V tomto schématu svěřují investoři provozovateli fondu peníze za účelem jejich zúročení, avšak tyto peníze provozovatel dále neinvestuje, a namísto toho pouze vyplácí prostředky fondu jen některým investorům, většinou těm, kteří investovali dříve. Tento systém funguje do doby, dokud přicházejí noví investoři a prostředky se dají vyplácet ostatním. Když už ve fondu nezbudou žádné peníze na vyplácení, fond krachuje a vyplaceni zůstávají jen někteří investoři a ostatní nedostanou nic.
Ponziho schéma bývá často chybně používáno jako synonymum k pyramidové hře, ve skutečnosti je ale maximálně její zvláštní variantou, pokud je vůbec pod tento pojem zahrnováno. Hlavním rozdílem mezi Ponziho schématem a klasickou pyramidovou hrou je, že v pyramidové hře členové musejí hledat nové členy a mají pak provize z jejich vkladu. V Ponziho schématu se o hledání nových investorů stará provozovatel fondu a ten také sám určuje, komu vyplatí peníze. I spekulativní bublina je jistou formou Ponziho schématu.
Organizátorem jednoho z největších takovýchto schémat v historii byl americký podnikatel Bernard Madoff, jenž byl za svoji činnost v roce 2009 odsouzen ke 150 letům vězení. V Česku podvodně podnikala na principu Ponziho schématu v 90. letech například brněnská společnost Sorrena Invest, jejíž většinový majitel Jiří Kubiš byl v roce 2006 odsouzen k 12 rokům vězení.[1]
(1)
