Pouhé zdání tohoto problému ovšem vytvořilo druhý, reálný a ještě palčivější problém. Island byl díky relativně vysoké místní úrokové míře dlouhou dobu cílem pro některé zahraniční investice. Když se ovšem ukázalo, že se zdejší ekonomika může ze dne na den zhroutit, nastala panika a všechny cizí peníze se snaží utéci z ostrova pryč za každou cenu. Protože je Islandská koruna volně směnitelná a cizích investic tu bylo v poměru k objemu měny v oběhu opravdu hodně, má tento úprk, kdy se každý snaží vyměnit Islandskou korunu za Eura nebo Dolary, doslova tragický vliv na kurz Islandské koruny. Nikdo nechce držet Islandskou korunu a její kurz klesá volným pádem. Když jsem dorazil na
Pokud vezmeme v úvahu, že islandské přírodní zdroje tvoří teplá voda, tráva, ovce a ryby a tím pádem se všechno ostatní musí nakoupit za Eura nebo Dolary a přivézt, znamená tento vývoj pro místní totální likvidací – doslova konečné řešení islandské otázky... Místní se bojí nebo rovnou přicházejí o práci a potraviny i benzín mezitím násobně zdražují.
Shrnu to asi takto. Pokud by se americká ekonomika dala přirovnat k mohutnému tankeru, který má menší díru pod čarou ponoru, začal se pozvolna potápět a je na vládě, aby díru včas zacelila a zabránila nejhoršímu, tak islandská ekonomika je malinká výletní jachta, která se, sice zatím bez děr, dostala do tropické bouře. Buď se podaří místní vládě bravurně kormidlovat a islandská lodička vyjde z bouře mokrá, avšak jen mírně poškozená nebo se něco zvrtne, bouře loďku rozbije na kusy a všichni Islanďané v mrazivém Severním Atlantiku utonou.
Schopnosti místní vlády nedovedu posoudit. Pokud by se to ovšem stalo v ČR, sbalil bych si kufry, vybral úspory a hned zítra utekl za hranice. Schopnosti české vlády dovedu posoudit.