To je, panečku, překvapení! A kdyby jen to, ale co zasvěcených a moudrých slov náhle slyšet ze všech stran. A také úžasu nad utrpením stovek nešťastníků, kteří se (prý ilegálně, jako by nějaké mezinárodní právo kdy platilo) plaví k evropským břehům ze svých rozbombardovaných vlastí – a nedoplují. A co nám náhle diktují „morálních závazků“, které vůči nim máme, protože jsme jejich kvetoucí či alespoň stabilní země uvedli v chaos. Je prý naší povinností ty statisíce a milióny, kteří už tu jsou, či se k nám chystají, rozebrat si hezky „proporčně“ domů. Vypadá to, že nemají šanci, ale to je omyl. Stane se to. Nejlépe už teď dokoupit pár postelí. Vždyť jsme TO zavinili, tak poneseme následky.
Zbrojnoši královiNevím, jak kdo, ale já jsem nerozvrátil