Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

jak uz probehlo v predchozich diskusich - 500mld se predikovalo, ze bude za dostavbu Temelina, rekonstrukci a rozsireni Dukovan. Temelin by dle soucasnych cen mel byt nekde mezi 150-200 mld....

podivam-li se na nabidku zblizka, pak temelin dostavba zahajeni nekdy kolem 2015-20, dukovany 2020-25 a blahutovice nemaji vodu pro JE ... a pochybuji , ze opce pro slovensko bude chtit slovensko zrovna vyuzit pres nas :-)
mno, na mne to pusobi jako 500mld za dva bloky temelina ...., s tim ze si budeme jasat jak je to levne....no nic, k tem 1,5bilionu dluhu pribude 0,5 , aspon to zaokrouhlime .....chtelo by to zase revoluci, uz je to nuda....

Pokud oficiální plánovači mluvili o 500 mld, tak nikdy nemluvili jen o dalších dvou blocích v Temelíně. Na ty by podle plánovačů mělo připadnout cca 200 mld. Je ovšem fakt, že u velkých staveb (např. dálnice, železnice, pražské tunely, mýtné, atd) se zpravidla nedaří plánovaný rozpočet dodržet. Dodavatelé si umí tržby vylepšit. Nejeden solárník by mohl vyprávět, co jeho projektant  ve druhé části roku 2010 říkal zázračnému  růstu cen komponent.

Na rozdíl od staveb uvedených v závorce i stavbu stávajícího Temelína nefinacoval stát, nýbrž ČEZ z vlastních prostředků, (dlouhá léta zadržoval dividendy nebo je držel na směšné úrovni), či uvěrů, které řádně splácí, m.j. proto, že výrobní náklady prý jsou zřetelně menší než koruna / KWh. Ze státního rozpočtu byla hrazena jen infrastruktura, zejména silnice a byty v Týně pro vysídlené. Pro druhou etapu Temelína je tedy infrastruktura snad hotová či skoro hotová, neboť byla plánována pro čtyři bloky.
Náklady na JE tedy mohou zvýšit státní dluh jen formálně, pokud stát poskytne garance, což je pravděpodobné. Jako je formální být ručitelem za půjčku v bance, pokud skutečný dlužník vzorně splácí svůj dluh.

Před volbami pan Kalousek rozeslal občanům složenku na 120 000 Kč. (Distribuce pravděpodobně za peníze vlastní nebo své strany či za úvěr uhrazený státní dotací stran). Po dvou letech vlády úspor by na složence mělo být 150 000 Kč. Do roku 2010 včetně byl sektor elektroenergetiky ekonomicky soběstačný, vyjímaje OZE, kde však dotaci hradili spotřebitelé přímo, tedy bez státního rozpočtu. Nárůst státního dluhu tedy způsobily výhradně výdaje ekonomicky nesoběstačných rezortů.
Počínaje r. 2011 jde i část dotací na OZE přes státní rozpočet. Nevím, zda  na úhradu za 20 let bude stačit tříleté zdanění solárů. Stačit to určitě nebude, pokud to zruší Ústavní soud či solárníci vyhrají arbitráže. V takovém případě by pak stát díky solárům měl mít zhruba tyto možnosti:
- zvýšit příspěvek na OZE tak, že by to zhoršilo schopnost výrobců konkurovat, čemuž se stát loni na poslední chvíli chtěl vyhnout
- získat peníze na dotace nenápadněji od obyvatel např. zvýšením DPH
- zvýšit státní dluh

Je mi smutno, např. když kolega myslitel líčí, že to u nás během pár let mohlo dopadnout značně jinak.