Co bude:
Ať už bude nabyvatelem majoritního balíku kdokoli, předpokládám, že současná a tím spíše plánovaná předprivatizační struktura dozná relativně krátce po privatizaci značných změn. Lze připustit, že díky pestrému portfoliu tohoto holdingu se privatizace zúčastní pouze jakési konsorcium, které nemusí - a nejspíše ani nebude - mít zájem striktně pokračovat v započaté konsolidaci české chemie , tak, jak byla vysněna a deklarována v nejrůznějších prohlášeních FNM, ale na doplnění vlastních výrobních skupin a teritorií, tedy skupin jednotlivých účastníků tohoto konsorcia.
Rizika:
Konsorcium, které se stane majitelem majoritního podílu bude rozhodovat o tom, kdo a za jakou cenu dostane jednotlivé balíky akcií z portfolia tohoto holdingu, či jaké budou předávací ceny produktů dcer holdingu do výrobního procesu nebo obchodní sítě účastníků konsorcia a to, jak už je u nás zvykem, zřejmě bez nejmenšího ohledu na zájmy drobných akcionářů. Ti nebudou moci pro svou neorganizovanost a složitost tohoto procesu tyto „hody“ ani v nejmenším ovlivnit. Samozřejmě, že toto „porcování“ bude nadefinováno již jako stěžejní bod dohody „kumpánů“ tohoto konsorcia , od něhož se budou odvíjet podíly na financování této transakce.
Varianta 1.(Spíše „východní“) 80-100 za akcii.Kdy?- Léto 2002
Jestliže by tedy cena za 63 procent akcií činila oněch analytiky uváděných 10 miliard korun (cca. 87 Kč za akcii), dále pak (v lepším případě pro drobné akcionáře) dalších cca. 5,5 miliardy na odkupy od těchto DA (87Kč za akcii, na což asi spekulují ti vševědoucí, neboť si zřejmě uvědomují, že by toto porcování nemohlo projít bez obstrukcí DA), tedy celkem 15,5 miliardy, vrátí se tyto náklady pouhým „přidělením“ majoritního balíku České rafinérské spolu s Benzinou a Paramem. Pro orientaci: jen tržní kapitalizace Chemopetrolu před začleněním do Unipetrolu v roce 1997 byla cca. 12 miliard, Kaučuku pak cca.6 miliard. Vznik tohoto holdingu totiž dobře zamlžil skutečné hodnoty jednotlivých dcer tohoto holdingu, čehož dnes využívají šedé eminence k matení trhu.
Varianta 2. 140-180 za akcii.Kdy?- Konjunktura petrochemie přelom 2002-2003
V případě, že akcie dostane seriózní a renomovaný zájemce z oboru, jemuž nejsou cizí zásady civilizované Corporate Gouvernance, projede správní budovy holdingu železným koštětem, tak, jak to umí jen a pouze oni (viz. poslední příklad KB), jasně nadefinuje managementu cíle, přes které nejede vlak, ale letí se z funkce bez zlatého padáku, pak si lze představit, že by cena konečně začala odrážet skutečnou hodnotu, a to i bez nutnosti velké likvidity, tak, jak je to běžné u tzv.small caps, (+ dobrá dividenda) tedy výše zmíněných 140-180 Kč za akcii. To odpovídá zhruba jedné polovině obratu roku 2000, tedy dosti podprůměrné hodnotě. (Tady je ale nutno připomenout, že obrat není až tak vypovídající). Čistý zisk na akcii v roce 2000 činil 17,70 Kč na akcii. To implikuje P/E 10,2. Tady je lépe se orientovat podle provozních čísel a cash flow , protože níže ve výkazech zisků a ztrát jsou různé akrobacie s konsolidačními rozdíly, good (bad) willem, odpisy, odloženou daní a.p.
Varianta 3. Agrofert (horší než východní) 50-70 Kdy?-Brzy
Nebo snad máte jiné zkušenosti s českou cestou? Tady skutečně platí Agrofert vítěz = DA poražení.
Věřím na variantu 2. Dalšího Junka si tento stát už nemůže dovolit.
Analytici a Asset managers:
Bez komentáře. Jsou to moje prachy a neuvažuji, že bych jim je svěřil, nebo se podle nich řídil. Oni by si totiž také rádi zahráli, ale jen na cizí účet. Na svoje vědomosti se ale bojí vsadit pětník.
