Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Jen doplnim...

Pokles prodejni ceny o zminovanych cca 5 EUR/MWh predstavuje pokles hrubeho zisku o cca 7.5 mld. Kc (za predpokladu, ze se proda stejne mnozstvi elektriny a naklady zustanou stejne). To je cca 6.25 mld. cisteho zisku, tedy cca 13 Kc na akcii.

Ovsem, pokles reslizacnich cen bude v dalsich letech dosti pravdepodobne pokracovat. Ceny mohou jit az k cca 32-33 EUR/MWh!!! To je dalsich 7 EUR/MWh dolu. Tedy na zisku dolu pres 30 Kc na akcii oproti lonskemu roku!!!

V roce 2016 se uz CEZ s prodejni cenou pravdepodobne dostane pod vyrobni naklady (pokud se do nakladu zapocitaji vsechny naklady, ne pouze variabilni naklady). V dalsich letech pak uz temer jiste. Samozrejme nekolik let je dlouha doba a mnohe se mezitim muze zmenit... Jenze stale nevidim mechanismus, ktery by podporil rust velkoobchodnich cen elektriny. EU ekonomika je v deflaci, sankce proti Rusku mohou podkopat jiz tak krehky rust ekonomiky. Na trh stale jeste pribyvaji zelene zdroje, ktere stlacuji cenu elektriny dolu.

Zatim tedy svetlo na konci tunelu videt neni. Nebo alespon, ja jej nevidim. :-DDD

Uvidime. Rovnovaha je krehka. CEZ sel nyni nad 600 asi proto, ze sla nahoru i VO cena elektriny. Dle meho nazoru jde nahoru pouze docasne. Obdobne tomu bylo u elektriny i loni, jen o 2 mesice pozdeji. Duvodem muze byt, ze se v tomto obdobi doprodava elektrina pro nasledujici rok. Ale jde pouze o mou nicim nepotvrzenou hypotezu.

Pokud nenastane nejaky zazrak, tak CEZ pujde opet dolu. Ta odstavka AE muze cene elektriny pomoci. Jenze to uz je fakt davno znamy a tedy by mel byt v cenach zohlednen. Mohu se vsak mylit a zohlednen neni.

Prebytky z N na J dostanou Nemci pomoci nasi prenosovky, tak jako dosud. :-((( Kdyby nam za to alespon zaplatili....

@Jirka94535

Trafo se u nas sice planuje, ale je to investice za miliardy. Jaky je nynejsi stav nevim, ale pred rokem se teprve zjistovalo, zda vubec bude technicky mozne trafo na danou lokalitu dopravit.

Ani nevim, zda uz je rozhodnuto, ze se trafo skutecne bude stavet a zda je vybran dodavatel. Takze, pmn. pokud trafo vubec bude, tak to nebude drive nez za nekolik let.

A i kdyz trafo bude, tak nebude moci byt pouzivano na vylouceni nemeckeho vynuceneho prenosu. To, pmn. vylucuji uzavrene mezinarodni smlouvy... Trafo by nejspise bylo pouzivano pouze v pripade nemeckych pretoku, ktere by v danou chvili ohrozovaly stabilitu nasi site. Tedy jen obcas.

Ale jde pouze o muj odhad. Jak to skutecne je by musel rici nekdo kompetentni z CEPS.

Ve chvili, kdy se vyresi akumulace elektriny v prumyslovem meritku a k tomu jako tresnicka na dort chytre site, tak je s energetikou, tak jak ji zname nyni konec. Klasicke elektrarny budou stale potrebne, ale spise jen jako zaloha a na vyrovnavani nabidky a spotreby v realnem case. A k tomu asi nejaky zaklad v jaderkach, nebo v budoucnosti ve fuznich reaktorech, pokud se tedy jaderna fuze zvladne v prumyslovem meritku. 

Pár týdnů před odchodem z funkce GŘ se pan Roman nechal slyšet, že platby za přenos ze SRN do SRN by měly být v řádu 5 mld Kč ročně. Komické je, že před xx léty byla naše soustavu propojena s NSR přes stejnosměrnou spojku v Etzenrichtu. Byla to západoněmecká obrana proti nízké kvalitě od nás. Teď se spekuluje, zda je vhodné u nás pořídit obranný transformátor proti nízké kvalitě ze SRN.

Pokud by to dopadlo tak, že klasické zdroje by sloužily JEN pro regulaci či bezpečnost systému, pak by nemohly být rentabilní a pmn by musely dostávat dotace jako OZE. Provozovatelé mají zisk, který sami neurčují, ale je zaručený.

O chytrých sítích bylo možné si leccos přečíst již kolem roku 2000, na úrovni vizí. Technici nejedné společnosti včetně univerzit se pmn záležitosti věnují, ale nějak se jim nechce publikovat alespoň dílčí úspěchy. Někdy by je někdo publikovat měl, aby bylo možno začít tvořit nadnárodní standardy pro příslušné komponenty, zejména řídicí počítače.

