Problém je ten, že při určitém tlaku mraků na západní Evropu (ze severu nebo z Atlantiku) se postup fronty zabrzdí v tom prostoru, kde udělali geoinženýři 4.4.2014 kritickou chybu. Protože se tam ruší srážkový potenciál třením mraků o to, co zbylo po zmiň. chybě, vytvářejí se v těch oblastech při každém takovém nevyvedeném přechodu tlakové níže (studené fronty) vždycky nové tlakové výše. Časem je tlakových výší tolik, že to potenciálně zvyšuje průměrný tlak.
Geoinženýr stříká dál. Má družice, ty mu řeknou, že 4.4.2014 přehodil stáčení mraků do protisměru Coriolisovy síly, ale on 5.4.2014 stříká dál. Zřejmě si nevšiml, že narušil fyzikální zákon, a tak stříká i v roce 2017.