Akcie ERSTE BANK - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Je možné mít nějakou aplikaci na základě toho, že pokud částici pozorujeme ( měříme ), chová se jako částice a pokud ji nepozorujeme, chová se jako vlna??? Je tohle možné aplikovat do základních kvantových technoloigí??? 

... pokud částici pozorujeme, chová se dle typu měření, buďto jako vlna či jako částice. Pokud částici nepozorujeme, víme o ní drek. I aplikace je pozorování.

chyba lávky: viz štěrbinový pokus. Jde o to, kdy dojde ke kolapsu vlnové funkce částice. U pozorování tomu dojde při průchodu štěrbinou a vytvoří se jen dvě stopy na stínítku ( částice se chová jako částice ), při nepozorování po skončení pokusu  vytvořením obrazce na stínítku. Kolaps vlnové funkce souvisí se Schrodingerovou kočkou a  ta je takto součástí štěrbinového pokusu. Pak můžeme využít aplikaci kolapsu vlnové funkce štěrbinového pokusu pro chování částice jako částice či jako vlny....

Viz. štěrbinový pokus je trochu složitější naž se zdá. Při pozorování dochází ke kolapsu vlnové funkce a na stínítku jsou jen dvě stopy ( viz Schrodingerova kočka ). Při nepozorování víme, že vznikne interferenční obrazec, pokud víme, že posíláme částice přes štěrbiny a dokonce můžeme vědět co vznikne z předchozí zkušenosti ( tady můžeme Schrodingerovu kočku nahradit stejným dřívějším pokusem )???   

Představ si, jak se koulí kulička. A představ si, že neznáš trojrozměrný prostor, ale jen dvojrozměrný. Co vidíš? KOlečko. Tím zanikla kulička, nebo jsi ji jen neuměl pozorovat? A hele - představ si, že se koulí dvě stejné kuličky proti sobě, ale ty znáš jen dvojrozměrný prostor. A teď - katastrofa. Ty mrchy se míjejí a ty vidíš jen jednu kuličku. Do pr..., kam ta kulička zmizela? To se jako ztratila, když ji nevidíš? Hurá, už je vidět, jsou tam zase dvě. Nic nezmizelo, všechno funguje, svět je krásný, kuličky kulaté, ale když nemám měřicí techniku, respektive neznám trojrozměrný prostor, jsem z kuliček celá blázen. No řekni že ne ;)

... náš vesmír má 11 známých rozměrů. vidíme jen 4, protože zbylých 7 je poněkud nimravých, což jim ale neubírá na důležitosti.

to mě dost mate. Jak lze pak simulovat něco na počítači?? Nebo počítač má větší "představivost"???

... ani počítač nemá tolik fantazie jako fyzik. Matematika pak dělá jen to, že ten bordeI po fyzicích uklízí.

proč jenom matematika nemůže mít sama fantazii??? Viz. pak by počítače mohly nahradit fantazii fyziků a sami sebe usměrňovat ( uklízet po sobě )?? Viz. kdo definuje matematicky fantazii, měl by dostat Fieldsovu medaili :-)

a tak se přesouvá fantazie z říše fyziky do říše matematiky...

Možná by stačilo naučit počítač vnímat čas, což by nemuselo být až tak složité, protože počítač v čase pracuje. Pak by tento čas stačilo spojit s prostorovými dimenzemi a mohli bychom tak počítač nechat "uvažovat" nebo spíše počítat v GTR či teorii strun...

V podstatě počítač by měl umět simulovat slabé měření fotonů  odrážených od zrcadla "před a za" stínítkem... 

... podívej, kolaps vlnové funkce neznamená nějaký zánik vlnové funkce, i po pozorování je entita popsána vlnovou funkcí, ale jinou, nežli před pozorováním a tato nová vlnová funkce závisí také na tom, co konkrétně bylo změřeno. Lepší je ostatně pojem "redukce vlnové funkce". Pozorováním dochází ku "změně" vlnové funkce, nicméně co ta změna znamená, to už je věcí interpretace, a těch interpretací je více. Praktický význam to ale nemá. Význam má jen postup počítání a předpovědí měření, a ten je daný.

právě že pozorování mění vlnovou funkci tak, že se částice původně chovající jako částice i vlna  chová jen jako částice. To je má interpretace...

už budu s tímto tématem končit. Jen by mě zajímalo, co vznikne, budeme-li mít místo stínítka zrcadlo a fotony se budou odrážet zpět zkrze štěrbinu na nové stínítko před štěrbinou? Dojde k zrcadlovému obrácení interferenčního obrazce a jde zjistit, jak se jednotlivé fotony podílejí na vzniku tohoto obrazce původně za a pak před štěrbinou??? Třeba slabým měřením?

... zda dochází ke kolapsu vlnové funkce (běžná interpretace) nebo k žádnému kolapsu nedochází a vesmír se pomnoží na řadu vesmírů odlišných v měřené vlastnosti (extrémní interprertace), to je úplně fuk. To jsou jen jalové řeči-řeči-řeči, stejně jako celá slavná kočka. Prostě nám chybí intuitivní zkušenost a ostatně tím pádem i slova a pojmy, mikrosvět nelze popsat pojmy makrosvěta. Rozhodující je matematika za oponou.

Ahoj fyzici. Jednou jsem dokazoval teorii bodu v krabici. Bod ( kulička ) se může vyskytovat kdekoliv dole v krabici. Když jsem to teoreticky dokázal, že nejpravděpodobně bude uprostřed krabice, šel jsem se podívat do krabice, zda tam kulička je. A víte co jsem spatřil? Kulový!Luigi blázen

V zásadě Luigi nepochybuji o tom, že ve tvých konspiračních teoriích a vlhkých snech 
je Schroedingerova kočka mrtvá a CIA právě opouští krabici. :D

Proč by měla být uprostřed krabice? POkud je celé dno stejné, žádný důlek uprostřed, kulička se náhodně bude vyskytovat kdekoli na dně. To říká statistika.

... ruleta bývá řízeně naklopená.

To nadevší pochybnost dokazuje, že Luigi je žena, protože si odkládá kuličky do krabice.

Ano, aj! Čím jsem starší, tím více se podobám vrchní sestře. S tou jsem prováděl štěrbinový test s mojí spermií. Opravdu se chovala jako vlnění, až se z ní stala částice a nakonec dítě. Tak jsme test opakovali a původní pozorování se potvrdilo. A když jsem za to chtěl Nobelovku, skončil jsem v ústavu. To je, holt, cena za vědu. Hejrovský dopadl stejně. A k té kuličce. Telreticky v krabici kmitá, ale pokud se přesunuje z jedné strany na druhou, protíná rovník. Proto pravděpodobnost, že se nalézá vprostřed je dvojnásobná. Já ji hledal, ale asi ji někdo udradnul. Luigi blázenP.s. Vyjde mi to ve středu?