Nezpochybňuji to, že i v energetice je znát každých 10 či 20 let z hlediska technologických změn. Já však mám mnohdy investorský horizont i zřetelně kratší než jeden rok.

@Sb.

Platby za prenos by mely byt v radu nekolika mld., ale pokud se nic nezmenilo, tak nedostavame nic. Naopak platime, protoze musime uhradit ztraty nemecke elektriny na vedeni! Takze, klasika. Misto toho, abychom inkasovali, tak calujeme.

Mam dojem, ze nejake standardy pro chytre site uz jsou. Cele to vsak vazne na tom, ze nejsou k dispozici chytre spotrebice, chytre domy a dostatek elektrovehiklu, kam by se dala cpat prebytecna energie a cerpat z nich v pripade nedostatku.

Klasicke zdroje dodavajici podpurne sluzby by rentabilni pmn. byly. Vsichni vyrobci se snazi dodavat podpurne sluzby v maximalni mozne mire. Dodavka podpurnych sluzeb je podstatne lukrativnejsi, nez dodavka silovky.

Uvidime. Bavime se o horizontu za deset, dvacet let.... To uz treba ani CEZ nebude existovat.

Ano, vypadá to jako zvláštní shovívavost vůči regionální mocnosti. Problém by měla odstanit nebo potlačit nejvýchodnější větev soustavy severojižních magistrál. Bavorskou prosazuje, aby byla realizována jako první z plánovaných tří nebo čtyř. Momentálně to vypadá, že snad na podzim padne rozhodnutí, zda vedení bude venkovní nebo kabelové. Pak se začne projektovat. Následovat bude posuzování vlivu na životní prostředí a další náležitosti pro stavební povolení, výběr dodavatelů a realizace. Tipuji, že zprovoznění není reálné před r. 2017. Paralelně by se mohlo pracovat na dalších magistrálách, pokud bude dost peněz a kapacit.

Ano plus asi jedna komplikace, kterou nezmiňuješ. V Německu mají energetici právo omezit nebo  vypnout velký zdroj OZE na nezbytnou dobu, pokud je ohrožen systém. Nevím, zda se praktikuje odškodnění postiženému subjektu, ale považuji to za pravděpodné. Nedodávka z OZE se dá pmn dost přesně vyčíslit a odškodnění mohou zaplatit spotřebitelé v rámci nákladů na síť. Pokud velký zdroj nahradí 1000 malých, tak je pmn i právní problém, kterých např. 300 byť dočasně vypnout, když každý má možnost se soudit.

Pokud by klasické zdroje dodávaly JEN podpůrné služby, tak by pro dosažení rentability zdroje pmn musela být jejich cena velmi vysoká. Ty by mohly být poptávány jen po zlomek času z 8760 hod ročně. Ale asi vždy bude možno něco naplánovat, takže asi je jen teoretická ta možnost, že by šlo JEN o podpůrné služby.

Myslím, že obdobně může do dvaceti let zaniknout libovolný titul na BCCP, ať již transformací na pouhou pobočku matky nebo zestátněním, např. dle vzoru Enron.

&Sb.

Platba za podpurne sluzby ma pmn. dve slozky. Jedna je za rezervovany vykon, druha za skutecne dodanou/odebranou energii. Prva slozka je defakto pronajem celeho, ci casti bloku elektrarny tedy fixni naklad a druha zalezi na objemu skutecne odebrane sluzby, tedy v podstate variabilni naklad.

Trochu jsem to v predchozim prispevku zjednodusil, protoze, aby bylo mozne dodat sluzbu pri prebytku energie, tak musi elektrarna jet na nejaky vykon a ten podle pozadavku snizit. 

Elektrarny by tedy mohly zhruba polovinu vykonu pouzivat na dodavku silovky a pulku na kladne podpurky.

Nevim, kolik podpurek CEPS kupuje, ale budou to stovky MW, jen na odregulovni OZE je pmn potreba par stovek MW. Od oka bych odhadoval, ze by to mohlo byt nyni cca +-1200 MW, tedy celkem elektrarna o vykonu cca 2500 MW. Jak bude stoupat podil OZE, bude stoupat potreba podpurek. 

Odhadoval bych, ze uz v soucasne dobe v lete temer vsechny jedouci elektrarny vlastne poskytuji jen podpurne sluzby. A aby je mohly poskytovat, tak prodavaji na silovku polovinu sveho vykonu.

