Názory, přidání nového příspěvku

Racionální stanovisko památkářů Prahy.Výjimečnost Prahy v různosti. Každá doba, jednotlivá desetiletí v ní zanechala zprávu, svůj dobový pohled. Je to až absurdní, že v jedné ulice stojí vedle barokního domu funkcionalistický a z druhé strany renesanční. Praha tím všechny udivuje. Vždyť právě tato různost, jedinečný průřez architekturou napříč dějinami, je jedním z hlavních důvodů zařazení Prahy na seznamu UNESCO. A my bychom jí to, jak po staletí roste, měli zatrhnout? Pražské panorama - metro a Pankrác? Vraťme se však na Nový Zéland. Co tedy Výbor UNESCO vzkázal Praze? Vybízí kompetentní úřady, aby hlídaly, zda jsou stavby v souladu s danými podmínkami, například s nepřekročením určité výšky či nenarušením typického panoramatu Pražské památkové rezervace. UNESCO českým úřadům přislíbilo pomoc, další rozhodování však přenechává kompetentním orgánům ČR. Vyřazení Prahy ze seznamu památek UNESCO, jak občas říkají odpůrci výstavby, tedy nehrozí. Nejenže je výstavba plánovaná mimo Pražskou památkovou rezervaci, ale neobstojí ani argument, že bude „narušeno typické panorama“. Ti, kdo něco takového tvrdí, asi totiž vidí jiné typické panorama než to, které je mnohokrát znázorněno na obrazech, filmech a fotografiích, jež sotva zachycují dispečink metra a Pankrác. Další rozvoj Prahy - nikoli Pražské památkové rezervace - je tedy jen na nás. A zde je nutné předložit další těžko stravitelnou myšlenku. Dnešní architektura není strašná. Někteří lidé, zejména radikální památkáři, si myslí, že dnešní architektura je strašná a nedokáže městu nic přinést. To je velký omyl. Dnešní doba je stejná jako ta ve dvacátých letech minulého nebo ve druhé polovině 19. století. Dokonce snad ještě lepší, protože jsme se již v mnoha případech dokázali poučit z hříchů, které byly v rozvoji městské architektury páchány, a vyvarovat se jich. V současnosti nedokážeme posoudit, z jaké stavby se stane památka. Jen si to můžeme myslet. Architektura je zvyková záležitost a kvalitu ukáže jen čas. Mnoho staveb bylo i ve vzdálenější historii vnímáno velmi negativně a nyní jsou obdivovány. Podobné vášně jako nedávno vyvolával Tančící dům budil předtím i Obecní dům. Dietzenhoferův Chrám svatého Mikuláš a dostavba Katedrály svatého Víta jsou dvě věci, které zcela zásadním způsobem ovlivnily pražské panorama a z dnešního pohledu památkové péče by neprošly. Jistou výstrahou však je i Národním památkovým ústavem před časem schválená dostavba věží na Malostranské radnici. Kdo si teď dovolí říct: Nové je špatné, nebo naopak staré je dobré? Lákadlo pro investory. Zásadní světová architektura se v současnosti nezaměřuje na malé domy, ale na výškové budovy a mrakodrapy. Je logické, že ten, kdo má odvahu stavět velkou architekturu, na to musí mít i peníze. Vždycky to tak bylo. Bohatá církev si mohla dovolit postavit obrovské katedrály, které dodnes obdivujeme. A takové stavby nás posunuly dále. Proto si myslím, že bychom spíše měli sklonit hlavy před odvahou architektů a investorů, kteří jsou schopní navrhnout a investovat takové stavby. Zásadní pro rozvoj města a ČR. Výstavba podobných center se mi jeví jako zásadní pro rozvoj celé republiky. Takové stavby už ze zvědavosti nebo z prestiže lákají nové investory, významní obchodníci zde zakládají pobočky. To Praze přinese spoustu možností a způsobí, že bude stále atraktivnějším místem pro práci, turismus i pro bydlení. A pankrácká pláň má právě potenciál takový vývoj zahájit a nastartovat!!!!