Když si mu několik diváků postěžovalo, že jejich příjem činí pouhých 3 600 rublů měsíčně (asi 1 400 korun), odvětil: „To si budu muset prověřit“. Některé nářky se rozhodl vyřešit sám: například ženě z Iževska, která si stýskala, že se jí dům rozpadá nad hlavou, slíbil přestěhování.
Prezidentův televizní pořad funguje jako loterie, která má obyvatelstvo uchlácholit. „Putin si vybere jednu učitelku, které splní přání a zvýší jí výplatu. Každý vidí, že jí pomohl a všichni doufají, že příští rok se to stane jim. Nikdo ale už nevidí, že Putin vládne už sedmnáct let a je tak zodpovědný za to, že špatně jsou na tom všichni učitelé. Je to PR akce, díky níž si lidé říkají, že se sice mají mizerně, ale kdyby o tom prezident věděl, něco by s tím udělal,“
(2)