Souhlasím, s jednou výhradou. Správně popisuješ současný, osvědčený, funkční stav zajištění bepečnosti sítě, potažmo dodávek elektřiny. Jestliže má stabilizační klasický zdroj kompenzovat nadbytek z prioritních OZE, tak musí před kompenzací vyrábět tolik, aby mohl výrobu snížit, přebytečnou páru třebas vypustit do vzduchu. Technicky se to dá ovšem řešit též potlačením části výroby z OZE. Asi nic jiného nezbyde, pokud např. za bezoblačného letního nedělního odpoledne výroba z OZE přesáhne spotřebu včetně sousedních států. Jistě ještě dlouho taková situace nenastane. Zatím se stalo jen to, že s velkou slávou v SRN OZE dokázaly (po krátkou dobu) pokrýt 50% aktuální spotřeby.

Exkurs do historie: OZE existovaly ve formě malých vodních již v době, kdy jednotlivé elektrifikované ostrovy v zemi nebyly propojeny přenosovkou, mezistátně už vůbec ne. Zdroje nebyly dotovány, neboť elektřina byla VELMI drahá. (V archivu jednoho zaniklého distributora bylo možné nalézt oznámení z dob krize: xxx, a.s., se sídlem yyy, připravila svým P.T. odběratelům vskutku hodnotný vánoční dárek: Cena jedné kilowattové hodiny elektřiny se z dosavadních 3,60 K snižuje na pouhých 3,0 Kč. Pro srovnání kupní síly měny: Domnívám se, že týdenní podpora v nezaměstnanosti pro živitele rodiny tehdy obnášela 10 K, čili ekvivalent cca 12 kWh měsíčně, u základních potravin by srovnání dopadlo lépe. Zejména v chlévech se používaly žárovky 5 W, měly červené světlo). Socialistická velkovýroba bez ohledu na ekologii MVE nejprve skoro zničila z důvodu jejich nerentability, později začaly být v ČSSR poskytovány jako na Západě dotace v rozumné výši. Nicméně i fandovská zarputilost  byla potřebná k tomu, aby do dnešních dnů přežil zdroj např. z r. 1913. Velké průtočné stát stavěl bez ohledu na krajinu i kvůli omezování povodní, splavnosti, rybolovu a rekreaci. Před pár léty se kyvadlo dostalo do druhého extrému. Dobrou myšlenku lepšího využití Slunce se podařilo zkompromitovat nemyslně rychlou, potažmo předraženou aplikací.

Zpět k regulaci: Nepřílliš dávno (zelený) poslanec nejenom v Bundestagu propagoval vizi, že asi v r. 2070 se 100% elektřiny bude vyrábět z OZE, samozřejmě celoročně. Já už asi nebudu mít příležitost si to ověřit. Nicméně pokud by to tak mělo být, tak by stávající systém zajištění bezpečnosti sítě musel odejít do dějin, vše by se muselo odehrávat jen v rámci OZE. Snad přežije spíš ta o Červená karlkulce, ale ani to není jisté, jsou modernější.

@Sb.

Samozrejme, variantou je i odpojovani zdroju OZE, pokud je prebytek. Zatim to v CR, myslim, nejde. Ale samozrejme, CEPS by tuto moznost zcela urcite uvital.

Ja chtel jen poopravit svou prapuvodni tezi, ze to muze v budoucnosti (za cca 20 let) dopadnout tak, ze klasicke elektrarny budou dodavat v podstate pouze podpurne sluzby. Ma oprava vychozi teze byla v tom smyslu, ze aby elektrarny mohly dodavat sluzbu snizeni vykonu, tak museji byt nastaveny do vychoziho stavu, ze vyrabeji, t.j. ze maji kontrahovanou dodavku silovky. Tedy, ze krome podpurnych sluzeb (me puvodni tvrzeni) budou dodavat castecne i silovku.

Pokud by pri prebytku energie bylo mozne odpojovat OZE, tak by opet zacalo platit me prapuvodni tvrzeni, ze by klasika mozna dodavala v podstate pouze podpurne sluzby. 

Nikdo samozrejme nevi, jak se to nakonec vyvine. To, ze vnimam jako nejpravdepodobnejsi tento scenar vyvoje neznamena, ze se tento scenar uskutecni. Vse muze byt zcela jinak.

Mozna uplne jinak, nez si v soucasne dobe dokazeme vubec predstavit. Nekdy jde vyvoj evoluci, nekdy skokem. To je ta Marxova premena kvantity v kvalitu. V nasem hmotnem svete treba fazove prechody plyn-kapalina-pevna latka. Nekdy staci pouze drobna zmena teploty, ci tlaku a z plynu je kapalina. Drobna zmena podminek vyvola ohromnou zmenu struktury.

Elektroenergetika je ted jako auto na mnohaurovnove krizovatce. Tezko rici, kterou cestou se vyda. Muze to byt nejaka z tech predstavitelnych, muze to byt nejaka, pro nas zcela nepredstavitelna i v nejbujnejsi fantazii.