polovina z celkové dotace asi 44 mld. Rozdíl zaplatili spotřebitelé bez použití státního rozpočtu.

Udělejme si ještě pohled z hlediska, protože zbytku elektroenergetiky se OZE netýkají, (kromě kogenerace). Provozovatel má podle roku uvedení do provozu pevnou výkupní cenu a právo prodat všechno, co dokáže vyrobit. Dvacetiletá garance má inflační klauzuli. Do r. 2010 byla výkupní cena tuším 13,50 bez inflace, od r. 2011 byla zhruba poloviční. (proto má policie práci ohledně Silvestra 2010). Solárník dálkově nahlásí výrobu, (je možná i dálková kontrola), a v obvyklém termínu dostane v plné  výši platbu, která mu náleží podle roku zprovoznění a objemu výroby. Jeho partnerem pro odečty i platby je OTE, pro start a případné technické problémy je kompetentní místní distributor. Výrobce vůbec nezajímá  za kolik někdo (OTE nebo obchodník, nevím), dokáže jím vyrobenou elektřinu prodat. OTE k tržbám z prodeje přidá to, co obchodníci inkasovali od spotřebitelů v rámci příspěvku na OZE a po r. 2011 to doplní ze státního rozpočtu, aby všichni výrobci dostali to, na co mají právo. 

To právo dal výrobcům OZE český stát. Astronomická cena aktuálně až asi 14 Kč/kWh neznamená automaticky skvělý příjem výrobce. Výrobce mohl být skvěle podejen bankami, majiteli pozemků a zejména předraženými komponentami v časové tísni před dramatickým poklesem výkuponí ceny. Z dnešního pohledu se pravděpodobně jednalo o tunel i když si jeho rozsah asi dlouho neuvědomovali ani jeho pravděpodobní organizátoři. Prvním krokem bylo to, že nepružný parlament prakticky zakázal úřadu regulovat.  Při tom regulační úřad byl zřízen proto, aby na rozdíl od poslaneckých laiků odborně reagoval na změny na trhu. Úřad nesměl reagovat na propad cen komponent o desítky procent. Naproti tomu odborníci nebyli omezeni při průběžném přístupu do účetnictví přenosovky a distributorů a uznávání oprávněnosti jednotlivých nákladů a jejich výše jak celostátní základny pro rozúčtování spotřebitelům. i.

....pohled z hlediska OZE, protože financování zbytku elektroenergetiky se OZE netýkají...

---skvěle podojen bankami....

....poklesem výkupní ceny....