Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Energetická firma ČEZ by se mohla rozdělit na části kvůli protichůdným postojům akcionářů,

z nichž největší je ministerstvo financí. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to uvedl v Lidových

novinách (LN). Blíže rozdělení nepopsal.

Myšlenku rozdělit energetického obra již delší dobu razí energetický analytik a menšinový akcionář

ČEZ Michal Šnobr. Mezi řadou argumentů zmiňuje i ten finanční.

Pokud by totiž nové reaktory platil ČEZ, požadoval by, řekněme, roční návratnost kapitálu osm procent.

V tom případě by spotřebitelé museli za vyrobenou elektřinu platit téměř sto eur za každou megawatthodinu.

Pokud se stavby ujme podnik pod úplnou státní kontrolou, bude mít i jiné priority než jen výši zisku.

Jestliže se spokojí s dvouprocentní návratností, náklady na elektřinu z nových bloků by podle Šnobrova

propočtu klesly na polovinu - na 50 eur. Spotřebitelé elektřiny by jistě takovou úsporu ocenili. Více na: www.euro.cz/byznys/prekazky-novych-reaktoru-hlavne ...

Na bedrech ČEZ chtěl v minulosti nechat výstavbu nového dukovanského bloku bývalý ministr financí

Andrej Babiš. Proti státním garancím se už dříve vyjádřil i Sobotka. Stát ovšem podle expertů nemůže

donutit ČEZ, aby elektrárnu stavěl na své riziko  :-)

Tím, že vládní výbor nezpochybnil roli státu při stavbě nových bloků, vyšel vstříc šestici potenciálních dodavatelů.

Jejich zástupci se v únoru při schůzkách v Praze nechali slyšet, že bez vyjádření vlády, že stát stavbu nenechá

jen na ČEZ, se případného tendru nejspíš nezúčastní. ČEZ by chtěl s výběrem začít už příští rok. Zvolit by ho

měl do roku 2023, aby se smlouva stihla uzavřít do roku 2025. Pak bude mít ČEZ nebo stát na stavbu nového

bloku deset let. V roce 2035 by měl částečně nahradit dosluhující čtyři reaktory z 80. let minulého století.

Premiér Bohuslav Sobotka po jednání výboru uvedl, že v úvahu přicházejí nyní tři varianty. Buď elektrárnu postaví

ČEZ prostřednictvím své dceřiné společnosti, nebo tuto dceru odkoupí stát a stavbu zařídí sám. Ve hře je také

možnost, že se stát převezme určitou část ČEZ, která by pak elektrárnu postavila. „Všechny varianty budou

rozpracovány. Vítěznou vláda vybere nejpozději na jaře 2018,“ tvrdí Sobotka.

Teď půjde o vyčíslení, jaké nároky budou mít jednotlivé varianty na státní rozpočet a které investorské modely

povedou k nejnižší ceně elektřiny z nové elektrárny. Finanční garance ze strany vlády by přicházely v úvahu

jen u varianty, že elektrárnu bude stavět sám ČEZ. Riziko, že elektrárna bude bez záruk ztrátová, je totiž podle

expertů vysoké

Vzhledem k nárůstu nejistot na energetických trzích, poklesu velkoobchodních cen a potvrzení Vlády ČR,

že neposkytne žádnou záruku na výstavbu nových jaderných zdrojů, rozhodlo 10. 4. 2014 představenstvo

společnosti ČEZ o ukončení zadávacího řízení na dostavbu 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín.

Od roku 2009, kdy bylo zadávací řízení zahájeno, prošel evropský energetický sektor turbulentním vývojem.

Cena silové elektřiny výrazně poklesla, cena emisních povolenek se také propadla. Zatímco na počátku byl

projekt plně ekonomicky návratný, v současné době jsou ohroženy investice do zdrojů elektrické energie,

které nejsou podporovány státem.

Neznamená to však, že by ČEZ končil s výstavbou jaderných zdrojů. Riziko, že Česká republika

nebude do dvaceti let schopná pokrýt svoji spotřebu energie, je stále významné. Plány do budoucna se navíc

budou muset přizpůsobit změnám, které se připravují v Bruselu. Úzká spolupráce se státem bude i nadále

zapotřebí.