Evropa se vrací k uhlí
4 Srpen 2011 La StampaTurín
Neštěstí veFukušimě značně oslabilo zájem o jadernou energetiku. Vzhledem k tomu, žeobnovitelné zdroje nestačí na pokrytí potřeb Starého kontinentu, se evropskézemě opětovně vracejí k nejstarší a nejlevnější – a nejvíce znečišťujícíenergetické surovině.
Do hry sevrací uhlí, kvůli kterému se nad městy v době průmyslové revoluce valila hustáčerná mračna popsaná v realistických románech francouzského spisovatele EmilaZoly. Byla to noční můra horníků ve Valonsku či Sardinii, kteří denněsestupovali do „samotného břicha země“. Zdálo se, že uhlí je dnes na ústupu.Havárie ve Fukušimě však zasáhla do dějin fosilního paliva, které Evropa ještěpřed rokem požadovala nejpozději do poloviny jednadvacátého století definitivnězakázat.
Dekarbonizace se ještěnekoná
Všechnysvětové velmoci dnes vytahují energetické kalkulačky a zvažují plány na omezeníjaderné výroby, neboť si tak přeje veřejnémínění. A zatímco čekají, ažobnovitelné zdroje vykážou skutečnou rentabilitu, vracejí se k černému zlatu,které je sice považováno za zastaralý zdroj energie, ale stále díky němu ještěsvítí svítí polovina žárovek na světě.
Znamená to, žeod „dekarbonizace“ jsme ještě daleko. Nobuo Tanaka, výkonný ředitel Mezinárodníenergetické agentury (AIE) před několika dny před Evropskýmparlamentem prohlásil,že japonské neštěstí stálo za rozhodnutím snížit do roku 2035 počet projektůvýstavby nových jaderných elektráren o polovinu.
Místo původnězamýšlených 360 GW tedy budou nové elektrárny pouze 180 GW. Na celosvětovéúrovni se tak jedná o snížení podílu energie z jádra na celkové výrobě energiez dnešních 14 na 10 %. Odhaduje se, že třetina poptávky bude muset býtzajištěna jiným způsobem, a to prostřednictvím trhu s uhlím. Bude to však mítdva problematické následky: Nevyhnutelné zvýšení cen uhlí a větší náklady nasnižování emisí skleníkových plynů.
Čím méně jádra, tím víceuhlí
Světová poptávkapo lignitu a dalších typech uhlí v posledním období podstatně vzrostla,poháněna především Čínou a Indií. Analytikové očekávají, že do roku 2035 dojdek více než padesátiprocentnímu navýšení celkové těžby uhlí, která ještě v roce2010 představovala 6,5 miliardy tun (+ 8 % oproti ročnímu základu). Uhlí secelkově podílí na 41 % celosvětové výroby elektrické energie, přičemž v Evropěse jedná o 26 %. Čísla se však budou měnit. Giuseppe Lorubio, analytik zEvropské unie výrobců a distributorů energie (Eurelectric) uvedl, že pouhýmodstavením 28 evropských jaderných reaktorů starší generace (z celkového počtu143) se zvýší poptávka po uhlí o 8 až 10 procent.
Německo,hlavní evropský spotřebitel antracitu, se rozhodlo pro bolestivý návrat kfosilním palivům, a Polsko, které uhlím dokáže pokrýt 90 % svých en ...
