Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Předně si řekněme, že i když jsou zmiňovaná tři procenta velká částka, v celkové bilanci nepůjde o podstatnou změnu. Nyní však konkrétně.

Dluh ČEZu je z převážné části tvořen dluhopisy s různou dobou splatnosti, což je u řízení likvidity společnosti normální. Rozdělení dlouhodobých dluhů dobře ilustruje následující tabulka.

A ještě se podíváme na krátkodobé úvěry, nicméně rovnou si řekněme, že jde o relativně malé částky.

Z daného přehledu vidíme, že mezi roky 2010 a 2011 došlo k nárůstu financování jak prostřednictvím dluhopisů, tak také prostřednictvím úvěrů. U dlouhodobých úvěrů je nárůst velmi výrazný. Jak je vidět z výlsedků k 3.čtvrtletí loňského roku (2012), dlouhodbé financování stále narůstalo.

V poslední době jsme vzhledem ke krizové situaci v ekonomice svědky snižování úrokových sazeb. Tím pádem by mělo smysl zabývat se například dlouhodobým dluhem – využít pevných úrokových sazeb, kde to je možné, a půjčit si prostřednictvím dluhopisů na delší období. V takovém případě by bylo logické očekávat, že financování prostřednictvím úvěrů poklesne. To vidíme jen u krátkodobých úvěrů, tam jde ovšem jen o relativně malou částku.

O tom, že dluhy ČEZu jsou opravdu dlouhodobé, se můžeme přesvědčit například v číslech za rok 2011 – dlouhodobý dluh je téměž z poloviny tvořen dluhem na dobu delší než pět let.

Logicky se nabízí otázka, na co si firma potřebuje tolik půjčovat. Dlouhodobá povaha financování nám napovídá, že by mělo jíst o financování investic, a nikoli financování provozu.

Podíváme se tedy opět do rozvahy – tentokrát na aktiva – a budeme sledovat, kde se objevují ty nejzásadnější položky.

• Dlouhodobý majetek (v zůstatkové hodnotě) téměř za 300 miliard korun je klíčovou položkou aktiv. Jde jednoznačně o nejvýraznější položku bilance. Přibližně z poloviny ji tvoří stavby a z druhé poloviny stroje a zařízení. To je celkem logické, jelikož hlavní činností firmy je výroba elektrické energie a ta se odehrává v elektrárnách.
• Nedokončené hmotné investice za 79 miliard korun jsou druhou největší položkou aktiv. Jde o nedokončené investice v několika domácích elektrárnách a také do soustavy větrných elektráren v Rumunsku.
• Pohledávky za 55 miliard patří k celkové obchodní činnosti. Jde především o pohledávky z obch ...

Zpět k ČEZu. Dovolíme si zde parafrázovat slova jednoho vysokého manažera této společnosti: měli jsme hodně volných peněz a rozhodovali jsme se, co s nimi – dávat je zpět státu, nebo je nějak investovat? Jak je vidět z činnosti ČEZu, je společnost při chuti pokud jde o akvizice – akvizice zahraniční nebo také domácí, jež pomohou rozšířit rozsah činnosti této energetické společnosti. Ještě před několika lety by nikoho například nenapadlo, že ČEZ bude dodávat plyn.

Rozhodnutí společnosti se jeví z pohledu soukromého podniku jako logické (nebudeme nyní spekulovat o efektivitě různých investic). Ovšem tato firma je ze 70 procent státní, a je tedy na místě otázka, jaký přínos má firma pro naše lidi a podniky. Nejenže si kazíme životní prostředí kvůli vývozu elektřiny, ale také přispíváme na další činnost ČEZu v zahraničí. Domácí cena elektřiny v sobě vlastně skrývá také jakousi energetickou „daň“, kterou jsme povinni platit, pokud chceme elektřinu odebírat. Namísto toho by člověk čekal, že si stát výrobu energie pohlídá a bude ji rozumně řídit. Jak je vidět z výsledků společnosti, vezmeme-li v potaz její zisk a ořežeme-li nadbytečnou investiční činnost, mohla by cena elektřiny hned klesnout o nějakých deset procent, možná i víc.

Jak vidíme, ČEZ používá svůj dluh zejména na investice, což by bylo za normálních okolností dobře. Dluh si máme pořizovat pokud možno pouze na investice, jelikož investice nám přinese další výnos.

Český stát má na ČEZu vlastnický podíl 69,78 procenta.

Jak je to u nás vůbec s výrobou elektřiny a s její cenou? K tomu nám pomohou data Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Jak známo, máme pozitivní saldo vývozu, tedy víc elektřiny vyvážíme, než dovážíme. To ilustruje také následující graf za rok 2011.

^{Zdroj: ERÚ}

Hodně přes padesát procent elektřiny se u nás vyrábí spalováním tuhých paliv, zejména hnědého uhlí (přes 47 procent celkového množství). Výš uvedený graf můžeme interpretovat také tak, že si poškozujeme životní prostředí mimo jiné z toho důvodu, abychom mohli vyvážet elektřinu. Každopádně je vidět, že elektřiny se u nás vyrobí více, než potřebujeme.

Dostat se k přehledu regulovaných cen energie není jednoduché. Mimochodem ve výroční zprávě Energetického regulačního úřadu za rok 2011 se slovo „cena“ vůbec nevyskytuje, přestože to je klíčová položka, která lidi zajímá. Vystačíme tedy s grafem Hospodářských novin, který nám alespoň ilustruje cenu elektřiny pro domácnosti.

^{Zdroj: Hospodářské noviny}

Až na drobnou výjimku cena elektřiny neklesá. Přitom při nástupu krize se cena na energetické burze EEX docela hýbala, a to přibližně o 20 procent. Při dlouhodobějším pohledu na ceny na energetické burze můžeme konstatovat, že cena elektřiny víceméně stagnuje. Jak tedy vysvětlit permanentní růst koncové ceny energie pro domácnosti? Ta za pět let vzrostla přibližně o 40 procent. Vlastní cena elektřiny tvoří necelou polovinu ceny výsledné; zbytek tvoří cena za její přenos a některé další faktory.