cháá jen jsem se tak zamyslel a zavzpomínal co bylo v našem městečku střediskovém tančíren, jak to zde žilo ještě do slavné revoluce. Je zvláštní že po té slavné revoluci jako mávnutím nějakého čarovného proutku spadl lidem úsměv ze tváři, a všechny tyto kdysi bujarým jásotem oplývající tančírny zanikly. Bratru jsem napočítal dvanáct stálých provozoven kde byla budťo reprodukovaná hudba a né k poslechu ale k tanci, ale spíše to byla ta s kapelmaistrem hezky naživo. Jen co se zde k tomu pořádalo nahodilých zábav. Hrálo se zde pro všechny věkové kategorie. Nyní zde zbylo jedno podivné feťácké disko doupě. Dříve byli feťáci hezky pod kontrolou jelikož se scházeli v jedné palírně a tam si mazali Indulonu na chleba. Né jeden byl rádoby disident. Také nesmím zapomenout na palírny ty hučely již od ranních hodin až do zavíraček. Všechny byly snad každý den narvány až k prasknutí. No a těch palíren zde bylo bratru dvacet.Tím nechci psát že by zde žádná již nebyla ba naopak, ale v každé sedí tak u jednoho stolu o třech židlích a hodinu cumlaj jedno orosené. To dříve se to psalo na podtácky rovnou hráběmi. Měli jsme zde i tři veřejná koupaliště a to i s plavčíky. Rodiče se nemuseli bát pustit o prázdninách své ratolesti na plovču. Nyní zde nemáme ani jedno krom jednoho vzdálenějšího padesát metrů hlubokého zatopeného lomu, a to bez plavčíka. Měli jsme zde i zimní stadion z kterého zde zbyly pouze fragmenty zbořeniště a to v centru města. Našemu městečku se i ve vzdálené cizině říkávalo malá Paříž, nyní je to po páté, šesté hodině odpolední město duchů.
Tak šťastně a spokojeně vypadá budování kapitalismu pro naše občany v našem městečku, tak šťastně a vesele se zde nyní žije cháááá
(4)
