Názory, přidání nového příspěvku

Jednotná měna se bez sjednoceného hospodářského prostoru neobejde. Pokud je zavedena jendotná měna na slepenci hospodářských ostrovů, nejsou tyto ostrovy schopny bez vážných dopadů do HDP stabilizovat případné ekonomické šoky, které postihnou jen jeden nebo několik málo ostrovů. Pokud ostrovy nejsou mezi sebou izolovány bariérami, tak se případný ekonomický šok na straně nabídky či poptávky neprojeví jen na jednom ostrově, ale jeho vliv se "rozlije" automaticky do celé měnové oblasti. Tím se vliv šoku jednak značně naředí, ale hlavně ovlivní kurz a požadavky na měnovou politiku v celé měnové oblasti stejně.

Blahodárné měnové účinky nezávislé měnové politiky jsou nepochybné na psychologické úrovni existence nezávislého orgánu pečujícího o stabilitu měny, který má v rukou dostatečné nástroje na její prosazení. Faktická realizace této nezávislé měnové politiky však bývá často problematická, protože pověřený orgán rozhoduje opožděně nebo jinak neadekvátně. Nicméně pokud alespoň verbálně deklaruje odhodlání svůj úkol plnit a nejedná zjevně kontraproduktivně, je jeho existence a činnost pro ekonomiku velkým přínosem.

Směnné kurzy jsou výrazně lepší než vyrovnávání cenových hladin pomocí inflace, např. z důvodu možnosti snadného pohybu oběma směry, protože reagují zpravidla rychleji, nezanášejí do ekonomiky dlouhodobé inflační očekávání ani hrozby spojené s deflací. Vyrovnávání cenových hladin pomocí inflace při existenci jednotné měny úročené pod úrovní inflace způsobuje vyvlastňování části výnosů vkladatelům, kteří tak hradí podstatnou část nákladů na existenci měnové unie, přičemž výnosy z existence měnové unie plynoucí jsou na straně jiných osob. Potom se ze zdánlivé administrativní změny v označení domácí měny stává měnová reforma se vším, co k ní vždy patřilo.

Jan Hřebíček