Názory, přidání nového příspěvku

Klídku musím oponovat. Prostředím v kterém kdo vyrostl to zas až tak být nemusí. Rozhodně u mne ne. Je to v tom, co člověk od života, tedy v podstatě sám od sebe chce. Jestli se někdo nehoní za penězi a  nemá pak vysoké nároky a žije šťastně, tak je vše ok. Řada lidí a jsou i na západě,však má představu, že nebude dělat nic a bude si žít jak horních 10. Nebo nemá odvahu přiznat sám sobě, že víc nedokáže. Pak z toho znikají právě ty řeči (projev komplexu), mohu jet s rodinou desetkrát k moři, ale mě se líbí na Šumavě. Mohu si koupit to a to, ale mám jen tohle apod. Hodně lidí je donucených kvuli vlastní pohodlností ubrat na nárocích a přitom lhát sami sobě.Jak se říká není nic zadarmo. I ten zloděj co přepadne benzínku, má ty prachy vydřený. Riskuje a to dost. A o tom to všechno je. Pokud někdo dře 10 let, buduje firmu s 300 zaměstnanci, bere si úvěry, má strašnou zodpovědnost. Takovu, jakou si nikdo, kdo  v podobný situaci nebyl si ani neumí představit. On i ten, kdo hodí do akcíí pořádný balík v noci nespí. Ono se to Martíkovi píše, jak má 50 000 kusů Čezu, ale kdyby jel na ostro, tak sedí doma na nočníku, sere horem dolem a klepe s každým drobým pohybem kurzu. A to i bez marginu s kterým tu machroval. Takový kecy mi jen dokazují, že nic takovýho v životě nezažil a nikdy pořádně neriskoval. Ono se vytahovat není taky lehký. Nejhorší je, že když si člověk nějaké jmění vybojuje, tak pak se objeví hromada závistivců, co říkaj jak mu to spadlo do klína a jak se má, že jezdí v tomhle a byl tamhle. Nejhorší jsou tací co maj hned někoho kdo "má" za zloděje.  Klasický případ lidí co nikdy pořádně  nic nepodnikli, neriskovali a zůstanou celý život tam, kde byli na začátku.