Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Podle mne by bylo dobre uctovat poplatek za distribuci/site v zavislosti na spotrebe a velikosti jistice.

Podle mne neobstoji argumentace, ze je to spravedlive pouze podle jistice. Kazdy energetik vi, ze funguje nesoudobost spotreby, tedy ze i kdyz nekdo zacne odebirat na maximu, tak jini (v dany okamzik) odebiraji mene. A za chvili se situace muze otocit.

Jasnym potvrzenim tohoto faktu je, ze v bytovem dome nejsou privodni jistice souctem jisticu jednotlivych bytu. Obdobne trafo zasobujici nejakou oblast rozhodne neni dimenzovano tak, aby bylo schopne pokryt takovou spotrebu, jaka by nastala, kdyby vsichni vyuzili kapacity svych jisticu.

Ano, to je současný systém, pmn funkční. Dost úspěšný Bismarck říkal, že se nemá hýbat s tím, co funguje. To už dnes neplatí. Je možné, že údajné pokyny z EU nejsou výmysl. Každopádně spotřeba i rezervovaná kapacita jsou asi jediné dva údaje, na které má spotřebitel vliv, dají se prokázat a je tedy možno o ně opřít nějaký algoritmus inkasa. Jakkoliv změněný algoritmus při stejném objemu inkasa v množině spotřebitelů někoho zvýhodní a někoho znevýhodní oproti současnému stavu.

V neregulované složce nemusí mít spotřeba vliv na inkaso, ale nadále platí, že v neregulované složce je nejlevnější ta kWh, která nebyla spotřebována. Samozřejmě je pravda, že kvůli soudobosti výkon transformátoru je nižší než součet všech na něj napojených jističů a byl by pmn nesmysl vynucovat instalaci většího transformátoru, neboť využití všech jističů spotřebitelů na 100% je nereálné. Spíš jde jen o diferenciaci mezi odběrními místy, aby všichni neplatili úplně stejně, když jejich nároky jsou různé.

žádnou z možností nepropaguji, vliv na to nemám a budu muset zaplatit to, co EU a ERÚ určí. Mám pouze právo se zamyslet zda v rámci případně změněných pravidel mohu případně změnit své chování.

Myslím, že SkReT se opírá o nepřesnosti. Třebas, že stát investuje do sítí 160 mld ročně. Paní Vitásková loni na podzim uvedla " necelých 100 mld". Navíc stát neinvestuje ani korunu, protože všechno platí spotřebitelé. Jediný zásah státu je zákon, který povoluje inkasovat od spotřebitelů v rozsahu nákladů, který uzná nezávislý úřad. Regulátor opravdu neznává všechno. To neuznané si musí distributoři odečíst ze státem naplánované marže. Stát říká spotřebitelům: Když chcete sí´t,  tak si ji musíte zaplatit, na korektnost bude dohlížet nezávislý regulační úřad. Stát platí zákonnou spoluúčast jen tehdy, pokud vyvolavatelem změn v síti je složka státu, třebas armáda.

Obdobně nepřesná jsou pmn i další jím uvedená čísla.

OU vodáren je celá cena v kubíku, protože distributor je totožný s dodavatelem. Tam to pmn funguje nejméně v jednom městě tak, že soukromý provozovatel platí opravy a město je majitelem sítě a platí rekonstrukce. Pomluva říká, že provozovatel co nejvíc potlačuje opravy, aby co největší část zaplatilo město. Pro provozovatel je výhodnější "nechat vyměnit střechu", než "pozvat pokrývače na opravu". Nevím, zda i náklady města se promítají do ceny vody. Řekl bych, že v relaci na přes 25 let staré ceny pitná voda zdražila víc, než elektřina.

Když došlo k liberalizaci trhu s elektřinou (a plynem), po r. 2006, tak se konala nějaká konference, kde tehdejší  ředitel asi Obchodu pan A. Svoboda byl konfrontován s dotazem, proč ˇ"ČEZ pořád zdražuje". V odpovědi vyjmenoval tři evropské země, (tuším včetně Albánie), kde k výraznému zdražení nedošlo. Vysvětlil to tak, že v těchto zemích nedošlo k liberalizaci obchodu. Velmi mě to tenkrát pobavilo, protože političtí VIP říkali, že liberalizace trhu se zavádí proto, aby spotřebitelé vydělali na tom, že si svobodně zvolí dodavatele komodity.