Profesionální psycholog se v úvodu zabývá psychickými deficity lidí, kteří se v různé míře neztotožňují s medializovanou oficiální propagandou. Zvlášť se zabývá těmi, kdo se domnívají, že významné události nemají charakter nahodilého jevu a spekulují, že jejich vznik mohly podporovat elity, které mají prospěch z toho, že události proběhly tak jak proběhly. (Včerejší vystoupení bývalého šéfa CIA pana Panetty v ČT jsem pochopil tak, že před 11.9. tajné služby měly stopy, ale nedokázaly je využít. Je však možné, že je dokázali využít ti, kdo krátce před událostí vyprodávali akcie zejména společností pojišťovacích, leteckých a sídlících ve dvojčatech. K této stopě pan Panetta nic neřekl. Také mně zaujalo, že při mluvení o islamistech a Ukrajině jsem si vzpomněl na to, co pan Zeman říkal o rakovině a chřipce. Každopádně po neštěstí měla US vláda větší podporu svého obyvatelstva než má dnes ta Putinova a následně mohla či dokonce musela přimout obranná opatření znamenající určitá omezení komfortu občanů plus zesílení válečných protiteroristických aktivit v zahraničí, přirozeně za cenu krve vojáků a růstu deficitu. Opravdu se nesnažím říkat, že to zorganizovala vláda, protože vím, že soukromé společnosti jsou kreativnější než úředníci, ale na průběhu někdo dost vydělal a zisk je v hierarchii západních hodnot hooodně vysoko).
Náš psycholog dále uvádí, že součástí ruské mentality jsou demokratické deficity obyvatel, potažmo přílišná důvěra k vlastním eliltám. (Nezmiňuje se, zda se toto vztahuje též na poddané Kyjeva a Minsku). V závěru smutně konstatuje, že značná část populace se nechala propagandou zmanipulovat k obavám z NATO.
Mimo jeho rozbor: NATO konstatuje, že neposlušnost Ruska lze řešit jedině silou a Rusko se musí o své bohatství rozdělit s ostatními.
K tomu dodávám, že si dovedu představit moskevského psychologa, který odborně rozebírá psychické deficity občanů, kteří mají výhrady k propagandě ruské vlády. Churchill: První obětí války je pravda.